Podzimní napětí s Dominem (23) – Gabriel Allon
Nezapomeňte se podívat také na Books in Ashes, kde najdete ukázku z knihy Benátská zrada.
Zpovědník
MNICHOV
Činžovní dům na Adalbertstrasse 68 patří k několika málo budovám v elegantní čtvrti Schwabing, které ještě nezabrala bouřlivě rozpínavá mnichovská elita. Vklíněn mezi dva domy z červených cihel s nádechem předválečného půvabu vypadá spíš jako jejich ošklivý nevlastní bratříček. Samo o sobě škaredé, neforemné stavení hyzdí popraskaná štuková omítka kdysi jasné béžové barvy. To vše z něj učinilo ideální útočiště pro úzkou skupinu studentů, umělců, anarchistů a zatvrzelých punkových rockerů, jimž překvapivě velela autoritativní správcová Frau Ratzingerová. Proslýchalo se, že bydlívala v původním domě téhož popisného čísla, který srovnala se zemí spojenecká bomba. Aktivisté ze sousedství s výsměchem volali po jeho kompletní přestavbě, zastánci jej hájili tím, že je projevem přesně té bohémské arogance, díky níž se Schwabingu – čtvrti Hesse, Manna a Lenina – kdysi přezdívalo německý Montmartre. Profesor za oknem druhého poschodí rád přidával k výše uvedeným ještě jedno jméno – Adolf Hitler. Téměř nikdo v sousedství však nestál o připomínku toho, že místními tichými, stromy lemovanými ulicemi se nechal v mládí inspirovat i ten nejznámější rakouský vyvrhel.
Mezi studenty se mu neřeklo jinak než Herr Doktorprofessor Stern. Přátelé ze sousedství ho znali jako Benjamina a příležitostní hosté z domova jej oslovovali Binyamine. Pro pracovníky anonymního kancelářského komplexu ze skla a betonu na severu Tel Avivu, kde – přes jeho naléhání, aby ji zničili – stále uchovávali složku plnou dokladů o jeho mladických hrdinských činech, zůstane navždy Beni, nejmladší ze vzpurných synů Ariho Shamrona. Úředně setrvával Benjamin Stern v pedagogickém sboru Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, ačkoliv poslední čtyři roky působil jako hostující profesor evropských studií na prestižní Ludwig−Maximilianově univerzitě v Mnichově. Stal se jakousi trvalou výpůjčkou, což jemu osobně vůbec nevadilo. Zvláštním řízením osudu byl v této době pro Židy život v Německu příjemnější než v Jeruzalémě či Tel Avivu.
Skutečnost, že jeho matka přežila hrůzy rižského ghetta, dodávala profesoru Sternovi mezi nájemníky v čísle 68 punc zvláštního postavení. Zajímal je. Ztělesňoval jejich svědomí, pocit viny. Spílali mu za neutěšenou situaci Palestinců; pokládali mu otázky, které se neodvážili vyslovit před svými rodiči a prarodiči. Byl jejich moudrým a důvěryhodným rádcem. Přicházeli k němu pro radu ohledně studií a vylévali si u něj zlomená srdce. Plenili jeho ledničku, když měli hlad, a peněženku, když se ocitli na mizině. Byl však hlavně jejich mluvčím v rozepřích s obávanou Frau Ratzingerovou. Vypadalo to, že z celého osazenstva jedinému profesoru Sternovi nenahání hrůzu. Jako by mezi sebou udržovali zvláštní formu vztahu. Jistou spřízněnost. „Je to stockholmský syndrom,“ tvrdil Alex, student psychologie, obyvatel nejvyššího patra. „Vězeň a dozorce. Pán a sluha.“ To ale nebylo všechno. Zdálo se, že se starou paní našli společnou řeč.
