>Top týdne (3)
>
Neříkejte mi, že knihy Enid Blytonové neznáte. Pokud jste je nečetli, určitě jste viděli alespoň nějaký seriál. Já jsem si sérii Správná pětka a Tajná sedma vždycky jako malá chodila půjčovat do knihovny. K Dvojčatům jsem přišla ve škole, kde jsme si je čítávali a celou séri Kamarádky jsem si kdysi dávno koupila u nás na knižním jarmarku. Musím říct, že Enid napsala jedny z nejlepších knižních detektivek pro děti a pokud jste nějakou její knihu nečetli, opravdu jste o hodně přišli.
Já vím, že je to spíše animovaný film, ale existuje i v knižní podobě. Nebo alespoň nejznámější díl Jak krtek ke kalhotkám přišel ano.
Ačkoliv vám to může připadat méně pravděpodobné, ano, četla jsem jako malá Narnii. Celkově si myslím, že jsou knihy spíš určené mladšímu publiku, i když Lewis je doporučoval jak dětem, tak dospělým. Dospělí se u čtení můžou nudit.
Nejsem si tím jistá, ale mám takový dojem, že tato kniha snad patří do povinné četby na prvním stupni základní školy. Já si dost živě pamatuju, jak jsme ji celá třída pravidelně četli a já jsem tento příběh opravdu milovala.
Další klasické knížky, které jsem jako malá milovala. A seriál o Pipi je naprosto legendární.
Tohle je přece naprostá klasika. Jak by si někdo nemohl pamatovat povídání o tom, jak pejsek s kočičkou pekli dort?
Ano, pořád si myslím, že nejlepší kniha je encyklopedie. Mám ráda encyklopedie na jakékoliv téma. Moc ráda si v nich listuju a čtu si různé zajímavosti.
Jo, bývala jsem tak trochu kluk a četla jsem hodně klučičích knížek. Foglar napsal jedny z nejlepších českých knih a vy jste blázni, pokud jste si nepřečetli alespoň jednu jedinou. Vážně nevíte, o co jste přišli. Já jsem díky Foglarovkám prožila nádherné okamžiky, kdy jsem v lese hrála bojovku, stavěla bunkry, podnikala různé výpravy a hrála si na to, že sbírám bobříky. Tyhle okamžiky mi už nikdy nikdo nevezme a mě jenom mrzí, že si dnešní děti (a hlavně ty moje děti, které plánuju jednou mít) neužijí to, co jsem si kdy užila já. To opravdové dobrodružství. Bez alkoholu, bez cigaret a bez drog. Nemoralizuju, jen konstatuju.
Díky sérii Mediátor jsem začala číst young adult knihy. Díky Meg Cabot jsem začala psát vlastní příběhy. Díky Meg Cabot jsem začala číst v angličtině. Meg mě provází i teď. Stala se mou nejoblíbenější autorkou.
Pánprstenové šílenství dostalo i mě. Nutkno podotknout, že i přesto, že mi některé věci v knihách přišly naprosto padlé na hlavu, se série řadí mezi mé nej.
Cesta do středu Země, Ze Země na Měsíc, Dvacet tisíc mil pod mořem, Cesta kolem světa za 80 dní, Tajuplný ostrov, Patnáctiletý kapitán, Dva roky prázdnin, Tajemný hrad v Karpatech, Vynález zkázy
Nejznámější průkopník vize budoucnosti… a steampunku, žánru, o němž jsem donedávna nevěděla, že vůbec existuje. Ke knihám mě dovedla filmová zpracování a rozhodně jsem nelitovala. Říkám vám, že jsem byla tak trochu kluk 🙂
Oh, vím, že teď to musí vypadat tak, že jsem snad celý život jenom četla. To vážně ne. Věřte mi, že čtení knih z vašeho dítěte asociála neudělá. Mívala jsem hodně kamarádů a stále mám. Čtení knih mi rozšířilo slovní zásobu natolik, že nemám problém hovořit o věcech na jakékoliv téma a dokážu prezentovat svůj názor. Jsem z celé naší rodiny nejspíš největší čtenář, což mé rodiče někdy přivádí k šílenství. Já ale říkám, že je lepší si číst, než se jen někde jenom bezduše poflakovat a popíjet alkohol. Lepší dát peníze za knihu, než za trávu. Jsem svým rodičům vděčná za to, jak mě vychovali, i když ne vždycky bylo všechno ideální. Ale to k tomu životu prostě patří.
>Cítím se jako naprostej loser, protože většinu těch knih jsem jsem ani očkem nezahlédela. Ale když vezmu v úvahu, že ve svých dětských letech jsem četla tak akorát televizní program, tak se asi nemám čemu divit 😀
>Lujzu a Lotku mi čítavala mama na dobrú noc :)… a Verenovky mi stále zdobia poličku v krásnych starých opotrebovaných obaloch … Tým sa nič nevyrovná skrátka sú skvelé
>Páni, úplně jsem se u toho článku rozněžnila 🙂 Dášeňka a Nekonečný příběh… to mi předčítal táta spolu s Dětmi z Bullerbynu 🙂
A moc by mě zajímalo, jaký jsi měla jako dítě pohled na závěr celé Narnie, já tu sérii četla až po po dvacítce a poslední knížka mě dost šokovala a možná i trochu znechutila, celé to nábožno a pozitivnost umírání… takže bych chtěla vědět, jak to vnímají děti 🙂
No a Malé ženy, tomu rozumím, to je láska na první pohled 🙂 Ach, ach, krásný seznam 🙂
>Väčšinu som čítala…Lujza a Lotka…no neviem, či sme to mali aj v škole, ale máme ju doma a čítavala som ju pravidelne (vlastne asi aj čítam pravidelne :)), videla som aj film s L.Lohan…celkom sa mi páčil, ale na knihu nemal. 🙂
Ku Narnii som sa dostala, až keď som videla prvý film a Verneovky čítam asi tak od 15. 🙂
A ešte musím napísať, že v dosť nízkom veku som prečítala Pána Prsteňov, čo pokladám celkom za úspech, keďže je to celkom ťažká kniha 🙂
>pani ja kdyz byla mala tak do me tatka hustil akorat tak anglicke slovicka pred spanim 😀 ale je pravda, ze vetsinu spisovatelu znam…Enid Blitonová musím uznat, že mě neuchvátila stejně jako 1 a 5. díl OD C.S. Lewise…Jinak J.K. Rowling to je něco jiného…když jsme ve čtvrté třídě začali mít čtenářské deníky, HP knihy byly to první, co jsem přečetla a zapsala, ale knihy v aj jsem začala číst až o 4 roky později a to díky richel meadové, což je má nejoblíběnější autorka 🙂 jinak samozrejme Cabotovou mam taky velice rada, na mediatora se teprve chystam ale deníky princezny jsem precetla vsechny 🙂