Zimní dumání (8)

Poslední příspěvek zimního dumacího speciálu. Děkuji všem, kteří se ke mně rozhodli přidat. Moc ráda jsem si vaše příspěvky pročítala a myslím, že jsem nezapomněla tu a tam přidat komentář. Pokud se chcete podívat, co bylo Zimní dumání zač a na čem vlastně stálo, podívejte se sem. Ke každému příspěvku byl dole přidán linkovač, do kterého jste mohli svůj příspěvek přidat. Linkovače u všech článků jsou stále otevřeny a budou otevřeny až do Valentýna. Ještě stále můžete přidat i své příspěvky k danému tématu.

Knižní blogy

Dřív než začnu samotný článek sepisovat (hlavně nevím, jak dlouhý zase bude), chci upozornit na to, že jej pojmu z pohledu čtenáře a ne blogera. Přece jenom už bloguju o knihách nějaký ten pátek a taky jsem nějak začínala, takže se na blogování dívám z jiného úhlu. Taky jsem dělala plno chyb a plno jich stále dělám. O tom to je, člověk by se měl pořád v čem zdokonalovat a pořád někam posouvat, jinak zakrní a už to o ničem nebude. Tenhle článek je tudíž pohledem čtenáře blogů, ne blogera.

Na knižní blogy nechodím ani tak kvůli článkům, jako spíš kvůli blogerům. Pravda, druhý takový šílenec jako já neexistuje, takže zase na tolik blogů nechodím, ale i tak mám radši blogy, které si můžu spojit přímo s tváří blogera a s jeho stylem. Mám radši blogy, na nichž se vyznám. Nemám ráda tmavě laděné blogy, kde na mě pořád něco bliká, nedejbože mi něco začne hrát v pozadí. Vadí mi to a nemůžu se soustředit na čtení příspěvku. Z bílého písma na černém podkladu mě po čase bolí oči a celkově na mě tmavé blogy působí spíše depresivně. Naopak mám ráda vzdušné, světlejší a barevnější blogy, které jsou ovšem decentní a neupoutají vás svým úžasně promakaným vzhledem, jako spíš samotným obsahem.

Mám ráda recenze, které mě ke knize dokážou nalákat. Je fakt, že mám docela obšírný rozhled – tedy alespoň v tom, co mě zajímá – tudíž jako čtenáři mi málokterý blog má opravdu co nabídnout. Tu a tam se podívám na recenzi knihy, kterou si chci koupit, ale spíše to bývají zahraniční recenze anebo GoodReads. Zásadně nečtu recenze knih, které mám sama recenzovat pro nakladatelství, protože bych nerada někoho nevědomky v recenzi okopírovala. Většinou však čtu jen ze zvědavosti recenze knih, co jsem sama četla i recenzovala. Nutno podotknout, že se při čtení recenzí u mě začne projevovat má „blogerská“ část a já si všímám věcí, které by mi možná jako obyčejnému čtenáři nevadily. Většinou to bývá rozčarování nad tím, jestli jsme proboha četli stejnou knihu. Nemám ráda, když si bloger v recenzích protiřečí, když mi recenze absolutně nic neřekne a když bloger používá zbytečně květnatá slova, která působí rádoby „učeně“ a „vznešeně“, přitom jsou v souvislosti s knihou spíše k smíchu… a k pláči. Přijde mi to vyumělkované a neupřímné, s cílem zalíbit se nakladatelům a čtenářům ukázat, jak umím kouzlit s krásnými slovy.

Někdy se mi bohužel většina blogů jeví jako přes kopírák. Většinou se na nich ve stejnou chvíli objevují recenze na stejné knihy anebo se informuje o stejných knihách. Je to nejspíš dáno tím, že těch blogů je prostě hodně a já už ztrácím přehled. Nedokážu si k blogu ani zařadit blogera, někdy prostě z těch článků necítím blogerovu osobnost. To něco, co by mě nutilo se stále vracet. Jako čtenář bych si přála mít více knižních blogů, kde se blogeři budou například věnovat jen paranormálkám a urbankám – u nás i ze zahraničí, anebo jen fantasy blogy s klasickou fantastikou, či blogy s českou fantastikou a českými knihami. Chápu, že bych toho nejspíš chtěla moc, ale už mě to narůstající množství ya blogů nějak ubíjí. Proto mě třeba zamrzí pokaždé, když se objeví nějaký fantasy blog, který vypadá, že se opravdu bude té klasické fantasy věnovat, ale nakonec se u něj stane totéž, co pomalu u všech těch mladších blogů, nechají se zlákat recenzáky a pak už je to zase všechno na jedno brdo.

