Letní dumání 2 (6)

Šestý článek druhého ročníku Letního dumání. Až se nechce věřit, že nám to tak rychle ubíhá. Nezapomeňte přidat svůj názor a přečíst si i další příspěvky. Pro blogery: Příspěvky do dumání můžete přidávat dole do linkovače. Ten bude otevřený až do konce září.

Mluva jako šmirgl papír

S tímhle tématem jsem si trochu naběhla. Jelikož čítávám knihy v češtině i angličtině, můžu srovnávat, jak na mě působí sprostřější mluva v obou jazycích (pokud opominu slovenštinu a polštinu). Už to bude skoro rok od chvíle, kdy jsme se v Olomouci sešly já, Anya a Lusy, mimo jiné na našem sraze přišla řeč také na sprosťárny v knihách. Tedy, v těch erotických.

Abych pravdu řekla, sprosťárny v angličtině mi nepřijdou tak sprosté jako jejich české ekvivalenty. Netuším, čím to je. Jestli tím, že čeština je můj rodný jazyk a ještě pořád mám v sobě zakořeněné, že jisté výrazy se prostě veřejně moc nepoužívají – natož v knihách – anebo tím, že angličtina zase tolik slov na vyjádření nemá. V tom je totiž hravě strčíme do kapsy. S holkama jsme se ovšem shodly na tom, že bychom erotiku asi moc překládat nechtěly. Lusy se dokonce přiznala k tomu, že jí psaní erotických scén v češtině přijde vtipné, protože to prostě nemá ten náboj. A víte co, musím souhlasit.

Ovšem nevysvětlím vám, co na tom je. Prostě je to takový ten můj vnitřní pocit, chápete. Mnohem víc mě rozproudí erotika v angličtině, než ta v češtině. Přijde mi to žhavější a prostě méně směšné. Nedokážu říct, jak by na mě působila erotika v češtině, kdybych to neměla s čím srovnat. Klobouk dolů před domácími překladateli erotického žánru. I já mám někdy problém s krátkými překlady Sladkých políbení – tedy v tom smyslu, že chci, aby to vyznělo správně a ne směšně. Už několikrát jsem si sama potvrdila, že špatně uchopený český překlad dokáže erotiku naprosto zabít a že ne každý překladatel na to prostě má buňky.

Většinou jdou tyto překlady více ženám. Znatelně to jde cítit například u Hrany rozkoše a Hrany touhy – zatímco první díl série vkusně a hezky přeložila žena, druhý díl si vzal na paškál muž a udělal z toho něco, z čeho se mi ježily vlasy na hlavě, hlavně to tedy dosti uškodilo knize jako takové. Ale i muži dokážou toto téma hezky podat, krásným příkladem je kniha Sedm let hříchu, která se mi četla výborně a která je také výborně přeložená. Takovým stylem, co vám rozproudí krev a přitom vám to nepřijde nijak směšné. Nutno podotknout, že jde navíc ještě o historickou erotiku.

Pokud jde o drsná slova, slang a spíše hovorové vyprávění knih, moc s tím problém nemívám. Pravda, podobné knihy čtu spíše v originální angličtině, takže tam mi to nepřijde nijak divné. Ať už jde o slang, nebo jižanský styl mluvy, kdy se vám zkracují slova, anebo třeba rozdíly mezi britskou angličtinou a americkou, případně australskou. O to horší pro mě někdy je, když čtu takové knihy v češtině a vím, že si v originále dala autorka tu práci, aby jednotlivé postavy i slovně odlišila. Zářným příkladem budiž například Noční lovci, kde si některé postavy i po několika staletích zachovaly britský styl vyjadřování. Zatímco v prvním třech dílech je to i v češtině poznat, ve čtvrtém bohužel tolik ne.

Někteří z vás měli také velké problémy se sérií Andělé noci, která je skvělá, ovšem vyprávěná spíše hovorově a drsněji. V českém překladu se to projevilo nahozením překladu stylem, jakému já říkám „čecháčtina“ – čímž nechci nikoho urazit (my na Moravě a Slezsku máme taky svoje výrazivo). Stačí, že to do nás hustí ve všech televizích, kde se to ještě snést dá, ale když to čtete v knize, je to něco jiného. I kvůli tomu mě mrzí, že vydávaní série u nás skončilo, protože ji mám moc ráda. I z toho důvodu se třeba obávám toho, že jestli se někdo nakonec rozhodne vydávat The Demon Trappers, aby dokázal zachovat styl mluvy Becka, protože to je jedna z věcí, která ho dělá takovým, jakým je. Totéž platí o Bonesovi.

Celkově vzato mi tedy drsnější a spostější slova v knihách nevadí, pokud jsou úměrná stylu a není jich zase tolik (nebo pokud je někdo nepoužívá až moc… číst na každém třetím řádku fuck nebo kurva jako v případě Nicka a Norah v češtině mě vážně nebaví). Osobně zase tolik sprostě nemluvím, dokud mě něco nebo někdo nenaštve. Pak to ze mě jede a je znatelně poznat, že jsem ze Slezska. My se tady totiž s lidmi nepářeme, protože ani s námi se život nepáře, totéž platí i o ostatních lidech. Navíc toho mám za sebou v životě už dostatek, abych věděla, že lidi jsou potvory, a i když se snažíte se všemi vycházet, nemají vás rádi kvůli svým vlastním pitomým důvodům, které jim nevyvrátíte. Tak proč si z toho pořád dělat vrásky, neustále sklápět oči i hlavu a přitakávat. Nikdy jsem nebyla splachovací a bránit se dokážu dostatečně. Ale zpět ke knihám.

