Téma týdne: Knižní recenzování

Už je to hodně dlouho, kdy jsem sepsala dlouhatánský článek na diskutovanou problematiku z knižního světa. Psali jste mi hodně emailů i dotazů na to, jestli bych nenapsala svůj názor na to a tamto. Častokrát si říkám, že bych neměla píchat do vosího hnízda a ještě více rozmazávat už tak dost rozmazané věci. Stálí čtenáři ví, že plno podobných háklivých otázek jen zbytečně rozpoutalo nenávistnou vlnu, která se stejně vždycky odrazila jen ke mně. Ale už je to dávno a mě nebaví brečet nad rozlitým mlékem. Každopádně v poslední době se objevilo něco, co mě nakoplo a já se rozhodla, že svůj názor sepíšu, abych ho pořád nenosila v sobě.

Dřív než vůbec začnu psát na dané téma, ještě pár vět. Ve světě knižního blogování se pohybuju už 2 roky. Hodně věcí jsem se za tu dobu naučila a ne vždycky jsem všechno dělala stoprocentně správně. Stejně jako všichni ostatní jsem se učila, hlavně jsem se učila ze svých vlastních chyb a snažila se je neopakovat. Následující řádky nejsou žádnými slovy někoho nadřazeného, někoho, kdo sežral všechnu moudrost světa, někoho, kdo se v ničem nikdy nemýlil, někoho, kdo rád rýpe do ostatních a ukazuje, jak je lepší než všichni ostatní. Zdůrazňuji, že NEJSOU! Nikdy jsem si nebrala servítky a psala jsem od srdce, tak, jak to vidím já. Nikomu nechci zkazit den, nikoho ponižovat, ani do nikoho rýpat. Je mi jasné, že se svými slovy nejspíš někoho dotknu a je mi to líto. Ale třeba se dotyční sami nad sebou zamyslí a třeba jim to i pomůže. Na druhou stranu se možná jen rozšíří okruh těch, kteří mě nemají rádi. Tak už to holt bývá. Dopředu vás upozorňuju, že to určitě bude opět ultra dlouhý článek.

Mé knižní recenzování

S knižním recenzováním jsem začínala tak, jako snad většina knižních blogerů. Na zelené louce. Naprosto z ničeho. Jen se svými myšlenkami, kterým jsem chtěla dát nějakou podobu a vyslat ji do světa v podobě svých názorů na přečtené knihy. Mé začátky byly častokrát rozpačité, recenze možná ani nedávaly smysl, psala jsem nejspíš i dost legračně. Za ty dva roky jsem se v psaní recenzí určitě zlepšila. Ještě stále však na webu můžete najít řadu začátečnických recenzí. Ty nemíním přepisovat. Patří to k mému vývoji a ačkoliv si někdy říkám, jak jsem něco takového mohla vyplodit, patří to ke mně. Jsem to já. A nestydím se za to.

Nejsem recenzent profesionál. Nemám na to žádnou školu, nečetla jsem na to žádné odborné knihy a co si pamatuju, snad jsem se nikdy výrazně ani nepostupovala podle nějkého návodu, než svých vlastních bodů, které jsem si vytýčila sama. Na mém webu můžete vidět dva druhy recenzí. Ty, které píšu na poskytnuté recenzní výtisky a pak… ty druhé. Ty sice někdy označuji jako recenze, ale přesnější název by měl být „názory“. Proč? Protože jste už určitě všimli, že se oba druhy od sebe strukturou i provedením liší. Když mám knihu od nakladatelství, zhodnotím ji objektivně, ale také subjektivně. Osobně si myslím, že to zase tak moc od sebe oddělit nejde. Přece jenom je recenze vždy subjektivním názorem recenzenta, ať už si každý tvrdí, co chce. Hlavně si na RC recenzích dávám záležet, protože cítím povinnosti vůči nakladatelstvím knihu představit – a smaozřejmě i zhodnotit. Pravdivě.