Já se ráda vracím na blog, který mi má co dát, čím pobavit, na co zajímavého poukázat. Někdy si ráda jen tak čtu různé knižní zážitky, ale ne to, kdo co kdy jedl, co si koupil a už úplně přeskakuju jakékoliv týdenní přehledy a shrnutí. Samotnou by mě to nebavilo každý týden dělat a ani to čtení mě moc nebaví. Stejně je to u mě i s různými videy a videorecenzemi. Nebaví mě to. Chápu, že se to teď stává oblíbené a nijak to neodsuzuju. Ať si každý dělá to, co ho baví a jak ho to baví. Mě to ovšem nudí.

Nechce se mi deset minut dívat na to, jak někdo šermuje knihou z jednoho rohu obrazovky do druhé, do toho se ještě snaží něco zajímavého o knize říct, přitom se neustále odmlčuje a překoktává. Sama na video nemám, myslím, že by to nikdo nevydýchal, ale kdykoliv mě někdo na nějaké divné video upozorní, musím se prostě podívat. A pak ani tak nevnímám slova, ale to, jak ten člověk vypadá, jak se vždycky někdo našňoří, pohazuje hlavou, olizuje si rty, má špatnou velikost podprsenky a pak mi dojde obsah slov… který naprosto nedává smysl. Neříkám, že všechna, někteří to opravdu umí, ale většina lidí se prostě ještě má co učit. Ne každý umí plynně mluvit před kamerou a ještě se u toho nepitvořit, anebo udržet souvislou řeč a hlavně být přirozeně vtipní a né nuceně vtipní. Tak to prostě vnímám já a raději si přečtu recenzi a článek, než abych pět minut seděla u videa a po skončení si připadala, jako by mi někdo ukradl kus života, protože to o ničem nebylo.

V poslední době mě už zaručeně odradí a mírně omráčí to, že se někteří už dopředu za své recenze omlouvají, anebo recenze uvádějí slovy „dneska trošku kratší“, „dneska trochu negativní“, „pište komentáře, jinak jsem to dělal(a) pro nic“. Nevím, možná jsem si někdy sem tam taky řekla o komentář, to asi udělá každý. Jen jsem prostě za tu dobu zvyklá, že lidi o knihách diskutují, ne že se hádají. Na druhou stranu jsem se ale nikdy nemusela vnucovat a furt někam cpát své články, aby ke mně někdo přišel. Tím nechci říct, že to někdo dělá, i když je mi jasné, že se zase někdo urazí. Ale na mě to tak prostě působí. A jako čtenáře mě to prostě otravuje. I to pochlebování, asi jsem už na tohle stará.

Přesto si myslím, že můžete narazit na unikátní blogy a blogery, kteří mají pokaždé co zajímavého nabídnout a nevezou se jen s davem. Jejich názory s vašimi nemusí souhlasit, ale přesto jsou podány hezky, rozumně a normálně. Když jim řeknete odlišný názor, nevrhnou se na vás jako supi a upozorní vás na knihy, které jinde nenajdete. Hlavně nechodí blog od blogu a nepochlebují, jak úžasný je blogerův článek, ale je z jejich komentáře poznat, že článek upravdu četli. Hlavně za nejlepší blogery považuju ty, kteří nemají potřebu si pořád na něco hrát a rádi se s vámi pobaví, ať už jste další bloger nebo čtenář. Knihy nás spojují, ne rozdělují.


Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

You may also like...

17 Responses

  1. Meghan napsal:

    Jsem ráda, že se o tohle téma podělíš i s těmi méně šťastnými, kteří se nedostali na některý (náš) knižní sraz 😀 A už potřetí musím říct: Totally agreed!

    Jinak až se pustíme do blogování (jakože věřím, že to bude ještě letos :D), tak se chci zaměřit právě na paranormálky, urbanky, české i u nás nevydané, zahraniční i našich autorů. Ať to není pořád to samé, žejo.

    A těším se na reakce typu „cecilka“!!!

  2. Illandris napsal:

    Já sama knižní blog nemám, i když jsem párkrát uvažovala o tom, že si ho založím. Ale pak jsem si řekla, že jich je tak strašně moc, že by se v nich ten můj určitě ztratil. Takže si prostě čtu jenom pro radost, nežádám nakladatelství o recenzní výtisky a nemusím pak žádné recenze psát.
    Jinak pár blogů sleduju, ale opravdu jenom pár. Přijde mi, že spousta blogů má strašně podobné názvy, většinou v angličtině, sestavené ze slov books nebo world (nejmenuju nikoho konkrétně) a mě se to potom strašně plete. Takže když se pak dívám, který blog navštívím, vyhrává nějaký zajímavější název:)
    Illandris recently posted..6. kapitola – Divoká plavbaMy Profile

    • Syki napsal:

      S těmi názvy máš pravdu, taky se mi plete. Pokud tedy už nemám zafixované, u kterého blogu je který bloger. Ale u těch novějších blogerů v tom mám prostě mega guláš. Člověk ale už za tu dobu má přece jenom své favority, kteří mu výběrem knih tak nějak sednou, že…

  3. Skříteček2 napsal:

    Illandris: Ukradla jsi mi písmenka. 🙂 Souhlasím s tvým názorem do puntíku. Také jsem zavrhla založení knižního blogu z důvodu, že už jich je jako hub po dešti, ale také proto, že mi to přijde strašně časově náročné a když potom člověk spolupracuje s nakladatelstvím, je to hrozný závazek. A já když prostě nemám chuť psát a přesto píšu, dopadne to hrozně. A souhlasím s tím, že hodně bogů má podobnou adresu a pletou se mi. Sleduji jen Knižní Doupě a občas náhodou zabrousím k Rodaw z Knihánkova nebo na Knižní vesmír.
    Skříteček2 recently posted..Vtip týdne 44My Profile

    • Syki napsal:

      Oj, jsem ráda, že ke mně chodíš 🙂 Jeden ze stálých čtenářů, kterého si pamatuju 🙂

      • Skříteček2 napsal:

        Ty si mě pamatuješ? :O 😀 Zvláštní, vzhledem k tomu, že tu ani moc nezanechávám komentáře. 😀
        Skříteček2 recently posted..Vtip týdne 44My Profile

        • Syki napsal:

          Jop, já vím, ale pamatuju si právě tuhle přezdívku, kdysi jsi komentovala i víc 🙂 Já si pamatuju své komentující čtenáře…

          • Skříteček2 napsal:

            Jo, já vím. Poslední dobou ochuzuju hodně mých oblíbených blogů o komentáře. 🙁 Je mi totiž blbé zanechávat stupidní komentáře, když ke věci nemám co říct a tak. Také je mi blbé jen chválit, protože pak to vypadá jako to pochlebování, o kterém jsi psala v tomhle článku.
            Skříteček2 recently posted..Vtip týdne 44My Profile

            • Syki napsal:

              Jasné, já tomu rozumím. Celkově se lidem chce komentovat tak občas, vždycky mi to všichni parádně vynahradí při soutěžích 😀

  4. Desiré napsal:

    Skvěle napsané, taky nemám ráda blogery, kteří se jenom pochlebují, ti by občas potřebovali proplesknout: D
    Desiré recently posted..135.zhodnocený blog – Pett a LuciMy Profile

    • Syki napsal:

      Tak někdo má pochlebování rád, že… proč ne, každý potřebuje někdy slyšet pochvalu. Ale já víc ocením, když si někdo ten článek nebo recenzi opravdu přečte a normálně zareaguje, takže vím, že si ho přečetl…

  5. E_V_E napsal:

    Veľmi podarený článok 8)
    „týdenní přehledy“ nemám rada ani ja, to preskakujem, ale mesačné s nejakou chvastačkou kníh mám rada a sama taký článok na konci mesiaca spravím 8)
    Mne sa lúbia práveže výrazné tmavšie blogy, často sa stretávam s tým, že má niekto nejaký ružový podklad a potom skoro rovnaké písmo a to fakt neprečítam, preto mám radšej čierny podklad s bielym písmom (aké som si aj ja dala) alebo biely podklad s čiernym písmom.
    Videá pozerám jedine od Davida, pretože tie ma veľmi pobavia 8D a od ešte od Rodaw, ale inak moc nie, nemám rada 10 minútové videá, ktoré mi na konci nič nepovedia, lebo aj tak medzi počúvaním čítam dačo iné.
    U veľa blogerov si neviem priradiť mená a pri veľa blogch ani autorov, lebo ich je toľko veľa a aj vzhľady sa často menia, že proste si až po prečítaní článku uvedomím, kto to napísal, ale mám aj svojich obľúbencov 8)
    E_V_E recently posted..I can be anyone… #24My Profile

    • Syki napsal:

      Jop, na měsíční se taky dívám, ale ne na videa, ta mě prostě nebaví.
      S tím laděním barev je to pravda, je špatné, když se písmo blogu skoro rovná podkladu, to se opravdu špatně čte.

  6. Maťa napsal:

    skvely clanok. co sa tyka dizajnu, moj blog sa ti zrejme velmi nepaci, ale tak neda sa pacit vsetkym… avsak dufam, ze raz za cas nan zajdes a ze sa ti nieco paci 😉
    Maťa recently posted..Mesačná chvastačka – január 2013My Profile

Napsat komentář: Syki Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..