Pevnost 12/2016

Největší lákačka: Star Wars Story ~ Rogue One
Největší překvápko: Underworld ~ Krvavé války
Nejzajímavější vhled: Star Wars
Knižně mě zaujalo: Temnější tvář magie
Knižní příloha: Mycelium: Jantarové oči (audiokniha)

Je tu další měsíc a spolu s ním i další číslo Pevnosti, které se tentkrát zaměřuje na snad největší filmový trhák prosince – další film ze Star Wars universa.

Nevím, jak vy, ale já se ho rozhodně nemůžu dočkat, protože zbožňuju původní trilogii, o té nové si myslím, že byl omyl, a restart příběhu v podobě sedmého dílu mi přišel hezky nostalgický a moc fajn.

Uvidíme, co nás čeká v Rogue One, zatím mám očekávání nastavená tak nějak napůl.

Jak už bylo řečeno výše, hlavním tématem je universum Hvězdných válek, kterému se redakce věnuje hned v několika článcích. Osobně se „vyznám“ jen ve filmech, ze seriálů jsem viděla jen pár dílů, komiksy jsem snad žádné nečetla a knihy jsem jen viděla v knihkupectvích. Nemám tudíž ani ponětí o tom, jak moc široký tenhle svět vlastně je. A tohle všechno mi (a tím pádem i vám) objasnily články, věnující se popisu a vysvětlení, co všechno vlastně vzniklo a jak to zapadá dohromady. No a samozřejmě lákačka na Rogue One.

Z filmových lákaček mě vlastně nic moc nezaujalo, protože jsem oa hlavní trháky – Doctora Stange a Inferno – už viděla a nebyla jsem ani z jednoho tak odvázaná, jak bych předpokládala. Bohužel. Potěšila mě ale zmínka o novém vydání mého oblíbeného filmu, Pátý element. Pokud jste tenhle úžasný biják ještě neviděli, okamžitě to napravte. Příjemně mě ale překvapila zmínka o Červené želvě, na kterou si možná víc posvítím.

Ze seriálových novinek většinu znám, ačkoliv se přiznám, že The Exorcist jsem jaksi zatím dosledovala, takže bych se do něho měla zase pustit. U „Van Helsinga“ ještě nevím, jestli se k seriálu vůbec vrátím, protože byl děsně nudný a ne zrovna takový, jaký bych si ho představovala.

Nejvíc jsem si z celého čísla asi užila sumarizaci toho, co se událo v sérii Underworld. Na nový film se ohromně těším, i když vím, že to bude klišé na klišé. Selene fandím už od prvního dílu, i když se přiznám, že jsem snad ty poslední dva neviděla a měla bych to rychle napravit. Doufám, že půjde o další pořádnou akční zabíječku.

Z knižních věcí stojí za zmínku nejspíš oblíbená Duna, která se u mě naprosto minula účinkem a ještě jsem si k ní cestu nenašla. Tak nějak ten čas musí dozrát. Zajímavá je také sci-fi sága HALO. Mě nejvíc ale zaujala Temnější tvář magie, jejíž děj se odehrává v magických sférách Londýna a zní hodně dobře. A nakonec samozřejmě taková jednohubka, Darebáci.

Hry jdou tak nějak mimo mně, ačkoliv bych nějakou deskovku neodmítla. Už jsem nic nehrála snad věky. Kromě toho najdete v časopise i nějaké ty záhady, zajímavosti, info o conech a festivalech, nebo třeba rozhovor s autorem Odkazu Dračích jezdců.

Neodpustím si ale malé WTF na závěr. V minulém čísle jsem tomu nejspíš nevěnovala pozornost, ovšem tady jsem si toho už všimla. Pevnost obsahuje nějaký výplach společnosti v podobě „Pohoněno verbalem“. Upřímně, nevím, jestli to vůbec někomu přijde vtipné, ale i na recesi je to až příliš velký humáč. Zbytečně tahle ujetá dvoustránka snižuje obsah celého časopisu a to je škoda.

Co všechno v čísle vlastně najdete, zjistíte zde.