Podzimní napětí s Dominem (34) – Frank Quinn

Nezapomeňte se podívat také na Books in Ashes, kde najdete ukázku z knihy Nad propastí.

Noční vraždy

Madeline utíkala.

Měla být rozumnější. Vážně měla.

Kolem ucha jí bzučel hmyz – velká včela nebo vosa. Ostře zabočila za roh, až jí pravá noha téměř vyklouzla z tenisky. Okamžik nato se ozval hlasitý výstřel. Prásk! Věděla, že na ni střílí. Teď už nebylo pochyb o tom, co zamýšlel udělat v autě.

Snaží se mě zabít!

Proč? Co jsem udělala?

Hnala se temnou ulicí, ale začala lapat po dechu a klopýtat vyčerpáním. Přestože bylo pozdě, i v téhle čtvrti přece musí být někdo vzhůru, někdo, kdo jí pomůže. Kdokoli!

Poháněl ji strach. Strach a pravidelný, vytrvalý dusot kroků za ní.

Jak se to přihodilo?

O co vůbec jde?

Jestli se dostane dost blízko, aby znovu vystřelil…

Řezalo ji na pravé straně. Bolest byla jako nepřítel, který se snaží předklonit její tělo, aby už nemohla běžet dál, aby už nemohla žít dál. Nohy neměla jen unavené. Byly tak ochromené, že skoro nevnímala kontakt s chodníkem.

Madeline se už už vzdávala osudu, když vtom zahlédla měnící se stín a další křižovatku ozářilo světlo.

Přijíždí auto!

Za ní, tentokrát o něco blíž, znovu vyštěkla pistole. Znělo to, jako když velká plochá dlaň pleskne o druhou. Z toho ostrého výstřelu zazněla neodvolatelnost.

Signalizoval zánik.

~ … ~

Vysloužilý detektiv oddělení vražd Frank Quinn si po snídani dával silnou černou kávu v bistru Lotus na Amsterdamské, když se proti němu posadil muž s povislým podbradkem, který vypadal jako baset v dobře střiženém obleku.

„Vím, že jdu pozdě,“ zavrčel.

„Jak to?“ zeptal se Quinn a upíjel kávu.

„Kdyby to záleželo na tobě, byl bych tu mnohem dřív.“

Quinn neodpověděl. Příliš sebevědomí lidé ho nudili.

Ti dva byli téměř dokonalými protějšky. Baset, jinak policejní prezident města New York Harley Renz, neměl povislý jen obličej, ale celé tělo. Za posledních pár let přibral asi dvacet kilo a ani drahý modrý oblek s proužkem nedokázal předstírat, že se pod ním skrývají vypracované svaly. Všechny svislé proužky se na Renzovi změnily na klikaté čárky.

Quinn byl naproti tomu vysoký a vyzáblý, s pevnou bradou, nosem až příliš často zlomeným a neklidnýma zelenýma očima.

Rovné prošedivělé vlasy měl krátce střižené, a to dokonce celkem nedávno, ale stejně vypadaly, jako kdyby je holič nedokázal uzpůsobit jeho hlavě. Jestli Renz připomínal baseta, na Quinnovi bylo něco vlčího.

„Jseš rád, že mě vidíš,“ pokračoval Renz, „protože se ti vůbec nelíbí hnít v pětapadesáti v penzi.“

Přistoupila k nim servírka Thel a Quinn řekl: „Kafe pro mýho nepřítele.“

„Ještě jsem nesnídal,“ namítl Renz. „Dám si lívanec. S dietním sirupem.“

„To je pěknej blivajz,“ prohlásila Thel, zavalitá žena středního věku. Nikdy neoplývala krásou, tak byla místo toho upřímná. Celkem se jí to vyplácelo.

„Tak ten pořádnej,“ řekl Renz, vděčný, že ho někdo zachránil před jeho vlastní dietou.

Quinn chvilku poslouchal ruch dopravy proudící po Amsterdamské v Upper West Side. Kdosi nedaleko zrovna zakřičel nějakou oplzlost. Někdo jiný se opřel do klaksonu a zahulákal odpověď. New York.

„Hniju tu zaživa,“ vzdychl. „Proč nepřejdeš k věci?“

„Jasně. Zase tě potřebuju i s celým tvým týmem.“

Quinn a dva detektivové, které mu Renz přidělil na poslední případ, se stali miláčky sdělovacích prostředků, protože vystopovali sériového vraha příznačně nazývaného Řezník. Jejich úspěch navíc vyústil v Renzův hladký postup až na post policejního prezidenta. Ve skutečnosti byl jedním z nejpopulárnějších prezidentů, jaké kdy tohle město zažilo. V New Yorku to znamenalo, že si mohl dělat, co si zamanul, včetně opětovného dočasného najímání tří detektivů do sboru newyorské policie NYPD, pochopitelně pokud oni sami chtěli. Věděl, že Quinn bude chtít. A pokud bude chtít Quinn, budou souhlasit i jeho dva detektivové. Stejně jako Renz i Quinn byl muž, kterému se těžko říkalo ne.

„Proč nás potřebuješ?“

Renz se usmál. Přesto dál vypadal jako baset. „Pro tohle město jsi pan Sériový vrah.“

„Nejsem si jistej, že se mi ta formulace líbí.“

„Víš, co tím myslím.“

„Díky poslední práci, co jsme pro tebe dělali, tě povýšili až na prezidenta.“

„A tys získal zpátky dobrou pověst a stal se z tebe velkej hrdina. Oba z toho něco máme, Quinne. Něco za něco. Ruka ruku myje. Takhle to na světě chodí.“

„Na tvým světě.“

„No, na tom, na kterým žiju.“

E-Bliss není obyčejná internetová seznamka. Pro své zámožné klienty nevyhledává spřízněné duše, ale dvojníky, osaměle žijící lidi, které nebude jen tak někdo postrádat. Těla zavražděných obětí jsou pak zohavena tak, aby vše působilo jako sexuálně motivovaná vražda. A pak už nic nebrání tomu, aby na sebe klient převzal identitu oběti…

Madeline Scottové se podařilo z vražedných spárů uniknout. Kdosi sice ukradl její identitu, ale ona je živá, i když se protlouká ze dne na den v newyorských ulicích. Zná dokonce i jméno příští oběti, Jill Clarkové, ale když se ji pokusí varovat před životu nebezpečnou seznamkou, dostane se jí jen hrubého odmítnutí. Kdo by také věřil pomatené bezdomovkyni? Teprve když Madeline skončí pod koly vlaku, začne Jill brát její varování vážně. Otázkou ovšem zůstává, jestli se na nejlepšího ze všech detektivů, Franka Quinna, neobrátila příliš pozdě…

Oficiální stránky Johna Lutze ~ Profil autora na FaceBooku ~ série na GoodReads

koupit knihy: Temnější než noc ~ Na zabití ~ Noční vraždy ~ Potřeba zabíjet

Mistr X ~ Série ~ Pulz

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge