Filmová recenze: Dánská dívka

Včera jsem měla možnost zajít si díky Neoluxoru na předpremiéru Dánské dívky, kterou jsem pár dní před českou premiérou četla. Už od prvních trailerů jsem byla zvědavá, jaký film bude a rozhodně mě nezklamal.

Režie: Tom Hooper
Scénář: Lucinda Coxon
Kamera: Danny Cohen
Hudba: Alexandre Desplat
Hrají: Alicia Vikander, Eddie Redmayne, Adrian Schiller, Amber Heard, Emerald Fennell, Claus Bue, Richard Dixon, Ben Whishaw, Matthias Schoenaerts, Nicholas Woodeson, Philip Arditti, Miltos Yerolemou, Sebastian Koch, Sophie Kennedy Clark, Aisha Fabienne Ross, Jeanne Abraham, Ole Dupont

Einar Wegener patří k nejlepším dánských malířům své doby, ve společnosti je oslavován díky svým neuvěřitelným krajinkám a těší se velké oblíbenosti. Na druhou jeho stejně nadaná manželka Gerda nedokáže se svými neotřelými portréty vůbec prorazit. I tak mají nanejvýš spokojené manželství a ví, že jsou jeden druhému oporou.

Jejich vztah začne ale nabírat naprosto odlišné obrátky v okamžiku, kdy Gerda svého manžela požádá, aby si navlékl punčochy, nazul dámské boty, přitáhl si k tělu dámské šaty a pózoval jí, aby mohla dokončit několik detailů rozdělaného obrazu jejich společné přítelkyně baletky.

Netuší, že tím ve svém milujícím manželovi rozpoutá dávno pohřbené myšlenky a pocity na to, že by jeho život nejspíš měl být naprosto odlišný. Více a více se tak na světlo světa dostává Lili a spolu s ní se do popředí dostávají i Gerdiny obrazy, na nichž Lili figuruje jako modelka. Jenže co začalo poměrně obyčejným přáním převrátí životy jich obou, nenávratně…

Jak už to tak bývá, ačkoliv je film Dánská dívka adaptací stejnojmenné knihy Davida Ebershoffa, bere si z knihy jen to, co je podle tvůrců důležité, něco podává jinak, něco záměrně vynechává, samotný konec pojme také dosti odlišně a spíše se tak přiblíží skutečnosti. I když jsem knihu četla, měla jsem občas pocit, že film vlastně vidím úplně poprvé. Ačkoliv kniha nebyla špatná, film na mě zapůsobil daleko víc.

Oba hlavní protagonisté, Eddie a Alicia, jsou ve svých rolích naprosto úžasní a své oscarové nominace si plně zaslouží. Jsem zvědavá, jestli některou z nich film vůbec promění. Přála bych jim to, protože mě svým výkonem naprosto dostali. Ostatně zbožňuju i další Hooperovy filmy Králova řeš a Bídnící, které bych mohla vidět několikrát. V případě Dánské dívky ovšem platí pravidlo jednou a pak znovu až za delší dobu. Film je totiž dost náročný na psychiku. Není to něco, co si pustíte každý večer.

I tak si jej ale dokážete pořádně vychutnat – ať už vypjatou zápletkou, nebo krásnými kostýmy i prostředím. Všechno mi přišlo tak akorát a několikrát jsem na události koukala se zatajeným dechem nebo otevřenou pusou. Film je nijak nezklamal a jsem ráda, že jsem měla možnost jej vidět.

Dánská dívka je film, který by vám neměl uniknout. Nejen proto, že jde o další filmovou adaptaci, ale že jde o opravdu výborný film, co vás donutí zase o něčem přemýšlet. Protože nevím, jak vy, ale já si nedokážu představit vědomí toho, že třeba žiju celý život v nesprávném těle a nemůžu s tím nic udělat.