Jarní dumání (4)

V pořadí již čtvrté jarní dumání. Jestli nevíte, co to dumání vůbec je a chtěli byste o něm vědět více, podívejte se sem. Dneska poněkud později, ale snad to nevadí. Někdy ten čas holt není.

Filmová a seriálová zpracování

Nevím, jak jste na tom vy, ale já mám filmy a seriály ráda. A ještě radši jsem, když se dozvím, že jsou na základě knih. Samozřejmě existují lepší a horší zpracování. Osobně jsem nikdy nenadávala na to, že se film či seriál stroprocentně nepodobá knize. Proč? Jde o adaptace. Adaptace neznamená, že se budou držet předlohy až do posledního detailu.

Je hloupé, když si scénáristi vezmou z knihy jen jakousi kostru a pak si vše přetvoří k oku svému, což rozhodně naštve zapřísáhlé fanoušky. Jenže prodeucenti chtějí na filmech (i seriálech) hlavně vydělat, jinak je to pro ně ztracená investice. A aby na to chodili diváci, musí to být divácky lákavé, že. Navíc do filmu nenacpete všechno z knihy, i kdybyste chtěli. A málokteré filmové studio chce jeden film rozdělovat na dva.

U seriálů je to nejspíš horší. Tam se hlavní linie příběhu drží ještě míň. Ale zase kdyby takové Upíří deníky anebo Tajný kruh udělali přímo podle knih, nejspíš by se na to nikdo nedíval. Na filmovém a seriálovém šílenství se mi ovšem nelíbí jistý druh propagace, který spočívá v tom, že vyrobí i to, co by vás nenapadlo, jen aby si to fanoušci koupili. Myslím, že průkopníkem v tomhle oboru se stalo Stmí vání následované Upířími deníky. Co mě hodně mrzí, je, že už se stejným směrem vydaly i Hunger Games. Když jsem uviděla panenku Katniss, až mě zamrazilo. Dříve jsem vídávala akorát tak Bellu s Edwardem, nebo Damona, Elenu a Stefana. Zajímavé ovšem je, že figurky Pána prstenů a Harryho Pottera mi nijak výrazně nevadí. Nejspíš proto, že obě zmíněné série považuju se úplně jiný kalibr.

Když už jsem nakousla toho Harryho (a ano, melu o něm furt, ale holt se nedá, je to kus mého života) a Pána prstenů, jde o u kázky výborného filmového zpracování. Všechny Harryho filmy jsou úžasné a i když jsem zapřísáhlý fanoušek, nijak mi pozměnění některých událostí ve filmech nevadí. A ano, už v  prvním díle došlo ke změnám, i když si to někteří vybavují jen matně. Přece jenom vám ten film utkví v mysli víc, protože to vstřebáváte očima a nezávisí to jen na vaší představivosti. Schválně mi řekněte, kolik z vás si při četbě série teď Harryho představuje jako Daniela.

No a Pán prstenů je vyloženě splněným snem jednoho fanouška, který si jej i sám natočil. Pete Jackson dokázal vytvořit veledílo. Knihy mě tolik nebavily jako právě filmy. Zatímco mladší ročníky vyrůstají v éře filmových a seriálových upírů a vlkodlaků, já jsem vyrůstala za doby filmových čarodějů, elfů, hobitů, lidí a tajných kouzelnických internátních škol. Ještě teď si živě pamatuju, jaké to bylo. Kupovala jsem si fantasy časopisy ve velkém, tenkrát vycházel i jedne z nejlepších filmových časopisů Premiere, který už bohužel nevychází, kde byly i několikastránkové speciály k filmům. Vycházely speciální sady širokoúhlých pohlednic (ještě pořád někde mám jednu s hot Legolasem), plakátové speciály. Totéž vycházelo také u Harryho Pottera. K němu jsem si dokonce tvořila sešity, kam jsem si výstřižky lepila a pak si je prohlížela, sbírala kartičky do alb a tak dále. Tohle bylo mé šílenství, ale nutno podotknout, že mi stále chybí nějaká ta figurka 😀

Těžko říct, kde je ta pomyslná hranice mezi skvělým zpracováním a příšerným zpracováním. Vždycky tu bude něco, co nám sedne a něco, co ne. Mám ráda filmová zpracování hlavně proto, že jsou častokrát stravitelnější než knihy. Nemám ráda ruské autory, Evžen Oněgin se mi zalíbil až díky filmu (ten je dle mého skvělý, jiní ho zase rádi nemají). Častokrát ani lidé nevědí, že je nějaký jejich oblíbený film na základě knihy. Už proto mám ráda meme Filmová podoba týdne, protože vám tak můžu ukázat, co všechno podle knih je.

Jak jste na tom s filmy a seriály na základě knih vy? Které jsou vaše nejoblíbenější a které nesnášíte?