Kouzlo pohádek (1)
Já a Popelka
Pohádka o Popelce patří mezi mé nejoblíbenější pohádky vůbec. Líbí se mi prvek „přeměny“ chudé dívky v krásnou ženu, do níž se zamiluje princ. Líbí se mi, že příběh ukazuje, že spolu můžou být i lidé z různých společenských vrstev. Je to poněkud naivní, ale proč ne? I když si to možná nahlas nepřiznáte, taky jste alespoň jednou chtěly, aby si pro vás nějaký ten princ přišel. Ať už měl bílého koně, nebo ne.
Verze pohádky
Pohádka je vyprávěna v několika verzích. U nás pohádku O Popelce sepsala právě Božena Němcová. Pokud si její verzi nepamatujete, můžete si tady stáhnout její Národní báchorky a pověsti a pohádku si přečíst. Další docela známou verzí pohádky je ta od bratří Grimmů.
Filmová podoba pohádky
Většina z nás má pohádku nejspíš spojenou hlavně s filmovou podobou. Já jich znám hned několik, každá se něčím liší:
Černobílou Popelku z roku 1969 znám díky mé mamince, která má tuhle podobu strašně ráda. V televizi se v posledních letech objevuje dosti sporadicky a to je docela škoda. Vždycky, když na ni narazíme, mi máma říká, jak byla kdysi ohromně zamilovaná do prince 🙂
Tři oříšky pro Popelku jsou mou nejoblíbenější českou pohádkou vůbec. Nikdy ji v televizi nevynechám a čas od času si ji pustím i na DVD. Je prostě kouzelná, od začátku do konce. Libuška je v hlavní roli perfektní, po mladém Trávníčkovi jsem jako malá vždycky šílela, no a to zasněžené prostředí je krásné. Pravá vánoční pohádka.
Z dětství si ještě pamatuju německou filmovou verzi Popelky. V téhle hodně figurovali holubi a pamatuju si přesně scénu na konci filmu, kdy princ Popelku hledá a ona pak vyleze z obrovského holubníku 😀
Mám ráda zpracování pohádek pod taktovkou Disney, přijdou mi líbivější, radostnější a hlavně je v nich hodně hudby. A já hudbu ráda. I když je pravda, že zrovna v Popelce od Disneyho mi místy hodně brnká na nervy pisklavý hlásek myšiček, to abyste jejich slova luštili.
Líbí se mi i americká verze, kde je v hlavní roli Popelky černoška a prince hraje japonec-korejec-číňan -> nevím 😀 Přijde mi to takové multikulti, navíc ve filmu hrají docela známé herecké hvězdy.
A nesmím zapomenout i na moderní pojetí příběhu Popelky. Mezi mé oblíbené patří Moderní Popelka, A zase jedna Popelka, Moderní Popelka: Byla jednou jedna píseň, My Fair Lady, Denník princezny, Zakletá Ella či Sabrina.
A na závěr má oblíbená…
>Koukam, ze nejen moje mamka miluje popelku z roku 1969:)
>Aha, koukám, že takových maminek je víc 😀 Ale tahle černobílá Popelka je vážně nádherná a je moc škoda, že ji nedávají v TV. Patří mezi mé Nej pohádky (včetně Popelky se Šafránkovou). Líbí se mi jak je zamilovaná, naivní a nezkažená 🙂