Nedávno jsem se totiž zamyslela nad jedním komentářem, že jsem změkla, zkomerčnila jsem a své hodnocení knih dost zmírnila. Říkala jsem si, jestli to je pravda nebo ne. Upřímně, každý se mění, proč bych se nezměnila i já, že. Ovšem můžu s jistotou prohlásit, že jsem ani nezměkla, ani nezkomerčnila a v hodnocení se nezmírnila. Narozdíl od většiny knižních blogerů si ovšem vybírám knihy, které mě zajímají. Povětšinou tak i natrefím na knihy, co mě opravdu uchvátí, jindy zase tolik ne. Ale i když ne, musela by to být příšerná slátanina, abych knize dala 2 hvězdičky či méně. A na takovou jsem už dlouho díkybohu nenarazila.

Dost o mně, přejděme k tomu, co mě pálí. Chtěla jsem vám ovšem nejdřív říct, jak je to se mnou, než se pustím do toho, jak je to s ostatními.

Knižní recenzování moderní doby

V poslední době u knižních blogerů totiž pozoruju jisté neblahé stejné zvyky, které se mi nelíbí. Budu teď mluvit o blogerech, co rozhodně nejsou žádnými začátečníky, ale na poli blogování jsou nějaký ten měsíc, dokonce rok či dva. U začátečníků se chybičky pochopit dají, u zaběhlých blogerů je to už na pováženou.

Kdysi jsem četla hodně knižních blogů, od toho jsem ovšem musela upustit, protože kvalita recenzí šla rapidně dolů. Při psaní recenzí nejde o to, jak moc dlouhé budou, kolik květnatých slov a slovních převratů v nich použijete, či kolik moderních výraziv do textu zakomponujete, aby to prostě znělo cool. Ne, v první řadě jde o srozumitelnost a logiku. Tu valná většina recenzí naprosto postrádá. Příkladem budiž jeden recenzent(ka), který vám v jednom odstavci tvrdí tohle, v druhém zase něco naprosto jiného, no v třetím už vůbec nevíte, na čem jste. Recenzent si tak neskutečně protiřečí, až to hezké není. A hlavně normální.

Někdy si říkám, jestli ti lidé při sepisování recenzí vůbec nad svými slovy přemýšlejí, nebo je prostě jen hážou do editoru a přitom ví, že čtenáři jim to sežerou i s navijákem. Navíc ho ještě pochválí, jak úžasná recenze to je. Fuj. Nejen, že to nesvědčí nic dobrého o recenzentovi, ale i o jeho čtenářích. Ti buďto ty recenze vůbec nečtou a rovnou napíšou pochvalný komentář, anebo jim je nelogičnost vět naprosto ukradená. A to ještě nemluvím o tom, že když čtu recenze na knihu, kterou jsem sama četla a nejspíš i recenzovala, říkám si, jestli recenzent četl stejnou knihu jako já. Nemluvím teď o subjektivních pocitech a názorech recenzenta na knihu, ale o faktických věcech, o nichž se někdy recenzent v textu zmiňuje. To se pak taky nestačím divit.

Pokračujeme dál, ještě to není konec. Novým trendem se stává také to, že se recenzenti za své negativní recenze dopředu omlouvají, jako by se ještě za své recenze styděli, za svůj rozdílný názor. Nelíbí se mi, kam jsme se s tímhle dostali. Nepamatuju se, že bych se já za svou negativní recenzi někdy omlouvala. Možná kdysi dávno v začátcích, co já vím, byla jsem dosti naivní a taky jsem se chtěla zalíbit. Jako každý, jsem člověk, ne stroj bez emocí. Ale teď mi to hlava nebere. Proč bych se proboha měla omlouvat za to, že se mi kniha nelíbila, proč bych se měla stydět za to, že mám jiný názor, že ta kniha podle mého stála za houby. Proč? Vždyť jsme každý jiný, máme odlišný vkus, líbí se nám něco jiného. Proč se už dopředu omlouváte a shazujete za něco, co vás dělá vámi? Za váš osobní názor? Kašlete na to, co řekli a napsali ostatní. Nemusíte jít vždycky s proudem! No a co? Já to dělám pořád. Je mi jedno, nakolik je někdo z knihy nadšený, když se mi nelíbí, řeknu to a neomlouvám se. Samozřejmě pak člověk musí být připravený na útoky nespokojených fanoušků, ale co. Pořád to budete vy a váš názor, ne nikoho jiného. A to nemluvím o tom, že někteří blogeři píšou pochvalné recenze na knihy, které se jim nelíbily, jen aby se někomu nezprotivili.

