Caraval

Autor: Stephanie Garber
Originální název: Caraval
Český název: Caraval
Knižní série: Caraval (Caraval)
Díl: první
Žánr: young adult, magie, zvláštní schopnosti
Věková hranice: 15+
Moje hodnocení: 3 hvězdičky

Ať už jste o Caravalu slyšeli cokoli, určitě se to nevyrovná realitě. Je to víc než hra! Je to magie. Scarlett nikdy neopustila malý ostrov, na kterém žije se svou mladší sestrou Tellou a mocným a krutým otcem. Ten teď pro Scarlett chystá domluvenou svatbu a ona je přesvědčena, že její sen zažít Caraval – legendární magické představení, které se koná jen jednou za rok a v němž účinkuje publikum – zůstane nenaplněn.

Právě letos však obdržela pro sebe i svou lehkovážnou sestru pozvánku, o níž tak dlouho snila. Ta s pomocí tajemného námořníka dostane Scarlett proti její vůli na ostrov, kde se Caraval koná… Jenže netrvá dlouho a vyjde najevo, že Tellu unesl sám tajemný organizátor hry Legenda a vítězem se stane ten, kdo ji najde jako první. Scarlett se na začátku dozvěděla, že všechno, co se během Caravalu stane, je jen propracované představení.

Přesto se zaplete do hry plné lásky a magie, a ať už je Caraval skutečný, nebo ne, musí Tellu najít dříve, než uplyne pět nocí jeho trvání, jinak se spustí nebezpečný dominový efekt následků a svou milovanou sestru navždy ztratí.

Nakladatel: Flatiron Books (EN), Egmont (CZ)
Počet stran: 407 (EN), 432 (CZ)
Vazba: Brožovaná (EN), Vázaná (CZ)
Vydání v USA: 31.1.2017
Vydání v ČR: 19.42017

Datum četby: 2 dny, prosinec 2017, v češtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: No tohle byla teda hodně divná knížka.

Oficiální blog autorů
Oficiální stránky autorky

Můj názor: Caraval je jedna z knih, která mě letos velice zaujala díky svému příběhu a nádherné obálce. Původně jsem si knihu chtěla koupit, ale jsem ráda, že jsem to neudělala a jen jsem si ji ke čtení půjčila. Ačkoliv totiž anotace zněla velice slibně a já se těšila na magické představení, dostala jsem něco, co mě mátlo od začátku do konce.

S žádnou z postav jsem si nevytvořila bližší pouto, hlavní hrdinka mi příšerně brnkala na nervy tím, jak byla ukňouraná a ostrašená. Sice se ke konci docela vzchopila, ale i tak byla na můj vkus až moc otravná. Její sestra na druhou stranu až příliš bezstarostná a celý její plán mi přišel naprosto stupidní. Vlastně celkově se ukázala být zápletka neskutečně pitomá.

Navíc jsem taky nepochopila pohnutky jejich zlovolného otce guvernéra i slabošského hraběte, o to víc mě tedy ještě zmátl samotný Legenda nebo Julian. V Caravalu je vlastně matoucí úplně všechno, včetně samotného vyprávění, protože až teprve v polovině knihy vám autorka jen tak mimoděk řekne, že hlavní hrdinka prožívá emoce barvami, takže se často musíte domýšlet, co to jako má být.

Celé to pak působí tak, že autorka chtěla přinést něco poetického, záhadného a překvapivého a místo toho vyčarovala podivnou spleť věcí, co ke konci nedávají smysl. Nudné mi přišly i veškeré popisy okolí, přerodu šatů a vedlejších postav, které se tu a tam objevily, aby rozhoupaly stojaté vody. Za mě osobně je to rozhodně velké zklamání a nemám ani potřebu číst druhý díl, který vyjde příští rok. I když ze zvědavosti to nejspíš časem stejně udělám…