Téma týdne: Meme

Tak jako jsem přišla s měsíční rubrikou Měsíc na téma, které se ovšem bude zaměřovat na knihy a knižní série, mě napadla i tato týdenní verze. Ve své podstatě půjde o mou reakci na zajímavá témata týkající se knižní blogosféry a taky opakujících se dotazů, které mi od čtenářů chodí.

Tuto sobotu se zaměřím na problematiku meme na knižních (i jiných) stránkách, protože poslední měsíc jde o dosti diskutované téma a vy se mě na něj ptáte.

Co je vlastně meme

Pojem meme k nám přišel ze zámoří, jako ostatně většina jiných věcí. Jde vyloženě o internetovou věc, kdy se vymyslí nějaké téma a v určený den či měsíc se objeví na různých stránkách lidí, kteří se k němu chtějí přidat. Je jedno, čeho se týkají – ať už jsou to knihy, filmy, hudba, herci, známé osobnosti…  v konečném důsledku jde stejně o jakýsi druh neplaceného marketingu. Ten nepřichází od firem a prodávajích, ale od samotných blogujících a fanoušků. Kroutíte hlavou? Ale je to tak. Jen si uvědomte, kolikrát vás takové meme donutilo si například danou knihu vůbec vyhledat a zjistit, co je to zač, pak jste si ji možná přečetli, koupili, doporučili dál.

Jak vůbec meme funguje a co mám dělat

Takových dotazů mi přišlo hodně a stále mi chodí, takže se pokusím vše jasně, stručně a výstižně vysvětlit. Pokud chcete dělat nějaké meme, nemusíte se nikoho ptát na povolení, prostě se přidáte. Každé meme má daná pravidla, co se týče obsahu i dne zveřejňování. Na ty se podívejte a pokud si nevíte rady, vždycky se můžete podívat na stejné meme u někoho jiného a budete vědět, jak na to. No a když prostě v ten určený den či týden nebudete mít čas nebo chuť příspěvek do meme dělat, tak ho nedělejte, svět se nezboří. Proč něco, co by vás mělo bavit, dělat na sílu? Jak to tedy funguje? Vyberete si nějaké meme, vymyslíte si vlastní příspěvek a v daný den jej zveřejníte, případně ještě zamíříte na domácí stránku meme (tedy na stránku tvůrce) a přidáte link na svůj příspěvek do linkovače. To vám může zajistit i vyšší návštěvnost a zobrazení vašeho příspěvku.

Já a meme

Osobně si myslím, že jsou meme dobrá věc. Možná jich je někdy až moc, ale nikdo vám nedrží nůž pod krkem a neříká „Vyber si tohle a tohle… a pak ještě tohle… protože když je nebudeš dělat, nebude to cool.“ Respektive byste neměli cítit, že vás vyloženě někdo nutí do nějakého meme jít, protože ho přece dělá tolik lidí. Principem meme není dělat ho, protože jej dělají všichni ostatní. Meme by mělo být prospěšné oběma stranám – jak blogujícímu, tak i jeho čtenářům. Já osobně dělám meme velice ráda. Je to rychlé, krátké a udržuju si díky tomu přehled o knihách, které si chci přečíst, koupit a tak podobně. Mám meme na každý den. Pro někoho je to hodně a bude brblat, že knižní blogování není přece jenom o meme. To je do jisté míry pravda, ale jsou to právě meme, na kterých se začínající blogeři rozjíždějí. Učí se hledat informace o knihách, prezentovat je, přidat svůj názor a čím dál tím víc se rozepisují. Později si jsou v psaní recenzí jistější a píšou je i častěji, více je to baví. Alespoň takový průběh vnímám u některých začínajících blogujících.

Vezmeme to popořadě, vysvětlím vám, proč dělám všechna ta meme, která vídáte na mém blogu a které některé z vás otravují, jiné zase baví. Na pondělky jsem se zapojila do Filmové podoby týdne. Stálejší čtenáři si možná pamatují, že jsem čas od času publikovala článek na téma filmového zpracování knihy. Ale takový článků bylo žalostně málo. Proto jsem takovéto meme uvítala, protože tak mám přehled o knihách, co se dostaly na stříbrná plátna a taky tak upozorním čtenáře na zajímavé kousky. Výhodné pro obě strany.

