Žhavé léto s Baronetem (13): Aféra Blackstone
První ukázka z druhého dílu série Aféra Blackstone.
Brynne odešla před dvěma dny a život stojí za hovno. Dokázal jsem se pohybovat, pracovat, ale necítil jsem se dobře. Jak dlouho to takhle vydržím? Mám jí zavolat? Jakmile jsem o své současné situaci začal přemýšlet, pocítil jsem v mysli naprostou hrůzu, takže jsem s tím rychle přestal. Nechal jsem to být. Prázdnota v mém nitru křičela, abych něco udělal, ale já se domníval, že je příliš brzy, abych za Brynne zašel. Potřebovala čas. Už jednou jsem chyboval, když jsem na ni tlačil. A choval jsem se jako sobecký parchant.
Zaparkoval jsem na ulici poblíž domu, ve kterém jsem vyrůstal. Spatřil jsem dokonale upravený trávník, vysokou bránu a keře zastřižené tak, jak jsem si je pamatoval. Táta odsud nikdy neodejde. Neopustí dům, kde žil s mou matkou. Můj otec dává označení tvrdohlavý staroch zcela nový význam. Asi tady i zemře.
Vzal jsem ze sedadla studené pivo a prošelbrankou. Do cesty mi vběhl černý kocour. Sedl si a čekal. Nevypadal jako mládě, ale dospělý také ještě nebyl. Nejspíš kocour v pubertě. Usadil se přímo přede dveřmi, natočil hlavu a pozoroval mě. Mrkal na mě jasně zelenýma očima, jako by se mi snažil naznačit, že mám pohnout tím svým zadkem a pustit ho domů. Kdy si k čertu táta pořídil kocoura?
Zazvonil jsem na zvonek, otevřel dveře a strčil hlavu dovnitř. „Tati?“ Kocour se protáhl škvírou rychleji než světlo a já zůstal stát s otevřenou pusou. „Ty máš kocoura?“ zavolal jsem směrem ke kuchyni. Položil jsem pivo do ledničky a padl na gauč.
Namířil jsem ovladač a zapnul televizi. Zrovna dávali mistrovství Evropy. Naprosto dokonalé. Mohl bych se celé hodiny dívat na fotbal, vypít čtyři ze šesti piv a třeba bych alespoň na chvíli zapomněl na svou holku. Nebo bych se mohl vyplakat tátovi na rameni.
Opřel jsem si hlavu a zavřel oči. Do klína mi vlezlo něco hebkého a chlupatého. Kocour se vrátil.
„Vidím, že s Mourkem už ses seznámil,“ ozval se otcův hlas.
„Proč sis pořídil kocoura?“ Nemohl jsem se dočkat odpovědi. Nikdy jsme kočky neměli.
Táta si odfrkl a posadil se na židli. „Nepořídil. To on si pořídil mě.“
„To si umím představit,“ hladil jsem Mourka po štíhlém těle, „vběhl dovnitř, jakmile jsem otevřel dveře. Jako by mu ten dům patřil.“
„Sousedka mě požádala, jestli bych jí ho občas nenakrmil, zatímco se bude starat o nemocnou matku. Nakonec se k ní musela přestěhovat a kocour už u mě tak nějak zůstal. Myslím, že si docela rozumíme.“
„Se sousedkou nebo s kocourem?“
Můj otec po mně šlehl pohledem. Přimhouřil oči. Jonathan Blackstone byl od přírody vnímavý. Odjakživa. Nikdy jsem před ním nic neutajil. Poznal, když jsem přišel domů opilý a když jsem kouřil. Nebo když jsem jako malý kluk něco provedl. Nejspíš to bylo tím, že byl po většinu času naším jediným rodičem. Vždycky měl na mě i na mou sestru Hannah dost času, a to i ve chvíli, kdy naše matka zemřela. Tátovy smysly se potom ještě zostřily a dokázal vyčenichat problémy lépe než ohař. Ani dnes tomu nebylo jinak.
„Co se ti přihodilo, synu?“
Brynne se mi přihodila.
„To je to na mně tak vidět?“ Kocour se mi zavrtěl v klíně.
„Znám své děti a všimnu si, když se něco děje.“ Otec na okamžik opustil místnost, a když se vrátil, nesl dvě piva. Jedno mi podal. „Mexické pivo?“ tázavě povytáhl obočí a já přemýšlel, jestli vypadám stejně, když dělám tohle gesto. Brynne už mi to párkrát naznačila.