O rok dříve, když se jeho kniha o konferenci ve Wannsee stala mezinárodním bestsellerem, si profesor Stern pohrával s myšlenkou přestěhovat se na elegantnější místo – s pořádným bezpečnostním systémem a výhledem do anglických zahrad. Někam, kde by ostatní nájemníci nepovažovali jeho byt za svů přístavek. Jeho úvahy vyvolaly v čísle 68 záchvat paniky, a tak za ním jednoho večera přišli všichni s prosíkem, aby zůstal. Slíbili, že mu nebudou krást jídlo a nebudou si půjčovat peníze s vědomím, že je nikdy nedokážou splatit. Budou respektovat jeho právo na klid a radit se budou jen v nezbytně nutných případech. Profesor souhlasil, jenže během měsíce se jeho byt opět proměnil ve společenskou místnost celého činžovního domu. V skrytu duše byl ale Benjamin Stern rád; neposlušné děti z čísla 68 mu byly jedinou rodinou.
Vyrušil ho rachot projíždějící tramvaje. Vyhlédl z okna právě včas, aby ji zahlédl mizet pod klenbou kaštanů. Pohledem na hodinky zjistil, že už je půl dvanácté. Pracoval od pěti ráno. Sundal si brýle a dlouhou chvíli si mnul oči. Cože to Orwell prohlásil o psaní knih? Příšerný, vyčerpávající zápas, jako dlouhý a bolestný záchvat vleklé nemoci. Benjamin Stern měl někdy pocit, že tahle kniha pro něj bude smrtelná.
Na záznamníku blikalo červené světélko. Zvykl si zeslabit zvonění tak, aby ho zbytečně nevyrušovalo. Váhavě – jako pyrotechnik, jenž v rozhodující chvíli přemítá, který drát přestřihnout – natáhl ruku a zmáčkl tlačítko. Z malého reproduktoru se nejprve ozvala hlasitá heavymetalová hudba a za ní následoval válečnický pokřik asi tohoto znění: „Mám pro vás dobrou zprávu, Herr Doktorprofessor. Dnes večer bude na naší planetě o jednoho špinavého Žida míň! Wiedersehen, Herr Doktorprofessor.“
CVAK.
Mnichov. Spisovatel Benjamin Stern vstoupil do svého bytu. U pracovního stolu stál neznámý muž a listoval si poznámkami k rozepsané knize. „Kdo ksakru jste?“ zeptal se Stern, ale odpovědí mu byl smrtící výstřel. Zabiják zamumlal nad spisovatelovou mrtvolou několik latinských slov, sebral listiny a odešel.
Benátky. Restauratér Gabriel Allon dokončil opatrný tah štětcem, když k němu přistoupil chlapec s jakýmsi papírem v ruce. Nepotřeboval si ani přečíst vzkaz, aby pochopil, že jde o Sterna a že bude okamžitě povolán do akce. Spící agent Mossadu si trpce povzdechl a začal balit štětce.
Vatikán. Papež Pavel VII., svými odpůrci zvaný „Náhodný“, přecházel nervózně zahradou a přemítal o věcech, jež v posledních dnech tolik tížily jeho mysl. Chápal sice, proč Bůh postavil před takto přetěžký úkol právě jeho, ale cesta, jež se před ním vinula, byla příliš trnitá. Věděl, že pokud ve svém poslání uspěje, čeká církev svatou revoluce. V případě neúspěchu by ji však mohl zničit – a s ní i sám sebe.
V následujících týdnech se osudy všech tří mužů protnou. Nad každým z nich se bude vznášet děsivý stín dlouho pohřbeného tajemství, které se jim podařilo odhalit, a v patách jim bude kráčet všudypřítomná smrt. Teď už záleží jen na tom, kterého z nich dostihne dřív…
Oficiální stránky Daniela Silvy ~ Profil autora na FaceBooku ~ série na GoodReads
koupit knihy: Umění zabíjet ~ Anglický zabiják ~ Zpovědník ~ Smrt ve Vídni ~ Agent Mossadu
Posel ~ Tajná služba ~ Moskevská pravidla ~ Přeběhlík ~ Rembrandtovo poselství
