Úsvit sklizně
Autor: Suzanne Collins
Originální název: Sunrise on the Reaping
Český název: Úsvit sklizně
Knižní série: Hunger Games (Hunger Games)
Díl: prequel
Věková hranice: 15+
Žánr: young adult, dystopie, scifi
Moje hodnocení: 3 hvězdičky
Začíná Den sklizně padesátého ročníku Hladových her a všechny kraje Panemu svírá strach. Letos, u příležitosti druhých čtvrtoher, bude do Kapitolu odveden dvojnásobný počet splátců. Haymitch Abernathy z Dvanáctého kraje chce jediné – přečkat den a jít za milovanou dívkou.
Když ale s třemi dalšími splátci vyvolají jeho jméno, musí dát svým snům sbohem. Hry začínají a Haymitch rychle pochopí, že je předurčený k prohře. Přesto se nehodlá vzdát… Podaří se mu svůj boj přenést daleko za hranice smrtící arény?
Nakladatel: Scholastic Press (PL), Fragment(CZ)
Počet stran: 400 (EN), 400 (CZ)
Vazba: Brožovaná a vázaná (EN, CZ)
Vydání v USA: 18.3.2025
Vydání v ČR: 20.3.2025
Datum četby: 9 dní, duben 2025, v češtině
Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Tohle teda bylo docela zklamání.
Oficiální web knihy
Oficiální webo autora
Můj názor: Na Haymitchův příběh jsem byla hodně zvědavá, takže jsem si české vydání dokonce předobjednala, když jsem věděla, že překlad vyjde souběžně se zahraničním vydáním. Český překlad Hunger Games je totiž překvapivě kvalitní, oproti ostatním young adult a new adult věcem, které gigant jménem Albatros Media poslední roky chrlí. Možná jsem ale měla přehnaná očekávání, protože po dočtení ve mně zůstává zvláštní pachuť.
O Haymitchově ročníku druhých Čtvrtoher něco málo díky původní trilogii víme, i tak ale autorce zůstalo poměrně velké pole působnosti, jak nám jeho tragický osud odvyprávět. A že to tragédie byla – od začátku do konce. Haymitch totiž během svých telecích let není takový, jakého ho známe z pohledu Katniss. Což je svým způsobem pochopitelné. I tak to ale tak trochu zklame.
Kniha je totiž taková nezáživná. Většinu času sledujeme Haymitche posedlého láskou k Lenoře Dove, která zde vystupuje v roli rebelské buřičky typu Lucy z Balady o ptácích a hadech (přece jenom jsou v podstatě příbuzné), ale je naprosto nesympatická. Takže vás neustálé zmínky o Lenoře v průběhu celé knihy jen otravují a časem už i vytáčejí. Zbývajícíh splátců je tolik, že nemáte šanci si je nějak zapamatovat nebo si k nim vybudovat nějaký vztah. Přípravy na Hry jsou v tomto případě docela zbytečné, protože je už znáte z původní trilogie a vlastně i ze Snowova prequelu, potřetí už jsou děsně nudné. A když už se konečně dostanou do arény, Haymitch všem zdrhne a motá se po lese sám, kde donekonečně přemítá nad smrtí, svým rebelským a nepochopitelným plánem, rodinou a jo… zase nad Lenorou.
Autorka do této knihy nejen že nacpala neskutečně naivního Haymitche, ale také staré známé oblíbené tváře Výherců, kteří společně kují pikle, jak svrhnout Kapitol. Teda… tak nějak. Celý jejich plán totiž nedává absolutní smysl a upřímně nevím, co si od toho vlastně všichni slibovali. U Haymitche se ta naivnost a odhodlání zničit Hry dá svým způsobem i pochopit (i když hodně těžce), ale u ostatních vážně ne.
Byly ovšem chvíle, kdy jsem si příběh užívala. Mělo to spád, překvapivé zvraty, emočně vypjaté chvíle, tu správnou dávku syrovosti. Jenže bohužel všechny negativní věci převážily ten zbytek a i když jsme v samém závěru viděli a pochopili, proč se z Haymitche stal člověk, jakého jsme poznali v původní trilogii, něco tomu chybělo. Celkově tak autorka promarnila potenciál a vytvořila zbytečnou výplňovou knihu, která by se dala zkrátit na polovinu a která v konečném důsledku byla vlastně docela zbytečná. A to je škoda. Uvidíme, jaký bude film.
