Filmová recenze: Wonder Woman 1984
Na druhou Wonder Woman jsem se hodně těšila, protože první díl se mi líbil hodně a viděla jsem ho několikrát. Potřebujeme více filmů o superhrdinkách, protože ženské toho přece jen zvládnou a vydží víc. Díky donekonečna odkládané premiéře se film dostal na HBO.
Režie: Patty Jenkins
Scénář: Patty Jenkins, Geoff Johns, Dave Callaham
Kamera: Matthew Jensen
Hudba: Hans Zimmer
Hrají: Gal Gadot, Chris Pine, Kristen Wiig, Pedro Pascal, Natasha Rothwell, Robin Wright, Connie Nielsen, Gabriella Wilde, Ravi Patel, Lilly Aspell, Kristoffer Polaha, Amr Waked, Jonathan Ajayi, Chris Silcox, Lynda Carter, Lucian Perez, Kelvin Yu
V pokračování očekávané komiksovky se tentokrát ocitneme v osmdesátých letech. Proti superhrdince Wonder Woman budou stát dva záporáci. Max Lord v podání Pedra Pascala (seriál Hra o trůny) a také Cheetah s tváří herečky Kristen Wiig (Marťan).
Vrací se pochopitelně Gal Gadot jako Wonder Woman s Chrisem Pinem a taktovku nad nimi opět drží oceňovaná režisérka Patty Jenkins. Film navíc dostává ještě jednu velkou hvězdu. Hudbu k němu totiž složil soundtrackový velikán Hans Zimmer.
Jsem fanouškem komiksovek, takže mě trailer parádně nadchnul. O to víc mě mrzí, že mě samotný film moc nebavil. V prvé řadě je totiž scénář chvílemi docela na palici a vy si při sledování říkáte, proč to tam je, s čím to souvisí a jestli to má být spíš romantické, akční, nebo duševně obohacující.
Gal Gadot je sice kočka, ale přijde mi, že má snad jen jeden výraz. Chris Pine to občas zachraňuje humorem, ale znalosti jeho postavy jsou nad má chápání. Kristen Wiig mi v roli záporačky vadila, protože jí jde mnohem lépe komediální rovina. A u Pedra Pascala jsem se nemohla srovnat s jeho vyšisovanými vlasy a přehráváním. A to už vůbec nemluvím o přehnané délce filmu, kdy jsem si říkala, kdy to už konečně skončí.
Nejlepší na celém filmu je hudba Hanse Zimmera, která je místy možná až moc velkolepá a na scény až moc dobrá. Závěrečnou promluvu hlavní hrdinky jsem moc nepobrala, nebo spíš přišla taková nijaká. Ono vlastně celkově je film takový nijaký, zbytečně dlouhý a nudný. Ani vtipu moc nepobral a časově by se popravdě mohl odehrávat kdykoliv. Rok 1984 byl asi zvolen kvůli barevnosti, která tam v konečném důsledku vlastně zase tolik nebyla. Škoda, rozhodně jsem čekala víc.
Wonder Woman 1984 toho slibovala hodně, ale doručila zatraceně málo. Filmu šanci dejte, já se na něj určitě podívám ještě jednou, ale bavit vás nejspíš moc nebude. Je to totiž taková změť všeho možného. Doufejme, že třetí díl bude lepší.
