>Knižní řetězovka (9)

S touhle úžasnou Knižní řetězovkou přišla Luu a plno ostatních blogerů se do ní zapojilo. Já jsem si řetězovku musela rozdělit do menších úseků, protože nejsem schopná na některé otázky odpovědět jasně, stručně a výstižně. Prostě se vykecávám 😀 Otázek je celkově 55, já si to rozdělila na 5 otázek/příspěvek, tudíž se můžete těšit dohromady na 11 příspěvků. Pokračujeme devátou částí.

41. Oblíbená filmová adaptace?
Všechny filmy o Harry Potterovi, Emma s Gwyneth Paltrow, Pýcha a předsudek s Keirou Knightley. Na tyhle filmy se můžu dívat pořád dokolečka, až do zblbnutí, a stejně mi to nebude vadit.

42. Adaptace, která tě totálně zklamala?
Teď si žádnou nevybavím. Viděla jsem už několik ne zrovna podařených adaptací, ale že bych si kvůli tomu třeba rvala vlasy nebo něco na ten způsob – to fakt ne. Spíš mi některá špatná zpracování přijdou úsměvná – spolu se skálopevnými fanoušky. Adaptace neznamená, že se do filmu nacpe všechno z knihy a úplně stejně, jako je to v knize. To bychom měli tak pětihodinové filmy a víc. Vždycky mě udivuje, jak plno fanoušků nadává na to a na tamto. Chápu jejich postoj, ale přijde mi to malicherné. Měli by být rádi, že se tak o knihách dozví větší okruh čtenářů, které třeba kniha zaujme jenom díky filmu. Navíc bychom si měli uvědomit, že filmaři chtějí, aby jim film vynášel, takže je jasné, že si to budou muset sem tam přikrášlit. Doba už je taková. Taky jako věrný Potteromaniak nešílím z toho, jak se filmy od knih liší.

43. Jak často čteš spoilery?
Docela často. Jsem už taková. Vždycky toužím vědět, co se stane a málokdy jsem dost trpělivá na to, abych počkala. Nutno podotknout, že ty spoilery stejně po čase zapomenu, protože toho mám docela dost, takže se mi to z té hlavy vytěsní.

44. Nejvíc peněz, které jsi naráz utratila v knihkupectví?
Uh, na jeden zátah… asi tak okolo tisícovky? Horší je, že domu jsem si nesla tak dvě, tři knihy. Ty ceny jsou strašné.

45. Jak často knihu před čtením prolistuješ?
Čas od času ano. U knih, které mě hodně zajímají, si někdy dokonce přečtu konec dřív, než začnu samotnou knihu číst. Odsuďte mě, je mi to fuk 😀 Je jedno, jestli jde o klasické knihy nebo ebooky. Kolikrát se i rozhoduju, jestli mi za to ta kniha stojí jenom podle toho, co se dočtu na konci. Prolistovávám knihu, když si ji chci koupit, prolistovávám knihu když ji dostanu, nebo mi dorazí domů, prolistovávám knihu, abych se dozvěděla konec, prolistovávám knihu a zkouším najít namátkově nějakou scénu, která by za to stála. Říkejte mi listovač 😀