Podívejte, v tomhle směru už mám taky řadu zářezů. Nespočítám na prstech, kolikrát jsem někomu svým názorem šlápla na kuří oko, kolikrát jsem někoho vážně naštvala, kolikrát na mě někdo zákeřně a škaredě zaútočil. Inu, poučila jsem se z toho a šla dál, pořád stejná. Nemíním lhát jenom proto, abych s někým držela basu. Nebudu se donekonečna přetvařovat a dělat totéž, co celá řada lidí přede mnou, protože mám strach vybočit a být individuál, protože pak se se mnou přece nikdo nebude bavit.

Problémem dnešních knižních blogů je, že ačkoliv nemusí být všechny naprosto stejné, na čtenáře tak působí. Je to dáno hlavně podobným vzhledem, který si čtenář se samotným blogerem prostě nespojí, ale také to, že se na nich ve stejné chvíli objevují recenze na stejné knihy. Tak vám nevím, ale mě osobně by určitě otravovalo vidět na deseti knižních stránkách v době týdne recenzi na stejnou knihu. To už pak zavání tím, že bloger nejde po ničem jiném, než po recenzních výtiscích a blog pak ztrácí punc různorodosti. Pořád to stejné, den za dnem, týden za týdnem. Proč to skladbu recenzí něčím neoživit? Proč tam nedat i jednu ne tolik známou knihu? Proč tam nedat něco staršího? Proč to neobměnit?

Co mě ovšem zaráží je i fakt, že recenzenti píšou na recenzní výtisky krátké recenze o třech odstavcích. To by mi hanba nedovolila. Jak už jsem říkala, recenze nemusí být nijak extra dlouhé (a že jsem jich viděla řadu, ale to je zase jiné téma), ale tři odstavce jsou teda krátké až až. Já bych se styděla, poslat do nakladatelství krátkou recenzi na knihu, kterou si po přečtení a zrecenzování můžu nechat. Pak se nedivím, že nakladatelství ruší spolupráci, nechtějí ji dát někomu dalšímu apod. Výrazy „recenzní výtisk“ a „krátká recenze“ k sobě nepatří, to si zapamatujte.

Recenzování

Recenzování je subjektivní věc. Ano, můžete se držet určitých bodů, jak by to nejspíš mělo vypadat, ale pořád to závisí jen na vás. A že jsem podobných radících článků na webech teď viděla požehnaně. Ovšem nechápu, co vám má co radit někdo, kdo sám píše takové recenze, které stojí tak akorát za houby (a jestli vůbec), publikují recenze velice, velice sporadicky, ale hlavně mají plnou hubu kritických keců o tom, jak to ostatní dělat nemají. Přitom by prvně měli začít hlavně u sebe a zamyslet se nad tím, proč jim recenze komentují stále ti stejní lidí a jejich vliv v blogosvětě už pomalu upadl do zapomnění. Neříkám, že jsem bezchybná, ale už jsem dlouho na nikoho neukázala a neřekla, že tohleto jsou prosím pěkně pořádné „sračky“. Když už tomu svému knižnímu blogování dáváte takovou prestiž – jakou já sobě a svému blogu ani nedávám – ať to stojí za to. A ne že se budu přiživovat na někom jiném a na venek se tvářit, jak jsem úžasný/á.

Samozřejmě se všechno neustále vyvíjí, ale u jistých exemplářů mi přijde, že se zastavili ve vývinu a zakrněli, nepostupují nikam dál. Objevují se stále stejné chyby, jeden pochlebuje druhému, přetvářka na každém kroku a když se ozve někdo s opačným názorem, je hned nepřítel číslo jedna. Zase tady ale mluvím o normálních názorech, ne o úmyslném strefování se do ostatních. Těžko se mi už navrátí ta doba pohody, kdy nikdo to blogování tak smrtelně neřešil, neexistovaly hádky pomalu do krve, veřejné lynčování a pomalu vyhnanství, ale i tak to naše knižní blogování a recenzování snad může mít nějakou úroveň.

