Filmová recenze: Padesát odstínů svobody

Tohle je filmová (a knižní) trilogie, které byste se rádi vyhnuli, ale ona vás stejně bude pronásledovat až tak, že vám rodina tři roky po sobě koupí lístek se slovy „uděláme si dámskou jízdu“ a vy víte, že vám díky zbytku ženských v kinosále výrazně klesne IQ. Omlouvám se, ale je to tak.

Režie: James Foley
Scénář: Niall Leonard
Kamera: John Schwartzman
Hudba: Danny Elfman
Hrají: Jamie Dornan, Dakota Johnson, Eric Johnson, Arielle Kebbel, Tyler Hoechlin, Kim Basinger, Eloise Mumford, Marcia Gay Harden, Max Martini, Rita Ora, Luke Grimes, Callum Keith Rennie, Brant Daugherty, Fay Masterson, Dylan Neal, Robinne Lee, Bruce Altman, Michelle Harrison, Amy Price-Francis, Victor Rasuk, Andrew Airlie, Gary Hudson, Adil Zaidi, Ashleigh LaThrop, Laura Jacobs, Sachin Sahel, Lisa MacFadden, Jaclyn Jonet, Guillaume Campanacci, Nathan Dellemme, Fabien Hagège

Pokud si myslíte, že vstupem do manželství pro Anastasii a Christiana končí veškerá legrace a že legendární Červenou mučírnu předělají na dětský pokoj, nemůžete se víc mýlit. Vynalézavost a fantazie novomanželů nezná mezí, zvlášť když je díky Christianově pohádkovému bohatství opravdu nemusí nic limitovat. Ana se však nechce stát manželkou uvězněnou ve zlaté kleci a je rozhodnutá pokračovat v úspěšně rozjeté kariéře knižní redaktorky, což Christian snáší se skřípěním zubů.

Rostoucí emancipace jeho ženy se však záhy stane „bezpečnostním rizikem“, protože z minulosti se vynoří bývalý Anin kolega Jack Hyde, který má s oběma nevyřízené účty a pro pomstu je schopen udělat cokoliv. Jenže Anastasia už dávno není ta rozklepaná studentka, jež má napsat rozhovor s miliardářem, ale čím dál sebevědomější paní Greyová, která ví, že i svoboda může mít až padesát odstínů, a o žádný z nich nechce přijít – Jacku Hydeovi a dokonce i manželovi navzdory.

 

Vzhledem k tomu, že jde již o třetí a doufejme že snad i poslední filmový díl, vycházející z knižní předlohy E L James, co pobláznila snad celý svět, víte dost dobře, co od filmu čekat. Ne moc. Skvělou hudbu, krásné záběry na krajinu okolo, veliký luxus, pěkné herce a naprosto pitomou zápletku. Těžko říct, nakolik z toho opravdu v knihách je a co je pouhým výmyslem scénáře, ale tak jako tak u tohoto typu filmu musíte vypnout, jinak by vás vytáčelo úplně vše. Včetně věčně brebentících bab v kinosále, které prostě tu pusu držet nebudou a nebudou a ještě si budou dělat asi třicet minut selfie, aby se jej polovinu filmu snažily poslat a svítily tak do očí několika lidem. True story. It hapenned.

Co tak jiného o filmu říct, kromě toho, že těch 105 minut uteče neuvěřitelně rychle. Když nastane konec, nejdřív nebudete vědět, jestli to konec vážně je, nebo je to jen sled toho, co jste už dávno viděli a nemusíte to vidět znovu. Lechtivé scény jsou tak nějak navíc a docela zvláštní, dvě dramatické chvíle vyřešeny do pěti minut a zbytek je prostě jen užívání si privilegií. Až začnete žárlit na to, že tolik peněz taky nemáte, protože do Aspenu bych si taky jako ráda zajela.

Na ústřední dvojici se hezky kouká, tedy hlavně na Jamieho, který toho předváděl teda hodně (být jeho manželkou, zakážu mu další podobné filmy, nebo filmování vůbec). Dakota snad už ukázala vše, co má a nic dalšího ukazovat už nemůže. Párkrát jsem vážně pochybovala, jestli ona je ta nezkušená Ana, anebo jestli to není spíš naopak.

Celkově vzato to není zase takový výbuch, aby se na to nedalo dívat a občas nezatoužit po nějakém tom vzrušení. Jako normální film se to ovšem brát nemůže a tak opět končíme u hloupounké romance, která vám vyplní skoro hodinu a půl času. Ale dokáže i potěšit.

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

You may also like...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..