Nepřítel v mé mysli

NepritelVMeMysli_bookAutor: Jill Hathaway
Originální název: Impostor
Český název: Nepřítel v mé mysli
Knižní série: Děsivé splynutí (Slide)
Díl: druhý
Žánr: young adult, detektivní, zvláštní schopnosti
Moje hodnocení: 3 hvězdičky

Vee se už nějak smířila s tím, že dokáže vidět svět očima ostatním lidí. A to doslova. Dokáže se totiž dostat do jejich těla. Svou schopnost už dokáže poměrně ovládat, ale jak se říká, neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, takže se nevyhne ani Vee.

Zatímco se vzpamatovává ze smrti svého přítele Zanea, objeví se na prahu jejich domu zmizelá sestra jejich matky a tvrdí, že je zpátky a chce znovu dát rodinu dohromady. Všemu nepomáhá ani fakt, že se Vee snaží vyrovnat se svými city k nejlepšímu kamarádovi Rollinsovi, který kdoví proč dělá vše pro to, aby na něj žárlila.

A když k tomu ještě připočteme opravdu otravnou mladší sestru a podivné výpadky paměti a nebezpečná dobrodružství, musí se Vee dát rychle dohromady, jinak jí hrozí, že přijde o daleko víc než o vlastní rozum…

Nakladatel: Balzer + Bray for HarperCollins (EN), Fragment (CZ)
Počet stran: 278 (EN), 256 (CZ)
Vazba: Brožovaná i ebook (EN, CZ)
Vydání v USA: 26.3.2013
Vydání v ČR: 23.9.2013

Datum četby: 3 dny, leden 2015, v češtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Chvílemi to vypadalo dost nadějně, dokonce se mi i některé lehce romantické chvilky líbily, ale pak to ten zbytek naprosto celé zabil a celý konec mě naštval, nehledě toho, že doteď nevím, jak to proboha dopadlo s tou otravnou Annou.

Oficiální stránky autora

Můj názor: Tuhle recenzi mám v konceptech rozepsanou už rok, tak by asi bylo fajn ji konečně dokončit. Abych pravdu řekla, celá tahle série pro mě byla docela zklamáním, nějak jsem od toho čekala víc.

Druhý díl byl o chloupek horší než ten předešlý. Osobně si totiž nedokážu představit, že by za tak šíleně krátkou dobu mohla jedna holka prožít tak strašně moc zvratů. Možná i proto se mi ta kniha četla špatně už od prvních stránek, hlavní hrdinka mi dost pila krev a já si místy říkala, jak může být někdo tak moc stupidní.

Jako by nestačilo, že se musí vzpamatovat ze smrti svého přítele, ještě se do toho zkouší popasovat s nově objevenou sestrou své matky. Ta mi pila krev snad ještě víc než Vee, dokonce i její sestra byla občas na facku a v kontextu toho, co se vlastně dozvíme na samotném konci knihy si říkám, že je zázrak, že celá rodina už dávno neskončila na psychiatrii. Já s nimi bydlet jenom týden, jela bych tam možná i dobrovolně.

Není to zase tak příšerná kniha, na odpočinkové čtení ideální. Ale pokud hledáte něco tajuplnějšího, co vás nebude štvát a u čeho si po dočtení řeknete „páááni“, tohle rozhodně není ono.

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge