Starcrossed

Autor: Josephine Angelini
Originální název: Starcrossed
Český název: Proroctví
Knižní série: Starcrossed (Proroctví)
Díl: první
Žánr: mytologie, paranormálno, zvláštní schopnosti, re-telling

Anotace na Goodreads: Jak vzdorovat osudu?

Helen Hamilton se celých šestnáct let snažila skrývat, jak odlišná je, což není na malém a chráněném ostrově Nantucket zrovna jednoduché. A je to čím dál tím těžší. Noční můry o zoufalé cestě pouští nechávají Helen po probuzení vyprahlou, zatímco je její přikrývka zničená špínou a prachem. Ve škole jí pronásledují halucinace tří žen ronících krvavé slzy… a když se Helenina cesta zkříží s Lucasem Delosem, nemůže vědět, že jsou předurčeni hrát hlavní role v tragickém osudu, který se v průběhu dějin neustále opakuje.

Když Helen odhalí tajemství svého původu, dojde jí, že některé mýty jsou mnohem víc než jen legendou. Ale ani moc polovičních bohů nedokáže vzdorovat síle, která Helen a Lucase táhne k sobě a zároveň se je od sebe snaží odtrhnout.

Nakladatel: HarperTEEN (EN), CooBoo (CZ)
Počet stran: 496 (EN)
Vazba: Vázaná i brožovaná (EN)
Vydání v USA: 31.5.2011
Vydání v ČR: květen 2014

Moje hodnocení:

 
 
 
Moje hodnocení obálky:

 
 
 
Promo ke knize

 
Datum četby: 5 dnů, červenec 2011, v angličtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: No tak to mě poser…

Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autora
Oficiální blog autora

Můj názor (obsahuje spoilery):
O Starcrossed se toho namluvilo opravdu hodně. Kniha se objevovala snad na každém knižním blogu a plno čtenářů se nad knihou opravdu rozplývalo. Což mě na jednu stranu neskutečně navnadilo, na druhou mírně odradilo, protože ne vždycky se můj vkus shodne s všeobecným nadšením. Ale riskla jsem to a knihu si objednala. A když mi konečně dorazila domů, začala jsem tuhle bichli číst.

Helen celý svůj život věděla, že je jiná a snažila se to před ostatními skrývat. Nechtěla být podivínem a vyvrhelem. Chtěla prostě zapadnout. Což se jí jakž takž i dařilo. Byla prostě obyčejná. Žila jen se svým otcem a pracovala s ním v kavárně. Nebyla nijak zvlášť bohatá a ve škole oblíbená, ale své kamarády měla. Byla se svým životem docela spokojená. Jenže pak se do Nanucketu přistěhovala rodina Delosova a všechen klid vzal rázem za své.

Helen začíná mít halucinace, příšerné noční můry a kdykoliv spatří někoho z Delosovic klanu, popadne ji amok a chce mu ublížit, nejlépe zabít. Její život se najednou stane velkou neznámou. Neví, co se to s ní děje a jak to vůbec může zastavit. Má pocit, že blázní a nemá daleko k nervovému zhroucení. To ale není všechno. Vypadá to, že i přesto, jak se s Lucasem navzájem snaží pozabíjet, je něco neustále svádí dohromady. Osud si s lidmi někdy dokáže opravdu krutě pohrát…

Od knihy jsem opravdu očekávala hodně. A líbila se mi? Naprosto! Byla jsem tak napnutá, že jsem knihu dočetla dneska v jednu hodinu ráno a to jsem vstávala za pár hodin do práce! Kniha rozhodně splnila má očekávání, i když jsem během čtení byla z pár věcí docela zklamaná. Prvních sto stránek jsem zhltla jako kousek mého oblíbeného čokoládového zákusku, ovšem dalších sto stránek mě mírně zarazilo (vysvětlím později). Ovšem dalších 300 stránek mě dostalo zase do toho správného varu a i když bylo v příběhu pár nejasností a vůbec podivných věcí, řadím knihu mezi mé oblíbené.

Helen jsem si oblíbila hned od začátku. Není jako ostatní hrdinky, což je jenom dobře. Vlastně se až do poloviny knihy nedozvíte, že je hezká. Helen sama sebe popisuje jako obyčejnou holku, která se snaží splynout s davem. Je to silná osobnost, která si nenechá jen tak něco líbit, i když jí několik věcí trápí. Když jde do tuhého, je sice vyděšená, ale dokáže sebrat sílu a bojovat. Nevzdává se tak snadno. A ne vždycky zvítězí a několikrát si opravdu nabije pusu. Je ovšem pravda, že to, co jí Josephine dala do vínku, z ní v jistém směru dělá docela Mary Sue. Ale cesta, jakou za celou knihu projde, to vyváží a vám to ani tak vadit nebude.

Helenina kamarádka, Claire, je naprosto úžasná. Přála bych si mít taky takovou. Je vidět, že jedna by za druhou život dala. Navíc je Claire pěkně tvrdohlavá a cílevědomá. Nebezpečná kombinace. U momentů, kdy popisovala, jak vlastně na Helen skrytě experimentovala a snažila se přijít na to, co vlastně je, jsem se neskutečně křenila. No uznejte, když vám nejlepší kamarádka zničehonic vletí do domu, vůbec vám to nepřijde divné, protože to o ní víte dlouho. Jak? No, jednou jste ji shodili ze střechy, abyste si potvrdili svou diagnózu. 😀 Úplně normálka, ne?

A pak tu máme pana Okouzlujícího. Ano, Lucas je opravdu okouzlující a neskutečně přitažlivý. Být to film, tak u něj nejspíš slintám a vůbec se za to nestydím. Lucas je další silná postava. Jeho rodina je pro něj opavdu hodně. Chrání všechny své členy rodiny proti nebezpečí a snaží se být tím silným. Člověk tak úplně nevěděl, co od něj má čekat a byl stejně frustrovaný jako sama Helen.

Josephine momenty mezi Helen a Lucasem napsala výborně. Jejich vzájemné potyčky a jiné chvíle byly doslova nabité adrenalinem a zároveň vzájemnou přitažlivostí. Všechno jsem to z těch stránek cítila a někdy mě to přivádělo k šílenství.

Jen mě na knize mrzelo, jakým způsobem byla zobrazena celá Delosova rodina. Lidí bylo jako smetí a až nebezpečně se svým chováním a osobnostmi podobali Cullenovým ze Stmívání. Tohle jsem těch 100 stránek nějak nemohla překousnout. Ale vyrovnala jsem se s tím a další stránky si maximálně užila. Jospehine evidentně miluje řeckou mytologii, protože dokázala několik příběhů smotat do jednoho tak dobře, že je člověk pořád něčím překvapený. Na druhou stranu to bylo i mírně matoucí a i já, která mám řeckou mytologii strašně ráda, jsem byla chvílemi zmatená.

A ten konec! No páni. Ten mě teda úplně dostal, protože jsem to nečekala. Na druhý díl, Dreamless, se už pravdu moc těším. Kniha by měla vyjít v květnu 2012. Celkově by série měla mít tři díly.