Hunger

Autor: Michael Grant
Originální název: Hunger
Knižní série: Gone
Díl: druhý
Žánr: dystopie, paranormálno, zvláštní schopnosti
Věková hranice: 15+ (násilnosti, vulgární slovník)

Anotace na Goodreads: Jsou to tři měsíce, co všichni dospělí zmizeli. Pryč.

Zásoby jídla se vyčerpaly už před týdny a hladovění klepe na dveře. Mezitím se normální děti začaly proti těm se schopnostmi bouřit. A když dojde na nemyslitelnou tragédii, na město padne chaos. Už neexistuje správné a špatné. Každý teď hraje sám za sebe a i ti dobří se můžou proměnit v monstra.

Ale na obzoru je větší problém. Temnota, zlověstné stvoření, které dosud žilo hluboko v kopcích, k sobě začne volat některé dospívající z FAYZ. Touží po nich, učí je, manipuluje jimi.

Temnota se probudila. A je hladová.

Nakladatel: Katherine Tegen Books (EN)
Počet stran: 590 (EN)
Vazba: Brožovaná i vázaná (EN)
Vydání v USA: 26.5.2009
Vydání v ČR: nevyšlo

Moje hodnocení:

 
 
 
Moje hodnocení obálky:

 
 
 
Promo ke knize

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Tak tohle byla síla…

Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autora
Oficiální blog autora

Můj názor (obsahuje spoilery):
Druhý díl jsem si koupila ještě ve chvíli, kdy jsem dočítala díl první. Bylo to v New Yorku v Barnes & Noble a já se měla co držet, abych si v tom paperbacku nekoupila ještě další dva díly. Neměla bych to totiž kam strčit.

Je to několik měsíců od chvíle, kdy v Perdido Beach všichni dospělí a dospívající od 15-ti let beze stopy zmizeli. Jsou to tři měsíce od chvíle, kdy se Samovi a jeho přátelům podařilo vyhnat Cainea i s jeho totalitními plány. Pěkně bouřlivě a rozhodně se to neobešlo bez obětí a bez šrámů na duši.

Jenže v Perdido Beach mají od ráje daleko, velice daleko. Začíná docházet jídlo, děti odmítají pracovat a pomáhat s potřebnými věcmi, vzrůstá nevraživost mezi obyčejnými dětmi a těmi se zvláštními schopnostmi… a podivné zlo ukryté v dole čeká na svou příležitost. I Cain se vrací.

Tahle dystopická série mě naprosto uchvátila a já nestačím žasnout nad tím, jak si Michael Grant se svými postavami úžasně vyhrál. Ano, půlku knihy si možná řeknete, že je to až přehnané, takhle se přece děti nechovají, takhle přece ani nepřemýšlejí a nejednají. Možná. Jenže co my víme? Klidně se všechno může odehrát právě takhle. Zase tak šíleně to nezní. Strašné situace nutí i ty nejlepší z nejlepších dělat příšerné věci. A když si představím, že se o sebe musí postarat kupa dětí, která doteď bezmezně spoléhala na své rodiče… nedivím se.

Někdo může tvrdit, že jsme se v druhém díle v podstatě ve vyřešení velké záhady nijak výrazně neposunuli, ale já si myslím, že je to jenom dobře. Kor když uvážím, kolik dílů tahle série má – šest.

Žádná kapitola, žádná věc mi v knize nepřišla nijak zbytečně natažená, pokroucená, navíc. Příběh se mi opět četl velice lehce a já dychtivě otáčela stránku za stránkou. A s každou další stránkou jsem se víc a víc děsila. Jestli byly v prvním díle některé postavy šílené, v druhém díle je to ještě horší.

Pane autore, vaše vykreslení psychopatických postav mě děsí. Klobouk dolů. Myslím si, že druhý díl hraje přesně na tu správnou strunu a rozvíjí právě to, co jen logicky vyplývá ze samotného děje. Možná se Sam někdy zdá až přespříliš kladný, Drake až přespříliš šílený, ale mně to nevadí. Já jen žasnu.

Třetího dílu se nemůžu dočkat. Nemám nejmenší tušení, co se může dít dál. Je to jako na houpačce, dobrá věc střídá špatnou… a pak ještě horší. Nevíte, která oblíbená postava vám třeba umře, nevíte, jaký dopad to bude mít na přeživší postavy, nevíte kolikrát vůbec nic. Ale chcete vědět víc…