Ostravský knižní sraz 3.7.2013

Je mi jasné, že nejspíš očekáváte report z jiného a většího srazu, já si ovšem musím splnit resty – došlo mi, že jsem ještě nenapsala report z našeho srazu v Ostravě. Tak je tedy tady!

Abych pravdu řekla, mám tyhle naše moravskoslezské knižní srazy ráda. Sice nás nebývá hodně, protože ne každému se chce jezdit k nám do takového zapadlého cípu země, na druhou stranu to z nás – blogerů, čtenářů i spisovatelů (že Marťo?) dělá stmelenější skupinku lidí, kde se všichni už poměrně dobře známe, komunikujeme spolu také na sociálních sítích a vždycky se na srazy těšíme, protože pokecáme nejen o knihách, ale o všem možném a nemožném. Hlavně se hodně a hlasitě nasmějeme, což u nás Moraváků a Slezanů bývá vždycky zvykem. Jsme živelní, upovídání a tak správně na facku.

Chvilku nám trvalo, než jsme se dokázali domluvit na konečném temrínu tak, aby se nás sešlo co možná nejvíc, ale nakonec nám to vyšlo. A tak jsem se k druhé hodině odpolední vydala na autobusovou zastávku směr Ostrava. Zaplatila jsem 35 kaček, nasedla do autobusu a čekala, až mě za hodinu vysadí na Gagarince, kde jsem se měla sejít se zbytkem. Jelikož je Rudná rozkopaná, brali jsme to nějakou oklikou, takže jsem dorazila něco po třetí a pelášila směr Masarykovo náměstí, kde na mě čekala moje oblíbená skupinka lidí a jeden nováček.

Již tradičně se na sraze objevily Meghan a Suzanne, z Těšína dorazili Filipskh a Yumeno a novou tváří se stala Saša. Později se k nám měla připojit ještě Martina Wolfová. Taková ta naše klasická sešlost. Nejdříve jsme se vydali do Levných knih, kde jsem si jeden kousek koupila já a o ostatních ani pořádně nevím, jen že Yumeno jásala nad mangou za 9 korun. Pak jsme se přesunuli do bývalého buxu v Lasu – nyní Neoluxor Books – kde mě Meghan upozornila na to, že mají v nabídce Božského bastarda. Nemohla jsem ho tam nechat, ačkoliv jsem pečlivě zkoumala obálku, jestli tedy nějakou tu vadu tisku má, nebo ne. Nic jsem nenašla. Díky padesátikorunové slevě, kterou nám všem Meghan rozdala, jsem knihu měla i o pade levnější. No nekupte to! Člověk se potřebuje pobavit i nad takovou slátaninou.

Po Neoluxoru přišel na řadu velký Librex, kde jsme zabruslili do koutku s knihami pro dospívající, kde si Filipskh a Yumeno hodlali koupit knihy, protože měli slevu. Saša mezitím kroužila okolo a vytipovávala si knihy, které si koupí další den. Po té, co všichni zaplatili za to, co si koupili, jsme se vydali hledat onu Shakespearovu kavárnu na Černé louce. Mírný problém ovšem spočíval v tom, že si nikdo z nás nevytiskl adresu, ani mapu… nakonec jsme tam podle čuchu došli, usedli do rohové kukaně (nebo co to) a hromadně si poobjednávali kofolu. Bylo teplo tak akorát na chcípnutí, co byste čekali?

Všichni jsme si porovnali své knižní úlovky a volná zábava začala. Ani už pořádně nevím, o čem jsme se bavili. O mých státnicích, o státnicích Meghan, o státnicích Suzanne, o mém hledání práce, o knihách, o blogování, o srazech, o filmech. Mezitím dorazila i Marťa a po té, co jsme všichni dopili své dávky Kofoly jsme se rozhodli přesídlit někam do restaurace, abychom si dali něco k snědku. Nakonec jsme zaparkovali v jedné venkovní hospůdce na Stodolní, přímo naprosti Martinina místa pracoviště (pokud si to dobře pamatuju). Byli jsme z toho tepla tak utahaní, že se nám ani pořádně fotit nechtělo, proto tu máte jen dvě fotky, z toho na té druhé jsem řádné rozmazaná, protože jsem se něčemu smála. Tam vypadám jak ty tváře v Kruhu 😀

Druhý sraz v Ostravě se náramně vydařil a já jsem moc ráda, že jsem vás všechny viděla. Také proto, že jsme se s Meghan domluvily na sraz ve Zlíně a ukázalo se, že se tedy objeví i Filipskh a možná i Saša (což se potvrdilo! a med ještě snězený nemám!) Původně byl po Zlíně v plánu ještě sraz v Opavě, ale z toho jaksik sešlo. Najednou se po úspěšném a hromadném sraze ve Zlíně objevil také další sraz v Praze (v září tuším, neorganizuju já). Nevím, co v té době budu dělat, každopádně čas mám přednostně vyhrazený na plánovaný sraz k příležitosti předpremiéry Města z kostí s Neoluxorem a nejspíš i Euromedia Group. V současné době se pracuje na termínu (aka jak se to Olze podaří zařídit, když už laurdes chtěla spíše konec srpna, protože začátkem září jede pryč). Pokud se nám podaří zařídit konečný srpnový či brzký zářijový a nebudu v té době bydlet v Praze (záleží, kam se vrtnu s prací), dvakrát do Prahy za sebou pro mě nemá smysl. Tam a zpátky to mám 8 hodin a cenově jde o šest stovek. V plánu je také možný první slovenský sraz, o který si píšete, protože je vám líto, že u vás nic není, a to v Žilině. Mám to z Karviné dvě hodinky vlakem. Tak jako tak se nebojte na srazy chodit! Poznáte plno zajímavých lidí a konečně se s někým pobavíte o tom, co máte nejradši – knihy.