Teaser Tuesday je klasické větové meme, které dosti často vyplňuje i více blogů. Dvě hloupé věty, říkáte si. Nejspíš máte pravdu. Já ovšem sem tam i k meme připíšu nějaký poznatek ze svého průběhu čtení a hned mám přidanou hodnotu meme. Někdy v říjnu jsem na svém blogu umisťovala dotazník, který mi vyplnilo na 150 čtenářů blogu. Mimo jiné tam byly také otázky na meme. Neuvěříte, kolik lidí mi psalo, že má rádo TT, protože se jim líbí věty, které vybírám a že se kolikrát podle toho dokonce rozhodli knihu zkusit. I zdánlivě zbytečné meme některým pomáhá. Na druhou stranu samozřejmě takové větové meme bohatě stačí jedno, není potřeba mít stopadesát variací.

Nově mám v úterky také Top Ten Tuesday, což je původní americká verze nám dobře známého Top týdne. Proč jsem ho vyměnila? Byla v tom osobní nevraživost? Ne, nebyla. Jen mi už delší dobu přišlo takové těsné, sepisování příspěvků na určená témata mě už nebavilo tolik jako předtím, a proto jsem sáhla po jiných tématech TTT. Což se u hrstky z vás dočkalo velice pozitivního ohlasu, například u seznamu 10 dívčích románů, které doporučuju. Evidentně šlo o dobrou volbu.

Waiting on Wednesday je v zahraniční klasické profláknuté meme, kde účastníci ukazují knihy, co by si chtěli přečíst a na než čekají. To mám ráda, protože knih je prostě hodně. Někdy si knihy všimnu, ale za čas na ni úplně zapomenu, po nějaké době ani nevím, že jsem si ji chtěla přečíst. WoW mi pomáhá zaznamenat si knihy, na něž jsem narazila a chtěla si přečíst. Na jiných stránkách mi zase slouží jako upozornění na knihy, kterých jsem si já nevšimla. Stejně tak to vnímám i u svých čtenářů, upozorňuju je na knihy, co mě trkly do oka.

Čtvrtky bývaly v minulém roce věnované meme Fall in love. To jsem vyměnila z důvodu, že mi kolikrát i docházely páry, které bych vážně měla ráda a které by se do meme hodily. Proto jsem zkusila Trailer Thursday, kde jde o zveřejnění traileru na knihu, anotace a mého názoru. V různých podobách jsem ho viděla jak v zahraničí, tak i u nás a řekla jsem si, že když už ty trailery dávám do recenzí, proč bych si z nich neudělala rovnou i meme. Přece jenom to u mě častokrát bývá i trailer, co mě na knihu naláká. A zvolila jsem dobře, protože tyhle články patří mezi jedny z nejčtenějších, i nejkomentovanějších – a že jich ještě moc není.

Pátky mám vyhrazené pro meme z vlastní dílny, Sladká políbení. Nevím, jak vy, ale já si v oblíbených knihách ráda někdy po čase vyhledávám klasické romantické či vtipné momenty, které se mi líbily. Proto jsem si řekla, proč z toho neudělat i meme, abych si zaznamenávala různé líbací a romantické scény. Tohle meme je u čtenářů hojně oblíbené. Několik z nich mi v dotazníku psalo, že se každý týden těší hlavně na tohle meme, protože se jim líbí momenty, které vybírám. Ženské přece jenom mají rády romantiku a kolikrát se i podle „dávky“ romantiky rozhodují, jestli si knihy vůbec přečtou.

Soboty kdysi okupovalo meme Quote of the Week, jehož princip byl hodně zajímavý a lákavý, ale po čase jsem od něj musela upustit, protože byl časově přehnaně náročný. Rozumějte, při čtení vážně nemám čas na to, abych si někam zaznamenávala, na které straně byl vtip, romantika, nebo něco silného. To jsou pak už spíš stresy ze samotného meme, než abych si to užívala. Zkusila jsem tedy On My Wishlist. Toto meme je vlastně jen zobrazení obálek a odkazů na profily knih, či k jejich koupi. Já si tak udržuju přehled o tom, co si chci koupit a co jsem si nekoupila. Pro čtenáře jde zase o upozornění na knihy, které třeba neznají. Pro někoho zbytečné, pro mě pomocné.

