Filmová recenze: Rezistence

Je docela zajímavé, že o natáčení druhého dílu trilogie se toho tolik nenamluvilo jako o tom prvním. Pravda, u Divergence to byla neskutečná radost z toho, že se člověk dočká filmu, u Rezistence jsem prvně zaznamenala, že se film vážně už dodělal, až když se objevily první interaktivní plakáty. Obsazení mě taky nijak extra netankovalo. Jako by sami tvůrci věděli, že dvojka tak super nebude… měli pravdu.

Režie: Robert Schwentke
Scénář: Brian Duffield, Akiva Goldsman, Mark Bomback
Kamera: Florian Ballhaus
Hudba: Joseph Trapanese
Hrají: Shailene Woodley, Theo James, Ansel Elgort, Jai Courtney, Miles Teller, Kate Winslet, Zoë Kravitz, Naomi Watts, Maggie Q, Ray Stevenson, Mekhi Phifer, Octavia Spencer, Daniel Dae Kim, Emjay Anthony, Rosa Salazar, Justine Wachsberger, Jonny Weston, Suki Waterhouse, Hunter Denoyelles, Lyon Beckwith

Tris, její bratr Caleb, Čtyřka, jeho otec Marcus a Peter jsou na útěku před Jeanine a její bandou Neohrožených. Skrývají se u Mírumilovných a snaží se vymyslet způsob, jak svrhnout její nadvládu. Doufají, že nejsou jediní, kteří utekli simulaci a skrývají se v některé ze zbývajících nedotčených frakcí. Odevzdanost už nejspíš vůbec neexistuje a Neohroženost je taky na pokraji konce.

U vlády jsou nyní Sečtělí, kteří mají v plánu najít všechny Divergentní jedince kvůli experimentu. Jeanine se totiž podařilo zmocnit jisté krabičky, jež ukrývá tajemství předešlých generací. Jejich poselství pro celou jejich přeživší komunitu.

Problém je v tom, že tohle poselství může otevřít pouze Divergentní osoba, která dokáže projít simulacemi všech pěti frakcí. A jak to tak vypadá, Tris je ideální testovací subjekt…

Pokud bych měla film charakterizovat jedním slovem, bylo by to špatně. Na Rezistenci je totiž všechno špatně od začátku do konce – od postav, přes překroucený a ultraupdatovaný příběh, skrz přehnané speciální efekty až po splachovací hudbu vykradenou z TRONa. Všichni z vás, kteří znají knižní předlohu, budou u filmu docela v háji hned od prvních záběrů, a to kvůli jedné podivné krabičce se znaky všech frakcí. BOOM! MIND BLOWN! A to vážně není všechno.

Film má tolik wtf momentů, u nichž budete nevěřícně třeštit oči, anebo se budete smát. Například tomu, že Tobiasova matka vypadá díky vrstvě makeupu spíš jako jeho sestra, zatímco jeho otec vypadá, jako by měl co chvíli umřít. Anebo seznámení se s Odpadlíky ve vlaku v kulervoucí bitce až po konečný vstup do jejich „sídla“ s hromadou nabušenců s těžkým a nebezpečným kvérem, který vám vystřelí díru v hlavě dřív, než byste řekli „Přinesla jsem melouny.“ A hlavně to tam vypadalo jako včelí úl s hromadou dělnic! A jak se tam proboha ocitl dřevěný barák? A co ta desetisekundová sexuální scéna? To jsem jako vážně ze Čtyřky viděla jen ve tmě kus jeho krku a zad s tetováním? Jakože cože?

Ani se moc nedivím autorce, že ani ona sama zase tolik druhý díl nepropagovala, protože z její knihy zbylo pramálo a místo nahradil příběh, který chvílemi vůbec nedává smysl, snaží se hrát na citlivou strunu a vzápětí nakopávat zadky ostatním. Pozorovat Tris při účincích séra pravdy bylo zničující i pro mě, asi nikdy nevymažu z paměti to, jak se u toho šíleně svíjela. Nehledě na to, že si nevybavuju, jestli tam Uriaha vůbec někdo představil, takže jsem druhou polovinu filmu hádala, jestli to jako je on nebo není. A to nemluvím o tom konci.

Řeknu ti asi takhle…. Nejlepší na filmu jsou sexy výrazy Čtyřky. A to je tak všechno. Absolutně netuším, jak ujeté budou poslední dva filmy jedné knihy. Teď jsme se asi všichni dostali na neprobádanou půdu. Stát se může cokoliv. Smiřme se ovšem s tím, že nejspíš první část Aliance bude stejně zdlouhavá a nudná jako první část Síly vzdoru.