Les rukou a zubů

Autor: Carrie Ryan
Český název: Les rukou a zubů
Originální název: The Forest of Hands a Teeth
Knižní série: Les rukou a zubů (The Forest of Hands a Teeth)
Díl: první
Žánr: young adult, zombie
Hodnocení: 3 hvězdičky

Mary žije v uzavřené vesnici. Její svět se řídí prostými zákonitostmi: musí poslouchat pravidla církevního Sesterstva, nesmí se přibližovat k plotu, za kterým – v Lese zubů a rukou – žijí Nezasvěcení,kteří svým kousnutím promění člověka v chodící mrtvolu. Když Sesterstvo rozhodne, že se provdá za muže, kterého jí určili, Mary musí poslechnout, přestože se zamilovala do zraněného Travise.

Pak ale Nezasvěcení proniknou do vesnice, a Mary v nastalém zmatku prchá společně s Travisem, svým snoubencem Harrym, kamarádkou Cass i bratrem Jedem a jeho ženou dál do zapovězeného lesa.Touží dostat se k vysněnému oceánu, dál za les a Nezasvěcené, do světa, který tam venku přece musí někde být.

Nakladatel: Gollanz (EN), Mladá fronta (CZ)
Počet stran: 310 (EN), 312 (CZ)
Vazba: Brožovaná a vázaná vazba (EN, CZ)
Vydání v USA: 10.3.2009
Vydání v ČR: 6.4.2011

Datum četby:  2 dny, prosinec 2016, v češtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Tak nějak jsem čekala něco lešíiho. Hlavní hrdinka byla děsně na facku.

Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autora

Můj názor: Tak nějak nemůžu uvěřit tomu, že jsem se ke knize, která v češtině vyšla v roce 2011, dostala až o pět let později. Celou tu dobu jsem ji měla doma na poličce a nějak se mi do ní nechtělo, i když mě tahle zjevná inspirace filmem Vesnice neskutečně lákala. Těžko říct, jak bych knihu hodnotila tehdy, možná jinak, možná stejně. Každopádně na mě neudělala takový dojem, jaký bych čekala.

Hlavní vinu na tom asi nese hlavní hrdinka, která byla neskutečně nesnesitelná. Vážně. Ze začátku jsem si říkala, že to bude jedna z těch, která bude prostě chtít něco jiného a bude bojovat za právo na život. Což svým způsobem udělala, ale většinu času jednala neskutečně sobecky. Měla jsem jí vážně plné zuby. Sice jsem jí tu její  situaci ani trošku nezáviděla, ale i tak si myslím, že se ve většině chvílí mohla zachovat krapet jinak.

Ostatní postavy byly vlastně jen takové postavičky okolo. Svým způaobem sehráli svou roli, buď byli otrvaní, nebo hrdinští, nebo stejně nesnesitelní. A vše stejně skončilo tak, že kvůli bláhovému snu jedné dívky skončila řada životů. A to mě na tom asi štvalo nejvíc. Nejspíš to tak bylo zamýšleno už od začátku, ale i tak mě to prostě mrzelo.

Po dočtení jsem byla docela zklamaná. Mělo to celkově takový zvláštní konec vlastně. Ani extra špatný – ani extra dobrý. Takový nijaký a možná i to mělo vliv a to, jak jsem ji vlastně celou vnímala. Nebyla špatná, ale prostě jiná.