No a neděle jsou již tradičně věnovány Posuď knihu podle obalu, které je moje úplní první meme vůbec. Všichni určitě znáte pořekadlo „Nesuď knihu podle obalu.“, proto se mi líbilo, že právě podle obálky budeme knihu posuzovat. Ruku na srdce, kolik knih jste si koupili jen na základě nádherné obálky a pak jste zjistili, že je to knížka naprosto o ničem? Nebo naopak byl obal knihy natolik příšerný, že byste si kvůli němu knihu nekoupili, ale nakonec jste zjistili, že je dějově úžasná? Někdo remcá, že jde jen o hloupé uveřejnění anotace, obálky a názoru… ale co. Jsou to právě obálky, které z takových 50% knihu prodávají a každý rád hodnotí vizuální stránku. Není divu, že je tohle celkově nejúspěšnější meme v naší blogosféře. Což mě samozřejmě velice těší a dělá to dobře mému egu. Těší mě, že něco, co jsem vymyslela, se dočkalo takového ohlasu a každou neděli se dívám, která kniha koho zaujala.

Uh, tohle bylo vyčerpávající, co? Ale snad teď pochopíte, že ne všechna meme jsou hloupá a naprosto o ničem, že jen hloupě vyplňují obsah blogů. Někomu z vás to tak možná bude připadat i nadále, ale já je mám ráda.

Meme – ano nebo ne?

Většina z kritizujících si neuvědomuje, že v případě knižních blogů mluvíme o úzké skupině převážně dospívajících lidí. Je tedy logické, že je zajímají stejné knihy, a pokud dotyčný čte knihy pouze v češtině (případně slovenštině), pak je jasné, že jeho výběr z knih je značně zúžený. Jste otrávení z toho, že jednu knihu vídáte na stopadesáti stránkách? Mně to nevadí. Já si ráda přečtu názory každého. Dokonce se častokrát těším, co v kterém meme uvidím a na co mě kdo třeba i upozorní. Pokud se vám to nelíbí, pořád máte možnost začít sami blogovat a ukázat ostatním i jiné knižní kousky, fantazii se meze nekladou. Remcat umí každý, stejně tak zavhrovat to a tamto, ale aby si někdo sedl a vážně něco udělal, to už je jiná.

Co se týče originality, je to těžší. Je nás hodně, plno lidí má podobné názory, kolikrát se v tom člověk i s někým střetne. Být v dnenšní době s něčím originální je těžké. Neznamená to ovšem, že za každou cenu všichni musí mít něco originálního – meme, rubriku, recenze. Blogy nedělá jenom ten obsah, ale také lidé, kteří ten obsah píšou. Hlavně mě zaráží fakt, že jsou někteří kritizováni za to, že nejsou originální, že to, co dělají a píšou, by dělat neměli, nedejbože že jsou jejich názory špatné. Podívejte se, tohle je jenom knižní blogování, my nejsme profesionálové, my za to nedostáváme peníze, my to děláme z lásky ke knihám. Měli bychom se u toho blogování bavit a ne trpět stihomamem z toho a tamtoho… protože co kdyby!

Nemusíte hromadně rušit meme, protože o nich někdo někdy prohlásil, že jsou k ničemu. Je to vaše věc. Chcete je dělat? Dělejte je. Nechcete je dělat? Tak je nedělejte. Je pravda, že pokud máte nějaký ten knižní blog, neměli byste ho zaplacávat jenom těmi meme, ale zkusit napsat i recenzi, nebo jen nějaký názor na něco z knižního světa, představit autora… co já vím. Mít nějakou přidanou hodnotu, mít něco, proč se k vám budou čtenáři nadále a rádi vracet. Hlavně si nehrajte na něco, co nejste a nesnažte se napodobit jiné, jen abyste se jim vplížili do přízně. Vždyť je to úplně jedno. Váš blog je vaše království, váš prostor pro názory, každý má úplně stejnou možnost.

Jak už jste nejspíš z mého článku pochopili, mám meme ráda, ráda je dělám, ráda hledám nové věci a upozorňuju na ně. Pro mě je celkově psaní blogu způsob relaxace, já to jako práci neberu. Věřte mi, že kdybyste mě znali osobně, nejspíš by vám ze mě praskla hlava 😀 Obzvlášť kdybychom hráli Activity, to byste asi nepřežili 😀

A jaký máte na meme názor vy? Máte je rádi nebo spíš ne?