Víte, kdy u čtení nadávám? Když mě příběh frustruje. Když mě štvou postavy. Když mě štve autorka za to, co udělala a jakým směrem se vše ubírá. To někdy i řvu. Ne, že bych vyřvávala na lesy, ale někdy si musím zařvat, aby mi z toho hlava nepraskla. Ohromně to pomáhá. Jindy zase musím knihu na chvíli odložit, vyvztekat se anebo uklidnit, abych vůbec mohla pokračovat. A i když mě kniha sebevíc nudí a je příšerná, dočtu ji. Nesnáším nedočtené knihy a nedokončené série. Vždycky cítím, jako by mi chyběl kus skládačky a já jsem z toho typu lidí, co musí mít všechno hotové.

Jak jste na tom s drsnými, sprostými a gulášovými slovy vy? Taky se vztekáte? Které knihy vám překlad znepříjemnil?

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

7 komentářů

  1. Myanmar napsal:

    S erotickými romány zatím žádné velké zkušenosti nemám. Vlastně co to plácám „žádné velké“, prostě žádné 😀 Mám dojem, že bych je zkrátka nedocenila. Sprostá mluva jako taková mi v knihách nevadí, pokud se vyskytuje v jen občas a opravdu v místech, kde se to hodí. Kromě nadměrného používání sprostých slov mi docela leze na nervy i to, když je kniha psána nespisovnou češtinou… zkrátka ke knihám mi tak nějak patří ta spisovná a například styl, kterým byl psán Posel od Markuse Zusaka jsem rozdýchávala tak první tři kapitoly (mluvím tu o českém překladu, jak kniha působí v angličtině nemám ponětí). Ale zase – něco jiného je to u knih, kde většinu prostoru zabírají rozhovory mezi středoškoláky apod. Tam by naopak květnatá mluva působila nejspíš pěkně směšně 😀

    A k těm nedočteným sériím – také jsem to tak měla, ale už jsem to vzdala. V posledních pár letech jsem rozečetla tolik sérií že jen jejich dočítání by mi nejspíš zabralo tak rok dva, a většina z nich mě navíc nijak zvlášť neoslovila. Ale s knihami to mám stejně — když už se do něčeho pustím, dočtu to stůj co stůj 🙂

    Pěkný zamýšlecí článek, těším se na další účastníky! 🙂
    Myanmar recently posted..Léky smutných – Pavel GotthardMy Profile

    • Syki napsal:

      Jo, některé verze nespisovné češtiny mi v překladech taky vadí. Jsou knihy, kde to ještě ne, ale k většině se to nehodí.

  2. Suzanne napsal:

    Zamýšlet se na tímto tématem z hlediska erotické literatury mě nenapadlo. Nejspíš proto, že erotickou literaturu a červenou knihovnu (jsou to dvě rozdílné věci, ne?:) nečtu. V pubertě jsem něco přečetla, ale to jsem měla problém se všemi těmi pyji, jeskyňkami a milostnými šťávami. Dojem to ovšem zanechalo silný, pamatuji si ty hrozné výrazy i po tolika letech:)

    • Syki napsal:

      Protože v poslední době tenhle žánr čtu ve větším množství než dřív, všímám si i více rozdílů, proto jsem o žánru psala i sem 🙂 Ale víš co, můžu tě ubezpečit, že jeskyňky a mušličky se už neobjevují 😀

  3. Illandris napsal:

    Co se týká těch sprostých slov, tak ty mi v knihách nevadí. Když to teda není hned za každým druhým slovem, ale o takové knize zase nevím. S hovorovou češtinou taky nemám problém, dokonce se mi to i líbí. Neříkám u nějaké knihy, která se odehrává třeba ve středověku, tam se to nehodí. Ale u YA knih to mám ráda, tam mi naopak spisovný jazyk vadí. Neznám žádnýho puberťáka, který by mluvil jak z učebnice, tak proč to ve spoustě knih je? A ještě v přímé řeči, to mi dost vadí. Prostě jsem ráda, když je všechno popsané tak, jak to je. Což mi připomíná naprosté mlčení o alkoholu nebo sexu v některých YA knihách. Dělá to třeba L.J. Smith, jako by snad byla celá americká mládež svatá.
    Illandris recently posted..7. kapitola – Slabé místoMy Profile

    • Syki napsal:

      Hele, víš co, já zase znám plno puberťáků, kteří zase tolik sprostě nemluví. Jasně, někdy jim to ujede, ale taky to není samé pi a ku. Ani já nebývala nikdy moc sprostá. Tak nějak přiměřeně mi to nevadí, ale když je toho moc, tak to potom jo. A zase… knihy L.J.Smith jsou z 90. let, kdy se to do knih prostě tolik nedávalo.

  4. Veru napsal:

    Asi blbá otázka, vy holky bydlíte někde poblíž Olomouce? 🙂 to bychom k sobě měly hezky blízko a dalo by se to jednou i využít 😀 já jsem teda článek asi pochopila možná trochu jinak, než jsem měla a vzala jsem to jen co se týče sprostých slov, nic s erotikou. A máš pravdu s tou angličtinou, mají mnohem méně slov, kterými vyjadřují nějakou tu expresivitu, v češtině je to kompletně jiné a i jinak postavené, angličtina má jen pár slov, které furt omílá a samozřejmě má dost sprostých slov, ale nejsou všechny tak používané a když už, asi to na nás fakt působí míň hrozně než, když čteme něco sprostě česky no…
    Veru recently posted..Mluva jako šmirgl papírMy Profile

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge