Podzimní napětí s Dominem (11) – New Orleans
Nezapomeňte se podívat také na Books in Ashes, kde najdete ukázku ze Zrozené k smrti.
Smrtelný hřích
Před dvaceti lety
Nemocnice Panny Marie
New Orleans, Louisiana
Cítila jeho dech.
Horký.
Svůdný.
Eroticky přitažlivý a zlý zároveň.
Z jeho přítomnosti jí vstávaly vlasy v zátylku, naskakovala jí husí kůže, kolem páteře ji chladil pot.
Srdce jí zběsile bušilo, nemohla se ani pohnout. Stála v temném stínu a pohledem prohledávala každý kout svého pokoje.
Otevřeným oknem k ní doléhalo skřehotání žab z přilehlých bažin a hrčení vlaku na vzdálených kolejích.
Ale teď a tady s ní byl on.
Běž pryč, chtěla říci, na poslední chvíli si to však rozmyslela. Bláhově doufala, že si jí nevšimne, jak stojí u okna. Venkovní bezpečnostní lampy šířily po okolí nemocnice bledé namodralé světlo. Pozdě si uvědomila, že se v té tajuplné záři rýsuje silueta její postavy oděná jen do obyčejné noční košile.
Jistěže ji viděl. Jistěže ji v temnotě najde.
Vždycky ji našel.
Vyschlo jí v krku. Ustoupila a opřela se o rám okna. Co když si jeho přítomnost jen představuje? Možná ty dveře vůbec neslyšela zavrzat. Třeba se jen příliš prudce probudila z léky navozeného spánku. Nakonec nebylo ještě tak pozdě. Teprve osm večer.
Možná je na tomhle pokoji ve třetím patře v bezpečí. Na svém pokoji.
Možná.
Natáhla se po vypínači lampičky na nočním stolku, když vtom zaslechla, jak se o dřevěnou podlahu slabě otřela kůže.
Hrdlo se jí stáhlo němým výkřikem.
Když její oči uvykly na šero, sklouzl jí pohled k posteli, na které ležela jako důkaz jejího trhaného spánku notně zmuchlaná pokrývka. Na toaletním stolku stála lampička a dvojitý rámeček s fotografiemi zachycujícími její dvě dcery. U protější stěny místnosti se tyčil krb. Rozeznala jeho krásné obložení, studený rošt i vybledlý čtverec nad římsou, kde kdysi visívalo zrcadlo.
Ale kde se ukrývá? Zadívala se na vysoká okna. Za nimi byla horká a dusná říjnová noc. Ve skleněných tabulkách viděla svůj slabý odraz: drobnou křehkou postavu, zlatavé oči, vystouplé lícní kosti i lesklé, kaštanově hnědé vlasy, které si odhrnula z tváře.
A za sebou… Pohnul se za ní stín?
Nebo se to odehrálo jen v jejích představách?
V tom tkvěl největší problém. Občas se ukryl.
Ale vždycky byl někde poblíž. Vždycky. Cítila ho. Cítila jeho měkké odhodlané kroky na chodbě, cítila i jeho vůni, směs mužského pižma a potu, koutkem oka tu a tam zachytila jeho rychlý stín.
Nemohla mu uniknout. Nikdy. Ani uprostřed noci ne. Tak rád ji překvapoval. Plížil se za ní, když seděla u stolu, skláněl se k ní, když klečela u postele. Pořád byl připraven přitisknout jí zezadu rty ke krku, obejmout ji a pohladit jí ňadra, dráždit ji, i když ho odmítala, přitisknout si ji těsně k tělu, až proti zádům cítila jeho erekci. Nebyla před ním v bezpečí, ani když se myla pod sprchou, ani když spala pod přikrývkou na své malé posteli.
Taková ironie, že ji umístili zrovna sem… Prý kvůli jejímu vlastnímu bezpečí.
„Běž pryč,“ zašeptala. V hlavě jí dunělo, mozkem se jí zmateně potulovaly nesouvislé myšlenky. „Nech mě být!“
Zamrkala a pokusila se zaostřit.
Kde jen může být?
Nervózně se zadívala na jediné místo, kam se mohl schovat.
Na skříň. Olízla si rty. Dřevěné veřeje byly pootevřené… Jen trochu, ale dost na to, aby ji někdo mohl škvírou pozorovat.
V úzkém pásku temnoty mezi dveřmi skříně se cosi lesklo. Odraz světla… Oči?
Dobrý Bože!
Detektiv Montoya se už roky pohybuje mezi lidmi stojícími na špatné straně zákona, díky čemuž ztratil jakékoli iluze, ale zato získal hroší kůži. A tu teď bude potřebovat, protože v New Orleans se objevil vrah, který jako by zabíjel pro vlastní potěšení. Nezanechává po sobě stopy ani vodítka, zato své oběti usmrcuje po dvou. A zjevně v tom hodlá pokračovat.
Abby Chastainovou pronásledují stíny minulosti. Před dvaceti lety utekla z města, protože k tomu měla velmi dobrý důvod, ale teď je zpátky a nemůže se zbavit pocitu, že ji kdosi sleduje. K pohodě jí nepřidá ani detektiv Montoya, který se domnívá, že právě ona představuje klíč k vypátrání oněch děsivých vražd. Mohly by skutečně nějak souviset s léčebnou pro duševně choré, kde před lety došlo k nepředstavitelným zločinům? A je možné, že ve zchátralých zdech ústavu stále číhá lidský predátor?
Zatímco dvojic obětí přibývá, Montoya a Abby postupně odstraňují nánosy prachu z dávných událostí a začíná jim docházet, že pro vraha minulost ještě neskončila. Že totiž ještě neztrestal všechny, kteří se v jeho očích dopustili smrtelného hříchu. A možná se dokonce domnívá, že trest zasluhuje i ctnost…
Oficiální stránky Lisy Jackson ~ Profil autorky na FaceBooku ~ série na GoodReads
koupit knihy: Horká krev ~ Chladná krev ~ Smrtelný hřích ~ Absolutní strach ~ Ztracené duše