Vždycky mě zabolí, když uvidím pochvalný komentář u nějaké naprosto zcestné recenze jen proto, že recenzent je v blogosvětě už nějaký ten rok, přitom se opomíjejí ostatní blogeři, kteří mají mnohem lepší recenze, leč jsou stále nepovšimnutí. Nikdy se nepřestanu podivovat nad tím, že se někdo dopředu omlouvá za negativní recenzi, že má někdo ultra krátké recenze na RC, že někdo recenzuje to, co všichni ostatní, že někdo potřebuje držet basu s ostatními, jinak bude zle.

Závěrem

Je mi jasné, že jsem svým názorem nepadla každému do noty. S největší pravděpodobností jsem určitě nevyjmenovala všechno, co jsem chtěla. Častokrát jsem se nechala unést, ale taková už prostě jsem. Pokud se vám nelíbí stagnace a stereotyp, do kterých se většina našeho blogosvěta dostala, je třeba s tím něco dělat. Nemusíte být super nejlepší ve všem, co děláte, ale každý potřebuje čas od času nějakou změnu, v lecčem.

Víte, že se na mě můžete vždycky obrátit. Neříkám, že jsem všem vždycky stoprocentně ve všem pomohla, protože nejsem superman a neumím všechno. Ale jsem tu pro vás, nekoušu, můžete se mě zeptat na cokoliv. Nevím, jestli svým článkem něco zmůžu, jestli přijde nějaká změna, jsem si jistá, že se dočkám nehezkých komentářů, ale tak už to prostě bývá. Muselo to ven.

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

33 komentářů

  1. Mischa napsal:

    Já s tebou určitě souhlasím – já osobně se třeba taky snažím své recenze zlepšovat (i když to mi evidentně moc nejde :D) a určitě je dobré se hlavně poučovat ze svých chyb. Co se týče toho, že ti ne tolik známí blogeři jsou opomíjeni – tak to holt vždycky bylo a vždycky bude. Kdyby totiž nikdo opomíjený nebyl, tak by žádní ‚slavní‘ blogeři ani neexistovali. 😀
    Mischa recently posted..RC Recenze: Tajemství upírůMy Profile

    • Syki napsal:

      Myslím, že každý, kdo zná své nedostatky, se neustále ve své práci zlepšuje. Dává si pozor na chyby a snaží se zdokonalovat. A to je jenom dobře. Konkrétně tvoje recenze čtu často a líbí se mi styl, jakým píšeš. Pojem „slavný“ bloger je v tomto smyslu irelevantní, jde mi o to, že by se sami recenzenti měli více snažit a čtenáři by měli dávat pozor. Protože některé recenze jsou neskutečně bludné.

  2. napsal:

    Mm.. nechtela jsem se vyjadrovat, ale co.
    Temer se vsim souhlasim, ale.. nechapu asi uplne presne, jak to myslis s temi „slavnymi“ blogery?
    Proto, ze ma nekdo blog treba dele nez rok je hned povazovan za slavneho blogera a osklive zastinuje ostatni? Kdo je podle tebe slavny bloger?
    Mozna jsem uplne vazne nerozumela tomu, jak to myslis, ale.. tohle jde trochcu mimo moje chapani.

    • Syki napsal:

      To je otázka směřovaná na mě? Já jsem myslím nenapsala nic o „slavných“ blogerech a ošklivém zastiňování. Já jsem zmínila opomíjení a to je rozdíl. A ani nic o slavném blogerovi jsem nenapsala. Mimo mé chápání jde tudíž tvůj komentář.

