Jiskra Věčného plamene
Autor: Penn Cole
Originální název: Spark of the Everflame
Český název: Jiskra Věčného plamene
Knižní série: Prokletí Spřízněných (Kindred’s Curse)
Díl: první
Věková hranice: 18+
Žánr: new adult, fantasy, romance, magie
Moje hodnocení: 4 hvězdičky
Když vzplanou stará tajemství, všechno kolem shoří.
Světu smrtelných vládnou krutí Dědicové, potomci samotných bohů, kteří kdysi osídlili devět říší Emarionu. Diem Bellatorová se pokouší nevyčnívat, ale v skrytu duše touží opustit svou chudou, uzavřenou vesnici.
Když náhle zmizí její matka, která skrývala nebezpečné tajemství, Diem se naskytne nečekaná příležitost vstoupit do temného světa královské rodiny Dědiců a začít rozplétat klubko záhad, jež za sebou matka zanechala. Na každém kroku ji sleduje pohledný, záhadný nástupce umírajícího krále. K tomu je tu skupina smrtelných, která se ji pokouší zlákat, aby se i ona zapojila do blížící se občanské války. Diem se musí naučit orientovat v nepsaných pravidlech lásky, moci a politiky, aby zachránila nejen svou rodinu, ale s ní i všechny smrtelné.
Nakladatel: Atria Books (EN), Jota (CZ)
Počet stran: 438 (EN), 4398 (CZ)
Vazba: Brožovaná i vázaná (EN)
Vydání v USA: 1.6.2023
Vydání v ČR: 5.3.2025
Datum četby: 4 dny, květen 2025, v češtině
Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Docela vydařený kousek, jen škoda těch klišé.
Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autorky
Můj názor: Tuto sérii jsem měla v hledáčku už dlouho, protože jsem narazila na několik docela pochvalných recenzí. A když jsem se dozvěděla, že se dočkáme českého překladu, raději jsem si počkala. A díkybohu jsem se dočkala poměrně dobrého českého pekladu a ne dalšího překladatelského paskvilu. Možná i proto se mi příběh četl neuvěřitelně lehce a i když se tu a tam objevily netradiční výrazy jako „zlámu ti hnáty“, utíkalo mi to.
Hlavní hrdinka Diem je většinu času i na svůj věk neuvěřitelně naivní, přehnaně přechytralá a v některých okamžicích snad rovnou i sebevražedná. Občasné rysy Mary Sue se sice tu a tam projeví, ale ono už to v tomhle žánru začíná být pomalu zvykem, takže vás to už asi tolik nepřekvapí. Stejně jako to, že i tentokrát má hlavní hrdinka bílé vlasy a bílé/šedé oči. Oblíbený trend fantasy romancí, co mi už začíná lézt krkem. Chtělo by to více odhodlaných hrdinek brunetek *mrk, mrk*.
Její hlavní protějšek princ Luther je ten správný brooding bad boy, který se do ní nejspíš zabouchne v první chvíli, kdy mu řekne, aby se šel s tou svou autoritou vycpat. Další klišé. Hlavní zápletka je naprosto průhledná už od prvních kapitol, takže vlastně většinu času čekáte, co a jak se bude dít a kdy se to celé provalí. Pokud už tedy máte něco z žánru načteno, můžete se chvílemi nekonečných monologů Diem trochu nudit.
I tak ale příběh šlape a minimálně Luther má slušně nakročeno k těm lepším mužům našich knižních romantických životů. Já jsem mu rozhodně fandila. Možná se mi líbí i ten vibe ve stylu Rose a Dimitriho z Vampýrské akademie, protože jde o pořádný slow burn, takže jste tím pádem víc ve střehu a sledujete všechny malé nuance. Nebudu ale lhát, že mě celý ten „milostný trojúhelník“ spíš otravuje, protože Henri je prostě extrémní kretén a nikdo mě nepřesvědčí o opaku.
Jsem ráda, že jsem se do knihy pustila a že jsem ji dala šanci, protože se mi i přes ta všechna klišé líbila. Jsem zvědavá, jakým směrem se bude celý příběh ubírat a co dalšího autorka vymyslí, i když nějaké tipy už mám. O překvapivé zvraty není nouze. Uvidíme.
