Jarní dumání 2 (7)

Najíždíme na sedmý týden druhého ročníku Jarního dumání. Nezapomínejte navštívit i další knižní blogy, které se dumání účastní, protože třeba můžete narazit na nějakou zajímavou knihu, kterou si budete chtít přečíst.

Knižní blok

Myslím, že stav, kterému já osobně říkám „knižní blok“, zná každý čtenář. Někdy si ho přivodíme úmyslně, protože prostě víme, že si musíme udělat pauzu, jindy se čtením dalšího kousku otálíme tak dlouho, že se prostě dostaví sám.

Pokud můj blog sledujete delší dobu, víte, že jsem toho schopná přečíst hodně. Možná víc než hodně. Záleží na čase, chuti a na tloušťce knihy. Už jsem si za ty roky zavedla jakýsi systém střídání knižních žánrů, abych úplně nezcvokla.

Jelikož mám ráda plno žánrů, nedělá mi problém číst například zároveň romanci a dystopii, protože tak nějak vyvažuju obojí, abych nesklouzla k upřednostňování pouze jednoho typu knih. Nerada bych totiž četla jen romance, pak by mi to mohlo silně vlézt na mozek a věřte mi, že zrovna tento žánr je v poslední době tak klišoidní, že bych mohla začít bláznit víc než je u mě obvyklé… a to přece nikdo nechceme.

Samozřejmě pokaždé když dočtu nějakou úžasnou sérii, je těžké vybírat si něco, co by kvalitativně alespoň odpovídalo a nebylo by to naprosto příšerné. Například u knih Marii V. Snyder si musím dát vždycky dlouhatánský odstup od jednotlivých dílů, protože jsou na mě vždycky tak náročné, že bych dvě za sebou prostě nezvládla. Což ovšem nevysvětluje to, proč jsem proboha nepřečetla těch 5 knih série, kterou mám rozečtenou a ještě nedočtenou! Ugh…

Čas od času přijde chvíle, kdy prostě nemám chuť na žádnou knihu a radši se odeberu ke sledování seriálů, abych si tu hlavu trochu vyčistila a dohnala vše, co jsem v seriálovém světě zameškala. A že zjišťuju, že jsem toho zameškala více než dost. Na druhou stranu je pak fajn sjet celou sérii seriálu najednou a nemuset čekat další týden na další díl.

Pokud jde o dlouhodobý knižní blok, ten jsem asi nikdy pořádně neměla. Spíš jsem díky škole a zkouškám dříve knihy radši odsunula stranou, abych se mohla věnovat učivu, ale hned po všem tom školním děsu jsem se k nim s velkou pompou zase vrátila. Knihy jsou nedílnou součástí mě samé a tak nějak si myslím, že se mě budou držet i v době, až budu mít vlastní rodinu a děti, jen se asi přetvoří do jiných žánrů a já spíš budu číst pohádky na dobrou noc.