  3. E_V_E napsal:

    Nad všetkými bodmi som sa pozastavila a premyslela, či nejakú z tých chýb nerobím ja. Nie som si toho veľmi vedomá, ani mi to ešte nebolo povedané, vlastne ja píšem „štrukturované“ recenzie a nie také „slohové“, nechcela som kopírovať tú všeobecnú osnovu ako majú iný, napriek tomu, že zbožňujem „vykecávacie“ recenzie 8)
    Recenzujem to, čo som si na čítanie sama vybrala a kde je predpoklad, že sa mi to aj bude páčiť, knihy si kupujem sama alebo si ich požičiavam, poprípade mám e-booky. Rada by som si utvorila názor na najnovšie knižné novinky, lebo ma tie knihy lákajú a nie preto, že to bude mať zrecenzované ďalších 10 blogov, no musím podotknúť, že hlavne vďaka iným knižným blogom a goodreads nájdem knihy, o ktorých by som sa predtým nikdy nedopočula a chcem si ich prečítať 8)
    Myslím si, že každý má svoj názor a blogy sú predsa na vyjadrenie svojho názoru, takže by si ľudia mali z tvojho článku skôr zobrať ponaučenie a rady než písať nejaké negatívne a osočovacie kritiky, napokon nikto nikoho nenúti, aby súhlasil.
    Článok sa naozaj podaril 8)
    E_V_E recently posted..Charlieho malé tajomstváMy Profile

    • Syki napsal:

      Ty máš u svých recenzí svůj vlastní styl a toho si cením. Nikoho nekopíruješ a jsi originální. Přesně tak, člověk by si měl vybírat to, co ho zajímá a i přesto, že jej kniha nakonec tolik neohromí, neměl by se za svlj názor ještě omlouvat. Ne každý má rád úplně všechno, že. Je jen dobře, když knižní blogy zafungují tak, že čtenáře upozorní na knihy, o kterých by se třeba sám nedozvěděl. Jinak děkuji za pochvalu i za to, že mi tak často komentuješ 🙂 Vždycky mě potěšíš.

  4. cecilka napsal:

    Už několik týdnů si říkám, že se v poslední době vyskytují recenze na stejné knihy. Musím se přiznat, ale čtu tak dvě na jednu knížku a pak už ne, protože mě to moc nebaví. Maximáloně se jen podívám na celkové hodnocení, počet hvězdiček a konec. Tohle je ale problém toho, že bloggeři čtou stejný žánr, je teda pár výjimek.
    Jinak tedy souhlasím.

    • Syki napsal:

      Souhlasím, většina YA blogerů se zaměřuje na stejné knihy, také valná většina na knihy v češtině, protože do originálu se málokdo pustí. Ale i v YA je v současné době na našem trhu velké množství knih, z nichž se dá vybírat. A to bohužel blogeři nedělají. Vidí knižní novinku a taky honem honem chtějí přidat svůj názor. Na tom není nic špatného, ale přesně jak jsem říkala – mít deset recenzí na jednu knihu v rozmezí jednoho týdne, je otrava a čtenář si přečtě maximálně 2.

  5. cecilka napsal:

    A ještě poznámka: Kvůli bakalářce bjsem četla spoustu recenzí a i mezi publikovanými recenzemi se našly občas opravdovéskvosty. Jena recenzentka ve Tvaru napsala „kritiku“ následujícně: Více jak polovina recenze byl obsah se spoilery, následně vysvětlila čtenářům, že knihu mohou číst kdykoliv a kdekoliv a za každého počasí, protože kniha má několik vrstev a každý si tam najde své (něco podobného jsem napsala do závěru své eseje a strašně jsem se za to styděla, protože to u většiny knížek tak prostě je), poté se zmínila o tom, že grafická úrava je úžasná a je tedy mnoho důvodů, proč si knihu přečíst. Stejná autorka také napsala jednu recenzi tak, že vytáhla nějaké citace z knihy a nepochopitelně je pospojovala svými nic neříkajícími větami.
    Kolikrát si říkám, že některé náctileté bloggerky umí psát líp než „kvalifikovaní recenzenti“.
    cecilka recently posted..Nedělní čteníMy Profile

    • Syki napsal:

      Myslím, že vím, o čem mluvíš. A jsou to právě takové recenze, u kterých se sama nepřetávám divit. Někteří jakoby ani nepochopili, o čem recenze je. Já sama se třeba někdy nechám unést a v rámci popisování svých emocí sem tam trošku něco z děje naťuknu. Vždycky se ale snažím čtenáři knihu nevyspoilerovat, protože kdo si ji pak bude číst, když se z celé recenze dozví, co se v té knize dělo?

