Sladká políbení (92)

Týdenní meme hostované mnou.

Upozornění: Vybraný úryvek může případně naspoilerovat děj, proto číst jen na vlastní nebezpečí!

Sarra Manning

Nemožná holka

Já to taky nechápal. Ale jedno jsem jí musel povědět. „Já se nebojím toho, kdo jsem.“

Zavrtěla hlavou. „Ty ani nevíš, kdo seš,“ pronesla mnohem tišším hlasem, jako by mi nechtěla ublížit, ale jen konstatovala absolutní pravdu. „Snažíš se bejt tím, koho z tebe chtějí mít jiný lidi.“

Možná jsem ji políbil, protože to byla jediná možnost, jak jí zavřít pusu. Nebo to byl ten nejjednodušší způsob, jak jí ukázat, že nejsem ten, kdo si myslí, že jsem. Že mám v sobě jisté netušené hlubiny. Ale cítil jsem děsivou jistotu, že ji líbám, protože chci.

V jednu chvíli jsme stáli na ulici s kolem mezi námi, a najednou jsme se líbali. Lidi vždycky říkají: „Nevím, jak se to stalo, najednou jsem ji prostě líbal,“ ale nikdy to není tak najednou. Jenom si člověk přestane uvědomovat, co ho k tomu přimělo. Jenže mě k tomu nic nepřimělo.

Prostě jsem najednou políbil Jeane Smithovou.

…

Políbila jsem Michaela Leeho.

Nikdy jsem nevěřila, že tahle čtyři slova někdy napíšu. Ani v těch nejdivočejších snech (třeba po tom, co jsem snědla koláček s hašišem, co byl navíc ještě prošlý) bych si nikdy nedokázala představit, že bych tohle dělala s ním.

Ani nevím, proč jsem to udělala. Možná abych ho tím šokem vytáhla z jeho smutného, bezpečného živoření. Přiměla ho vidět, že možné je všechno. Rozhodně ne proto, že bych ho chtěla políbit.

Ale najednou jsem ho líbala a říkala si: panebože, proč líbám Michaela Leeho?

A pak najednou… Pane. Bože. Proč pořád líbám Michaela Leeho? A odtáhla jsem se od něj. Abych mu nekřivdila – ve stejnou chvíli, kdy se on odtáhl ode mě.