RC review: Dvě zrcadla
Autor: Karolina Limrová
České datum vydání: 2011
Knižní série: Dvě zrcadla
Díl: první
Žánr: paranormálno, upíři, lovci upírů
Nakladatel: HOSTČeská anotace: Kdyby si Joshua Merboth nekoupil starobylý dům nedaleko od Longville, zřejmě by nikdy Kate Simmonsovou nepoznal. A nikdy by nepřišel na to, že láska může být silnější než peklo smrti a krve. Na půdě chátrajícího sídla objeví prastaré zrcadlo, jehož kouzelná moc ho zavede do pokoje neznámé dívky. Nemůže slyšet její srdce ani cítit její vůni. Nemůže jí ublížit. Jeho stříbrné oči se mohou jen dívat a v jeho nitru se objeví záblesk čehosi, o čem si myslel, že už je navždy ztraceno. Ale co když přijde den, kdy zjistí, že mu obraz v zrcadle nestačí? Co když víc než po lidské krvi zatouží po zvuku jejího hlasu? Má někdo jako on vůbec právo chtít víc než její úsměv?
Tak trochu jiná upířina
Tahle kniha zaujala mou pozornost už dávno, a to z toho důvodu, že se lidé po jejím přečtení rozdělovali na dva tábory – jeden knihu naprosto miloval a ten druhý ji zase odsuzoval. No řekněte, to přece jenom člověka trkne natolik, že bude chtít sám zjistit, jaká ta kniha vůbec je.
Karolina Limrová ráda psala už od dětství. Nejprve zkoušela štěstí psaním soutěžních básniček a slohových prací, ale až na střední škole si přičuchla k novinařině, které se později také věnovala coby redaktorka zpravodajství ústeckého Českého rozhlasu. K samotnému psaní se dostala až po té, co přečetla celou knižní sérii Stmívání a seznámila se tak s pojmem fanfiction. A právě přes psaní fanfiction se dostala až k sepsání svého prvního knižního počinu, o kterém bude řeč v následujících řádcích.
Fakta a fikce
Příběh vypráví o dvou lidech, kteří se díky kouzelným zrcadlům do sebe zamilují. Joshua Merboth už (ne)žije nějaký ten pátek, vlastně to bude něco okolo 200 let, které mu však na mladivstvém vzhledu a síle neubraly. Nedávno koupil starý dům, v jehož podkroví objevil něco, co mu změnilo život. Zrcadlo.
Kate Simmonsová pracuje v knihkupectví a má slabost pro starožitný nábytek. Tak se ke svému zrcadlu dostane ona a od okamžiku, kdy v něm spatří Joshuu, nabere její život úplně jiné obrátky. Nemyslí na nic jiného než na chvíli, kdy bude zase v bezpečí svého pokoje a uvidí skrz zrcadlo, co na druhé straně dělá Joshua. Mezi hlavními hrdiny tak vznikne pouto, které je přivede tam, kam by nečekali.
Postřehy a pocity
Zprvu jsem nevěděla, co od knihy čekat, protože jsem z několika stran slyšela, že jde o české Stmívání. Až na ten rozdíl, že tady se děj všech čtyř knih vměstnal do jedné. Je to pravda? Řekla bych, že ano. Z celé knihy je jasně cítit velká inspirace Stmíváním, hlavně co se týče hlavních postav. Samozřejmě, takové knihy se v žánru objevují dnes a denně, takže proč by to někoho mělo trápit.
Osobně si myslím, že hlavním problém knihy je docela nudná a plytká zápletka. Nic čtenáře nenutí k tomu, aby dychtivě otáčel jednu stránku za druhou a toužil se vlastně dozvědět, co se bude dít dál. Stejně tak jsem měla problém si k postavám vybudovat vůbec nějaký vztah, přišlo mi, jako bych celý příběh pozorovala jen zpovzdálí, téměř nezúčastněně.
Hodnocení
Co ovšem autorce nemohu upřít, je její dar pro jazyk. Rozhodně umí psát, má širokou slovní zásobu a nedělá jí velký problém střídání pohledů postav, či průhledů do minulosti. Místy mi kniha přišla až příliš snová, jakákoliv akční věc nakonec akcí nehýřila a byla udupána do pozadí, aby měla prostor romantika, postavy některá rozuzlení příběhu přijaly až příliš dobře a příliš lehce.
Celkově tak knize dávám 2 hvězdičky proto, že na mě kniha nijak výrazně nezapůsobila a za čas si ani nevzpomenu, o čem byla – kromě těch zrcadel. Přesto bych autorku nepodceňovala, myslím si, že to v sobě má a doufám, že se v dalších knihách více vypíše, anebo vymyslí jiný, mnohem zajímavější příběh. Druhý díl upíří trilogie ponese název Dva meče a vypadá to, že se na pultech knihkupectví objeví už letos v březnu. Knihu bych doporučila těm, kteří chtějí vyzkoušet něco z dílny českého autora a kteří mají rádi knihy podobné Stmívání.
Dvě zrcadla si můžete objednat na stránce nakladatelství HOST.
Chtěla bych touto cestou poděkovat nakladatelství HOST za poskytnutý recenzní výtisk této knihy.
Ach jo. No nic, nejspíš budu jednou z mála, kdo tu knihu prostě miluje. Ono to bude tím, že jsem Karolku (já jsem na tu přezdívku prostě navyklá) poprvé „potkala“ ve chvíli, kdy napsala svoji úplně první ff povídku (názvy raději nebudu psát). Prakticky ihned jsem se do jejího stylu psaní zamilovala a nadšeně čekala na každý nový díl. Dvě zrcadla jsem poprvé četla ještě v době, kdy byly ff a hlavními hrdiny byly Edward a Bellou. Takže odtamtud pochází to, že je to tak podobné. Na knihu jsem čekala kolem půl roku, od chvíle, kdy jsem přišla na to, že se bude vydávat.
Promiň, že ti to tady spamuju, ale prostě jsem se alespoň trochu musela rozepsat. 🙂 Nedalo mi to. No, myslím, že nemůžu nakonec dodat nic jiného, nežli si přát, aby se ti její další knihy líbily. Já sama doufám, že si od ní někdy v knižní verzi přečtu svoji nejoblíbenější. 🙂
Na tom přece není nic špatného 🙂 Každý máme své oblíbené knihy, já si pamatuju, že jsem kdysi strašně žralka ff harryho pottera a různé alternativní konce. A určitě nepsamuješ, je jenom dobře, že sem někdo napíše i odlišný názor, protože co jednomu nesedne, má zase druhý rá.
Mám ráda tajemno a záhady celkově, ale tuhle knížku si tedy asi spíš nekoupím..
Co se týče té inspirace Stmíváním – někde na internetu jsem našla informaci, že původní příběh o zrcadlech opravdu původně vznikl jako jakási povídka o Belle a Edwardovi, ale autorka se ji nakonec pro velký čtenářský úspěch rozhodla přepracovat do samostatného příběhu. 🙂
Myanmar recently posted..Divergent – Veronica Roth
Ano, taky myslím, že to tak vlastně bylo. Osobně si myslím, že to v sobě autorka má, psát umí, jen to pro mě byla dosti nudná zápletka. Už jsem za ty roky dost smlsaná 😀
Nápad to byl zajímavý a zaujal mě (možná by ani nemusel být jeden z nich upír), ale věřím, že to nakonec bylo zklamání, většinou jen nápad nestačí…škoda.
Tak tak, na druhou stranu chápu, proč se to tolika lidem líbilo. Špatné to nebylo, ale nebylo to podle mého gusta 🙂
Vyzerá to skutočne zaujímavo 🙂