Balada o ptácích a hadech

Autor: Suzanne Collins
Originální název: Balada o ptácích a hadech
Český název: The Ballad of Songbirds and Snakes
Knižní série: hunger Games (Hunger Games)
Díl: prequel
Žánr: dystopie
Věková hranice: 18+
Moje hodnocení: 4 hvězdičky

Je ráno v Den sklizně, který zahajuje desáté Hladové hry. Osmnáctiletý Coriolanus Snow se v Kapitolu připravuje na svou jedinou příležitost získat slávu jako trenér, jeho šance jsou však mizivé.

Dostal ponižující úkol trénovat největšího outsidera, splátkyni z Dvanáctého kraje. V Aréně bude probíhat boj na život a na smrt. Mimo ni Coriolanus začne se svou splátkyní soucítit a stane před zásadním rozhodnutím: řídit se pravidly, nebo přežít?

Nakladatel: Scholastic Press (PL), Fragment(CZ)
Počet stran: 439 (EN), 504 (CZ)
Vazba: Brožovaná (EN, CZ)
Vydání v USA: 19.5.2020
Vydání v ČR: 2020

Datum četby: až moc dlouho, 2020-2021, v angličtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: To bylo snad nekonečné čtení…

Oficiální webo autora
Oficiální web knihy

Můj názor: Tuhle knihu jsem četla tak strašně dlouho, že jsem vůbec ráda, že jsem to nevzdala a dočetla ji. A nebylo to kvůli tomu, že by byla kniha špatná, ale protože je poměrně hrubá a jak už je u Collins zvykem, hezky podrobná, takže ji musíte číst dost pečlivě, aby vám nic neuniklo. A taky čas. Času jsem na četbu loni neměla tolik, kolik bych si přála. Na druhou stranu je zajímavé, že i když jsem knihu četla opravdu dlouho, celou dobu jsem si pamatovala, co se dělo a nijak jsem nezapomínala.

Bylo zajímavé číst si o postavě, kterou v klasické trilogii tak nesnášíte. O tom, jaké bylo Snowovo dospívání. Jaká byla jeho rodina. Jak se vlastně vůbec dostal k Hladovým hrám. A co si o nich na začátku vůbec myslel. Co ho dovedlo až tam, kde jsme se s ním setkali poprvé díky Katniss. Kdo vlastně vůbec Hladové hry vymyslel a proč se z nich stal takový „spektákl“?

Přiznám se, že byly chvíle, kdy jsem s hlavním hrdinou i sympatizovala. Rozhodně nebyl už od začátku kladný, ale taky nebyl vyloženě zlý. Byl spíše ostražitý a vypočítavý. Myslel v prvé řadě hlavně na sebe, což se svým způsobem dalo i pochopit. Osobně bych v takovém prostředí žít nechtěla a netuším, jak bych se zachovala sama. Ono se snadno od stránek knihy řekne, že by toto a tamto člověk rozhodně nikdy neudělal… Ale kdo ví?

Zvláštní bylo třeba to, že byla kniha rozdělena na tři hlavní dějové kapitoly. Už si nevybavuju, jestli to tak bylo i v původní trilogii. Až jsem dostala chuť si ji znovu přečíst a pak si pustit i filmy (teď je myslím budou zase dávat v televizi). Jsem zvědavá i na adaptaci této knihy. Podle mě z toho budou možná i tři filmy, přece jenom materiálu je dost. Nechme se překvapit, kdy a jestli vůbec se jich nakonec dočkáme.

Sečteno podtrženo je i tento kousek výborný a všem milovníkům Hunger Games by rozhodně neměl uniknout. Jediné mínus je to, že je kniha prostě moc dlouhá, i když chápu, že nám autorka prostě chtěla říct vše. Vůbec bych se ale nezlobila, kdybych o některé části přišla. Třeba celou poslední velkou kapitolu. Ta mi přišla už trochu přes čáru. Ale i ona měla v knize svůj důvod.