The Candidates
Ale když se u ní v obýváku objeví lidé z Delcroixovy Akademie, aby jí nabídli plné stipendium, její dny života skrývání mohou vzít rychle za své. Až na to, že Delcroix je škola pro děti diplomatů a géniů – ne béčkové studenty s nekontrolovatelnými schopnostmi telekineze. Tak proč se k ní chovají jakoby byla speciální? Dokonce i ten nejhezčí kluk ze školy se stará o to, aby se Dancia cítila vítána.
A pak je tu její tajemný nový kamarád Jack, který se prostě musí dostávat do problémů. Tuší, že na Akademii se děje něco nebezpečného a po Dancii chce, aby mu pomohla zjistit, o co jde. Jenže ta o tom není přesvědčená. Doufá, že lidé, kteří ji na školu přivedli, budou o jejích schopnostech vědět něco víc, než dávají najevo. Možná jí můžou pomoci pochopit, jak je používat… Ale ani Dancia by si nedokázala představit, co na ni za bránou Delcroixské Akademie čeká…
Moje hodnocení obálky:
Datum četby: 3 dny, leden 2011, v angličtině
Na tuhle knihu jsem narazila úplnou náhodou na jednom knižním blogu. Recenze mě přesvědčila, že si knihu prostě musím přečíst. A tak jsem se do ní ve volném čase dala.
Dancia žije jen se svou babičkou, protože její rodiče zemřeli, když byla malá. Není zrovna majetná a snaží se spíše splynout s davem a nijak výrazně nevyčnívat, zbytečně na sebe neupozorňovat. A i když jí to skoro celý život jde docela dobře, i na ni jednou dojde. Jednoho dne se v jejím obýváku objeví lidé z prestižní školy a zvou ji, aby k nim začala chodit. Dancii se to samozřejmě ze začátku nějak nezdá, ale později se nechá přesvědčit nejen babičkou, ale i okouzlujícím Camem. Jenže jakmile se za ní a za jejími novými spolužáky zavře brána školních pozemků, začnou se dít zvláštní věci a Dancia má pocit, že ji někdo sleduje… Ale proč? Ví snad o jejích zvláštních schopnostech? Co po ní vůbec chtějí…?
Další kniha rádoby tajemného charakteru s podivnou internátní školou, která sdružuje jen ty nejlepší z nejlepších… a Danciu… a taky Jacka. Při čtení jsem se párkrát přistihla při tom, že nad různými větami docela dlouho přemýšlím. Místy mi přišlo, že ústy Dancie spíše mluví sama spisovatelka. Takhle mladá holka by nad některými věcmi nepřemýšlela… pokud by tedy nebyla hodně světaznalá a vůbec poznamenaná světem. Na druhou stranu mi zcela nepochopitelně přišla hlavní hrdinka hodně vtipná. Přitom nejde o takový ten jasně daný přesně mířený vtip. Její myšlenky, věty, vypadají jakoby je prostě říkala, jak jí přijdou na mysl, přičemž při hlubším zkoumání jsou neskutečně vtipné. No uznejte sami:
I nodded. What could I say? Somehow I’d managed to get a complete psycho for a roommate.
nebo
I blinked and tried to focus on what he had just said. My heart slowed abruptly. Apparently he hadn’t pulled me aside to ask me to be his one true love.
Řeknu vám, že ta kniha mě vážně rozesmívala v místech, kde jsem to vůbec nečekala. Tak nějak naprosto přirozeně. To je pro mě velké plus knihy. Co se však týče příběhu… Nebyl vůbec špatný, ale ve svém důsledku spíše takový docela normální. Snadno zapomenutelný. Prostředí internátní školy, kde ne všechno je tak úplně normální, bylo zajímavé. Líbilo se, jak se Dancia pomalu dobírala skutečné pravdy a vůbec důvodu, proč je na škole. I její zvláštní schopnosti a to, jak se jich strašně bála, se mi líbilo. Stejně tak se mi líbil i celý proces Pozorovatelů a Kandidátů…
Vzato kolem a kolem se nejedná o nic přelomového, co vám nedá spát. Jde o pěknou, pohodovou knížku, která v sobě schovává plno vtipu a vážných myšlenek. Proto dávám knize 3 hvězdičky a čekám na pokračování, které vyjde 2.srpna 2011 s názvem The Watchers.