Filmová recenze: Padesát odstínů temnoty

Tak jsem si včera zašla na pokračování „erotického“ filmu, který knižně pobláznil celý svět. A mně se úspěšně vyhnul… tedy alespoň v té knižní podobě, té filmové neuteču. No co, stejně jsem do toho kina nešla kvůli tomu příběhu, ale Jamiemu.

Režie: James Foley
Scénář: Niall Leonard
Kamera: John Schwartzman
Hudba: Danny Elfman
Hrají: Jamie Dornan, Dakota Johnson, Max Martini, Kim Basinger, Luke Grimes, Eloise Mumford, Rita Ora, Victor Rasuk, Bella Heathcote, Tyler Hoechlin, Marcia Gay Harden, Eric Johnson, Michelle Harrison, Fay Masterson, Fraser Aitcheson, Robinne Lee, Gary Hudson, Jaclyn Jonet, Paniz Zade

Odstíny šedi skončily ve chvíli, kdy Anastasia přestala hrát podle Greyových pravidel a bez okolků ho opustila. Dosavadní lovec a dravec se ocitá v pro něj neznámé životní situaci a navíc si uvědomuje, že se do Anastasie zamiloval.

Té se sice nechce vrátit do světa, ve kterém naplňovala roli poddajné studentky, ale Christianovu kouzlu odolat stejně nedokáže. Nevědomky se tak vystavuje velikému nebezpečí.

Z Greyovy minulosti se náhle začnou vynořovat temné stíny, které pomáhaly vytvořit jeho komplikovanou osobnost. A těm rozhodně není po chuti, že „jejich“ Christian podlehl tak banálnímu a slabošskému citu, jakým je láska

Jak už jsem říkala, knižní předlohu jsem nečetla, takže netuším, nakolik se film liší od knižní předlohy, každopádně předpokládám, že ani ta kniha neměla normální zápletku a příběh. Ono je to totiž 117 minut vanilkového sexu, občasných podivných zvratů v podobě výhrůžek, střelby, atentátů, pádů vrtulníku a peněz. Protože když máte peníze, umíte je použít… nejen ke koupi letecké společnosti.

Padesát odstínů temnoty je prostě taková slaďárna, která si už ani nesnaží hrát na BDSM. I když občasně vlastně ano, ale jestli je to takovéhle, tak si začínám připadat zvráceně. Dakota Johnson tupoučkou Anu hraje, jak nejlépe umí. Docela jsem jí i fandila, ačkoliv na to, jak neustále prohlašovala, že se sebou nenechá mávat, sebou mávat nechala poměrně slušně.

Jediným světlým bodem filmu tak i nadále zůstává sexy Jamie Dornan, pro kterého mám prostě slabost. Nejen, že mu totálně žeru ten jeho kukuč, ale od prvního dílu nabral více svaloviny, takže je rozhodně na co koukat. A že si to tričko sundává hodně často, párkrát uvidíte i jeho zadek. Pokud vás teda vzrušují dobře vypracované mužské zadky.

Pokračování Padesáti odstínů šedi jsou asi takové, jaké by každý předpokládal. Lehce naivní, pořádně dráždivý, mírně zmatený, bez větší zajímavé linky a tak nějak spíše romantický. Na své si přijdou rozhodně i chlapi, pokud nějakého potáhnete do kina. Takže výhra asi pro všechny.

TIP: Po závěrečných titulcích se objeví lehká upoutávka na poslední díl, tak zůstaňte sedět.