Filmová recenze: Papírová města

Ve středu jsem díky Neoluxoru mohla jít na předpremiéru filmu Papírová města, který byl natočen na základě stejnojmenné knihy oblíbeného autora young adult romancí, Johna Greena. Do dnešního dne jsem žádnou knihu od Greena nečetla a nejsem si jistá, jestli vůbec chci, protože si myslím, že mi jeho knihy prostě nesednou. Filmy jsou na druhou stranu věc jiná…

PapirovaMesta_posterRežie: Jake Schreier
Scénář: Scott Neustadter, Michael H. Weber
Kamera: David Lanzenberg
Hudba: Ryan Lott
Hrají: Cara Delevingne, Nat Wolff, Halston Sage, Cara Buono, Caitlin Carver

Quentin je do své sousedky Margo zamilovaný od chvíle, kdy ji poprvé spatřil vystupovat z auta, když se přistěhovala do domu naproti. V dětství byli velice dobří kamarádi, ale jak už to tak bývá, během dospívání se každý z nich ubral jiným směrem.

Q se staral hlavně o školu a mimoškolní činnosti, protože měl dost jasnou představu o tom, co chce v budoucnu dělat, a Margo byla jedna z nejoblíbenějších holek na škole, o níž se šuškala nejedna šokující historka.

Vypadalo to, že se jejich cesty nezkříží, odmaturují a to bude konec jejich vztahu-nevztahu. Jenže to by Margo nesměla vlézt Quentinovi večer oknem do pokoje a požádat ho o jednu šílenou noc plnou dobrodružství, která jej brzy přivede k hromadě prvníh zážitků v životě…

Jelikož jsem knižní předlohu nečetla, mohla jsem se těšit alespoň na kousek toho, co nám nabízely všechny trailery a ukázky z filmu (protože víme přece, jaké jsou trailery a jaké pak samotné filmy). Už trailery se mi neuvěřitelně líbily hlavně díky skvělému a sympatickému obsazení, ale také díky slibu dobré doprovodné hudby, co vás chytne správně za srdce.

Nečekala jsem ovšem, že se dobrých 80% filmu prosměju a probrečím smíchy. Možná jsem jen byla v tom správném naladění, možná jsem se jen nechala strhnout davem stejně nadšených diváků v sále, možná byl prostě ten film jen tak dobře pojatý, že to prostě nešlo jinak. Q je skvělý hlavní hrdina, co si vás získá hned na začátku. Budete mu fandit až do samotného konce, i když ten vás může krapet zklamat.

Mě zklamal, ačkoliv vím, že jinak to ani skončit nemohlo a že tohle byl film hlavně o hledání sebe sama, ne nějaký extra romantický biják, kde si vypláčete oči. Bylo to naprosto boží a musím říct, že mi to přišlo méně přechytralé než Hvězdy nám nepřály.

Papírová města byla jedna dlouhá úžasná road trip show, která by vám rozhodně neměla uniknout, protože si parádně polechtáte bránici a taky se něco naučíte o přátelství. Nezapomínejte se pozorně dívat, protože vás třeba ve filmu dokáže něco dostat ještě víc, než byste předpokládali. Nebyla jsem jediná, kdo v kině v určitý moment zařval překvapením a pak se smál na celé kolo… protože já mám rozhodně ráda draky!

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

1 odpověď

  1. Eliška E. Jey napsal:

    Já jsem se na předpremiéru dostala díky soutěži, čemuž jsem nemohla uvěřit – já a vyhrát lístky na předpremiéru? Není možná… Nicméně jsem za to byla moc ráda, protože se mi film líbil. Hodně jsem se o něm rozepsala v recenzi :D. Ale musím říct, že jsem si ho možná užila ještě o něco víc právě proto, že v sále seděly dívky podobného ražení jako já – předpokládám, že to byly dámy seznámené s knihami Johna Greena nebo alespoň s filmovými Hvězdami. A snad poprvé v životě jsem zažila takový (dračí) šok, který jsem mohla prožít společně s ostatními v kině. Protože já jsem byla fakt překvapená a milovala jsem to, že ostatní reagovali úplně stejně jako já :D. Jen můj kamarád, co tam byl se mnou, nevěděl vůbec, o co go. Ale to bylo taky dost vtipný :D.
    Eliška E. Jey recently posted..Jaká jsou Papírová města na stříbrném plátněMy Profile

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge