Podzimní napětí s Dominem (4) – Jason Bourne
Nezapomeňte se podívat také na Books in Ashes, kde najdete ukázku z Pečovatele.
Bourneův mýtus
Kowloon. Poslední lidnatý výběžek Číny, který se severem spojuje pouze duch. Ten má však hluboké kořeny, jež prorůstají do jeskyní lidských duší bez ohledu na krutou a nepodstatnou realitu politických hranic. Půda a voda jsou nedělitelné a jen vůle ducha určí, jak je člověk bude využívat – a to bez ohledu na tak abstraktní pojmy jako svoboda či nesvoboda. Svobody se člověk nenají a každý zákaz se dá obejít. Lidi zajímají pouze prázdné žaludky, ženská břicha a dětská břicha. Přežití. O nic jiného nejde. Vše ostatní je jen hnůj, který bude rozhozen po neúrodných pláních.
Padal soumrak. Na denní shon v Kowloonu i naproti v přístavu Victoria na ostrově Hongkong se postupně snášela neviditelná deka. Pištivé výkřiky Aj−ja! pouličních prodavačů ve stínech umlkaly. Tichá jednání v horních patrech chladných majestátných budov ze skla a oceli, jež tvořily siluetu kolonie, končila kýváním hlav, krčením ramen a letmými úsměvy na znamení tichého uspokojení. Ohromnou potrhanou stěnou mračen na západě prosvítalo oslepující oranžové slunce, které ohlašovalo příchod večera. Ostře ohraničené paprsky neúprosné energie se chystaly zaplout za obzor a neochotně se vzdát vlády nad touto částí světa.
Na obloze se brzy rozhostí tma, nikoli však dole, kde zem i voda už zažily tolik nájezdů a konfliktů. Zde se rozžehnou oslepující světla stvořená člověkem. A v nekonečném bujarém nočním veselí začnou jiné hry. Hry, jež měla lidská rasa vymýtit už v okamžiku svého stvoření. Tehdy však žádný lidský život neexistoval – tak kdo by to zaznamenal? Kdo věděl? Koho to zajímalo? Smrt ještě nebyla zbožím.
Malý člun, jehož výkonný motor kontrastoval s omšelým zevnějškem, uháněl průlivem Lamma a mířil kolem pobřeží k přístavu. Pro nezaujatého pozorovatele to byl jen jeden z mnoha s’ao wan ťü. Dědictví prvorozeného syna chudého rybáře, jenž se dopracoval k menšímu jmění. Bláznivá noc ve znamení mah−jongu, hašiše z Trojúhelníku, či pašovaných drahokamů z Macaa – kdo by se staral? Díky rychlému pohonu mohl syn rozhazovat sítě a obracet své zboží efektivněji, než kdyby se spoléhal na pomalou plachtu džunky nebo loudavý motor sampanu. Čínské pohraniční stráže a námořní hlídky na pevnině i ve vodách Šen−čen Wan po takových bezvýznamných pachatelích nestřílely. Nebyli důležití a kdo ví, jaké rodiny na pevnině za hranicemi Nových území z toho mohly mít užitek. Třeba právě ta jejich. Sladké plody hor stále zajišťovaly plné žaludky. Možná i žaludek někoho z jejich blízkých. Tak kdo by se staral? Ať si klidně plují. Tam i zpátky.
Malé plavidlo s plátěnou plachtou přes příď zpomalilo a opatrně kličkovalo mezi množstvím roztroušených džunek a sampanů, jež se vracely do svých přeplněných kotvišť v přístavu Aberdeen. Lidé z loděk jeden za druhým vykřikovali na vetřelce zlostné nadávky. Vadil jim jeho drzý motor a ještě drzejší brázda. Když však mezi nimi neomalený pašerák proplouval, všichni podivně ztichli. Cosi pod plátnem jejich výbuchy vzteku utišilo.
Loď rychle vplula do přístavního koridoru, temné vodní cesty, kterou zprava lemovala oslnivá světla ostrova Hongkong a zleva neony Kowloonu. O tři minuty později klesl výkon přívěsného motoru na minimum. Trup lodi se pomalu stočil kolem dvou špinavých bárek kotvících u skladiště a vklouzl do prázdného prostoru na západní straně Tsim Ša Tsui, kowloonského přeplněného nábřeží, kde vládl dolar. Křičící davy obchodníků, kteří líčili své noční pasti na turisty, nevěnovaly plavidlu žádnou pozornost. Byl to prostě jen jeden z ťi−ki, jenž se vracel z lovu. Kdo by se staral?
Stánky na nábřeží nejblíž bezvýznamnému vetřelci však náhle utichaly. Opakovala se situace z průlivu. Vzrušené hlasy umlkaly a z houfu vylétaly pištivé povely. Oči přítomných se stáčely k postavě stoupající po černém umaštěném žebříku mola.
Byl to svatý muž. Bílý kaftan zvýrazňoval jeho vysokou štíhlou postavu – na Čung−kuo žen opravdu velice vysokou, možná sto osmdesát centimetrů. Do tváře mu nebylo příliš vidět, protože bílá látka byla volná a mořský vánek ji tiskl k mužově snědé pleti, která ještě podtrhovala bělost jeho očí – odhodlaných a plamenných. Všichni pochopili, že to není jen tak obyčejný kněz. Byl to che−šang. Vyvolený. Vybrali jej moudří stařešinové, protože v mladém mnichovi rozpoznali vnitřní duchovní vědomí, jež ho předurčovalo k vyšším věcem. A nevadilo, že byl vysoký, štíhlý a měl ohnivé oči. Svatí muži poutali pozornost – k sobě, ke své osobnosti, ke svým očím – a dostávali štědré příspěvky. Ze strachu i z úcty. Hlavně však ze strachu. Jejich che−šang možná pocházel z jedné z mystických sekt, které kočují po horách a lesích Kuang−ce, či z nějakého náboženského bratrstva vzdáleného Čching Kao−jüanu – říkalo se, že jsou to potomci lidí z dalekého Himálaje. Ti byli vždycky poměrně nápadní a obvykle budili největší strach, protože jejich tajemnému učení rozuměl jen málokdo. Učení se tvářilo mírumilovně, nechyběly v něm však nenápadné hrozby strašlivým trestem, kdyby se mu člověk snad protivil. Na zemi i vodě už bylo útrap beztak dost. Kdo by chtěl přidělávat další? Bylo lepší duchům a ohnivým očím přispět. Možná to bude někde zapsáno.
Postava v bílém hábitu pomalu prošla rozestupujícím se houfem na nábřeží podél přelidněného mola Star Ferry a zmizela v rostoucí vřavě Tsim Ša Tsui. Za malou chvíli vypukla u stánků předchozí hysterie.
V jednom kabaretu v Hongkongu se objeví jméno vepsané do louže lidské krve. Jméno, které chtěl celý svět zapomenout: Jason Bourne.
Legendární zabiják brutálně zavraždil čínského vícepremiéra. Šéfové světových velmocí si v hrůze kladou tytéž otázky: Proč se Bourne vrátil? Kdo ho platí? Kdo to odnese příště? Pouze oficiální americká místa znají šokující pravdu: žádný Jason Bourne neexistuje. Bylo to jen krycí jméno pro Davida Webba, použité při pátrání po nechvalně známém teroristovi Carlosovi.
Bourneovu totožnost na sebe tentokrát vzal někdo jiný, a pokud se jeho řádění neučiní přítrž, svět zaplatí strašlivou cenu. Jediný, kdo tomu může zabránit, je právě David Webb, jenž vede poklidný život univerzitního profesora a nehodlá na tom nic měnit. Když mu však už podruhé vyrvou z náručí jeho ženu, Webb pochopí, že musí oprášit dávno zapomenutou minulost a vydat se do kalných vod mezinárodní špionáže, v jejichž hlubinách se skrývá nebezpečný, přísně utajovaný plán.
koupit knihy: Bourneův odkaz ~ Bourneova zrada ~ Bourneův princip ~ Bourneův klam
Bourneův záměr ~ Bourneova moc
