Knižní nej Knižního doupěte 2012 (2)

Minulý rok jsem se pokoušela o nějaké ty přehledy nejlepších knih, skončila jsem u prvního příspěvku z celkových tří. Můžete se na něj podívat tady. Letos jsem si řekla, že to ke konci roku udělám a konečně pořádně. Původně má tento projekt na svědomí inkcrush, já jsem si její soupisky vypůjčila a předělala do svého, jelikož to letos kdovíproč nedělá.

Knižní nej Knižního doupěte 2012 má dohromady 3 části:

+ Knihy
+ Postavy (a obálky)
+ Scény (a věci navíc)

Knižní nej Knižního doupěte 2012: Den druhý – postavy (a obálky)

1. Nejlepší ženský pohled
Bílý kůň (Alex Adams)

Tohle byl těžký výběr, protože jsem za ten rok přečetla hodně knih, kde hlavním vypravěčem byla žena. Jedna lepší kniha vedle druhé. Ale nakonec jsem si vybrala Zoe, protože její vyprávění na mě zapůsobilo ze všech nejvíc. To, jak se dívala na minulost i přítomnost bylo fascinující a zároveň ohromně děsivé. Nechtěla bych rozhodně projít tím vším. Určitě bych to nezvládla. O to víc jsem Zoe fandila.

2. Nejlepší mužský pohled
Yes Man – Řekni ano (Danny Wallace)

Za to knih, kde by vypravěčem nebo psoluvypravěčem příběhu byli muží jsem zase tolik nepřečetla. A ačkoliv bylo více adeptů, nakonec jsem si vybrala hloupého Dannyho. Protože jen díky jeho naprostým habaďůrám jsem se tak skvěle bavila. Až si člověk kolikrát říkal, jestli v dnešní době opravdu může existovat nějaký takový člověk. Hlavně jeho pouť za tím, říkat ano, byla prostě úžasná.

3. Nejlepší pár
Insurgetn (Veronica Roth)

Vážně se musíte ptát? Tris a Four. Můj pár roku. Ona dokáže být pěkně nesnesitelná, on až přehnaně tajemný. Přesto se skvěle doplňují a jsou ochotni jedne pro druhého obětovat život. I ve velice vypjatých chvílích se podporují a když mají pochybnosti, hned toho druhého nezatracují. Jejich vztah se mi ohromně líbí a já mám takové tušení, že mi Veronica v tom třetím díle dá zabrat.

4. S kým bych se hodně chtěla kamarádit
Padlí andělé a Leviatan (Thomas E. Sniegoski)

Aaron si mě prostě získal všemi dvaceti. Už teď mě na ten třetí svazek svrbí prstíky a nemůžu se dočkat, až ho budu mít doma a pustím se do něj. Aaron mi prostě přirostl k srdci a rozhodně bych jej chtěla mít za kamaráda. Stejně tak Gabriela. S tím by rozhodně byla psina. A to mi sna dpotvrdí každý, kdo už se s ním v knize setkal. Tak teď nevím, s kým z nich by se kamarádila radši. Dilema.

5. Do koho jsem se naprosto zamilovala (nová knižní crush)
Forgiven (Jana Oliver)

Beckovu kouzlu jsem propadla už v prvním díle, ale i přesto jsem ho po většinu času chtěla hlavně přizabít, přiškrtit, přetáhnout pánvičkou po hlavě. Pitomec. Ale v tom třetím díle jsem mu mnohem víc propadla a samotný konec mě vyhnal až na samotný vrchol mé frustrace. Čtvrtého dílu se bojím a zároveň od něj hodně očekávám. Doufám, že mě Jana nezklame.

6. Nejhorší (nejlepší) záporák
Čistá krev (Nancy Gideon)

On je Max totiž záporná postava. Nebo by alespoň měla být, i když se to autorce moc nedaří. Nejspíš sama neví, jestli je Max to nebo ono. Každopádně musím říct, že na mě udělal dojem a i ta jeho rozervanost byla něčím sladká. Pravda, celkově byla kniha poměrně šílená, až jsem si chvílemi říkala, jestli to autorka myslí vážně. Ale bavila jsem se. A do budoucna toho hodně čekám.

7. Nejlepší charakterový obrat (koho jste na začátku zbožňovali, ale na konci nesnášeli a naopak)
Cinder (Marissa Meyer)

Cinder je přesně ta postava, kterou máte na začátku docela rádi, ale postupem času ji spíš nesnášíte. Nebo alespoň takový průběh to mělo u mě. Možná za to mohl i samotný způsob vyprávění. I když člověk věděl, že to bude variace na Popelku, některá odhalení už na začátku vám znepříjemnila četbu zbytku knihy. Protože jste už prostě neměli po čem pátrat a ani vás pořádně nemělo co překvapit. A Cinder byla vážně otravná.

8. Nejlepší drsňačka
Magie krve (Ilona Andrews)

Myslím, že jsme si snad už všichni ujasnili, že větší drsňačka než Kate není. Vlastně jo, Gin Blanco ji krásně šlape na paty. Ovšem letos mě Kate dokázala dostat na kolena. Nejen tím, že se toho o ní a její rodině v tomhle díle odhalilo hodně, ale vlastně projevila konečně i víc své city. A jaké to pak mělo následky víme všichni. Já být Curranem, tak slastně a šťastně předu. Jsem zvědavá, co si pro mě přichystá pátý díl.

9. Nejlepší drsňák
Spark (Brigid Kemmerer)

Ne nadarmo se říká, že by si člověk neměl zahrávat s ohněm. A ještě víc to platí o Gabrielovi. Je vidět, že není čistý jako padlý sníh a rozhodně mu o to ani nejde. Drsňák každým coulem. Což se projeví hned několikrát. Navíc se mi líbí, že i když sám tak úplně neví, co se svým životem, dokáže se obětovat pro ostatní. Mám takový pocit, že ještě tak úplně neřekl poslední slovo. Uvidíme.

10. Kdo mi nejvíc zlomil srdce
Born Wicked (Jessica Spotswood)

Finn. I když vlastně to není tak úplně on, kdo mi zlomil srdce. Vlastně to není ani Cat. Srdce mi zlomila celková nevyhnutelnost situace, do níž se dostali. Finn udělal něco, v čem mu bránilo jeho přesvědčení. Jen proto, aby mohl být s tou, kterou miluje. Ale nakonec to všechno dopadlo naprosto jinak, než si oba mysleli. Konec, ano, ten konec knihy mi zlomil srdce.

11. Nejlepší/nejhorší jména postav
Hra lží (Sara Shepard)

Nemůžu si pomoct, ale jméno Sutton mi připadá jedno z nejhorší, na jaké jsem v knihách narazila. Stejně nechápavý výraz ve mně vyvolává jméno Cabel u Lovkyně snů a všichni, kdo knihy četli, mi určitě dají zapravdu. A to nemluvím o různých jmenných paskvilech u celé série Oškliví. Tam mi hlava jde úplně kolem ze všech těch moderních přípon.

BONUS: 5 nejlepších obálek roku 2012

Uff, vybrat ze všech těch knih, které jsem letos přečetla jen pět nejlepších obálek je vážně kumšt. Nejspíš nikoho ani moc nepřekvapí obálky, které jsem nakonec zvolila…