„Jo, chutná mi ta citrónová příchuť.“ Napil jsem se a pohladil svého nového ebenového přítele. „Jde o holku. Brynne. Setkal jsem se s ní, zamiloval jsem se do ní a ona mě teď opustila.“ Stručně a jednoduše. Co jiného bych měl svému otci říct? Tohle byly ty nejdůležitější informace, vlastně možná to jediné, co jsem dokázal vymyslet. Toužil jsem po ní a ona mě opustila.
„Aha, teď už to dává smysl.“ Otec se na okamžik odmlčel, jako by chtěl dát prostor tomu, aby se vše usadilo. Má zpověď ho určitě překvapila. „Chlapče, vím, že se budu opakovat, ale jsi hezounek po své matce, budiž jí země lehká. Jediné, co máš po mně, je jméno, a možná svaly. Díky ní vypadáš jako Adonis, takže jsi to měl se ženami snadné.“
„Nikdy jsem se za ženami nehonil, tati.“
„Nic takového jsem neřekl. Snažil jsem se ti naznačit, že ses ani honit nemusel. Odjakživa za tebou samy běhaly.“ Zavrtěl při té vzpomínce hlavou. „Bože, ženy po tobě naprosto šílely. Byl jsem si jistý, že tě některá velmi brzy uloví a udělá ze mě dědečka.“ Pohlédl mi do tváře a já pochopil, že takové starosti ho připravily o víc času, než chtěl. „Ale ty jsi nikdy…“ otec se odmlčel a jeho oči posmutněly. Po škole jsem se přihlásil do armády a odešel z domova. A málem jsem se nevrátil…
Táta mě poplácal po koleni a lokl si piva.
„Nikdy jsem po nikom netoužil jako po ní.“ Zavřel jsem ústa a upřel svou pozornost na pivo. Hráč v televizi střelil gól. Přinutil jsem se podívat a pořád jsem hladil kocoura.
Otec byl chvíli trpělivý, ale pak se zeptal. „Co jsi jí provedl, že tě opustila?“
Už jen ta samotná otázka mě zabolela. „Lhal jsem jí. Chtěl jsem to napravit, ale ona se dozvěděla pravdu dřív, než jsem to stihl.“ Opatrně jsem odložil kocoura z klína a došel do kuchyně pro další pivo. Přinesl jsem rovnou dvě.
„Proč jsi jí lhal, synu?“
Podíval jsem se otci do tmavých očí a řekl jsem něco, co jsem nikdy předtím nevyslovil. Nikdy předtím to totiž nebyla pravda. „Protože ji miluju. Miluju ji a nechtěl jsem jí ublížit tím, že bych jí připomněl bolestivou část jejího života.“
„Takže ses do ní zamiloval,“ pokýval vědoucně hlavou a pohlédl na mě. „No, vykazuješ všechny symptomy. Mělo mě to napadnout, když ses tu objevil. Vypadáš, jako bys nocoval pod mostem.“
„Opustila mě, tati,“ otevřel jsem si třetí pivo a znovu si posadil kocoura na klín.
„To už jsi říkal,“ okomentoval otec suše, jako bych vůbec nebyl jeho syn, ale někdo cizí. „Proč jsi lhal ženě, kterou miluješ, Ethane? Měl jsi k ní být upřímný.“
Ethan Blackstone má život v troskách. Zradil Brynninu důvěru a ona od něj odešla. Ethan se ale tak snadno nevzdá, nechce žít bez své americké krásky. Vášeň mezi nimi je neskutečně spalující, ale temná tajemství z jejich minulosti, která jeden před druhým skrývají, mohou jejich společnou cestu jednou pro vždy zničit.
Vzhledem k politické hrozbě, která Brynne ohrožuje, musí Ethan ve velmi krátkém čase zmobilizovat veškerou sílu a důvtip, aby svou lásku ochránil před nebezpečím, díky kterému by ji mohl ztratit navždy. Dokáže Ethan pomoci Brynne vymanit se z minulosti, která ji děsí ve snech? Sevře ji opět v náručí a získá si její důvěru? Láskou posedlý muž je schopen udělat cokoli, aby znovu přivedl do svého života ženu, kterou miluje. Vrhá se do toho po hlavě. A získá buď všechno, nebo nic.
Oficiální web Raine Miller ~ Knihy Raine Miller na FaceBooku ~ série na GoodReads
koupit knihy: Nahá ~ Všechno, nebo nic ~ Oči dokořán
Nooo, zní to zajímavě. Rozhodně se po tom asi podívám. Už mám od Baronetu předobjednaný Pád, tak se moc těším. Tedy, jsem zvědavá 😀
Nikki Finn recently posted..Klíč
Pád byl hodně dobrý, líbil se mi 🙂