  6. Fée napsal:

    Upřímně řečeno jsem se při čtení velmi a velmi zamýšlela o svých recenzích… Doufám ale, že moje recenze hlavu a patu mají…
    Fée recently posted..Báječně střelená pohádka plná barevných věcí (ARC)My Profile

    • Syki napsal:

      O tvém blogu vím, ale nejsem si jistá, jestli jsem někdy četla nějakou recenzi. Ty blogy mi už začínají splývat 😀 Ale koukám, že spíše recenzuješ jiné žánry knih. Už tím vybočuješ, i tvé recenze mají jinou strukturu, takže oba palce nahoru. Co se obsahu recenzní týče, to neposoudím, protože jsem si u tebe asi ještě nic nepřečetla. Každopádně je dobře, že jsem tě navedla nad zamýšlením se sama nad sebou. Takový účel měl tento článek mít.

  7. Freckles napsal:

    Tak jsem si přečetla celý článek, a opravdu je tam něco k zamyšlení. Zvlášť pravdivá mi přijde věta „Těžko se mi už navrátí ta doba pohody, kdy nikdo to blogování tak smrtelně neřešil, neexistovaly hádky pomalu do krve, veřejné lynčování a pomalu vyhnanství, ale i tak to naše knižní blogování a recenzování snad může mít nějakou úroveň.“ Před několika lety bylo vše jaksi uvolněnější a taky mi to trochu chybí… Ale pokrok nezastavíš.
    Když je na blogu jedna recenze za druhou, je to taky škoda. Jáí se snažím psát i jiné články, když mám čas (teď bohužel jaksi chybí 🙁 ), protože mě samotnou vždycky potěší, když najdu nějaký jiný článek než meme a recenze; nějaký zamýšleci. Tam je vždycky co počíst.
    Upřímně doufám, že já vážné chyby nedělám, ale jestli ano, vždycky budu ráda když mě ty nebo někdo jiný upozorní. Člověk si sám někdy nevšimne, že nějakou chybu dělá, pokud ho někdo „netrkne“; a když nevíš o chybách, nemůžeš je napravit 🙂
    Freckles recently posted..Rick Riordan – Neptunův syn RECENZEMy Profile

    • Syki napsal:

      Přesně tak, člověk si někdy vlastních chyb nevšimne, a to i když ten článek sjíždí po stopadesáté. Taky je pravda, že by bloger měl ten svůj blog něčím obměňovat a neflákat tam pořád samé recenze a meme, sem tam článek na zamyšlení, nebo nějakou zajímavost, cokoliv. Osobně sice v poslední době hlavně valím ty recenze, ale já jsem zase jiný případ, doháním čtyřměsíční resty a ještě mi chvíli potrvá, než je dohoním. Ale i tak už mám dopředu naplánovány jiní věci. A o tom to je.

  8. Míša* napsal:

    Tak tedy taky přidám svůj názor 🙂

    Když jsem četla tenhle článek, opravdu mě to donutilo se zamyslet jak nad svými, tak nad i recenzemi ostatních. Hold už to tak bývá, že jsou bloggeři, kteří si myslí, že jsou nejlepší ze všech, a kecají do toho ostatním. Když si ale člověk potom přečte některé jejich recenze dojde mu, že jsou všechny na jedno brdo (mluvím z vlastní zkušenosti, protože jsem měla tu „čest“ s jednou takovou bloggerkou). Řekněme si to na rovinu, ty jsi jedna z nejlepších československých bloggerů, a já si často kladla otázku-Proč? No, odpověď je vážně jednoduchá. Tvé recenze mají hlavu a patu, čteš knihy, které jiní nečtou (asi aby je začali číst 😀 ), a hodně zásluh na tom mají i takovéhle články… to jsem ale odbočila. Co se mě osobně, na Knižním doupěti líbí, je právě tvoje osobnost, kterou vkládáš do svých recenzí. Nebojíš se vybočovat z davu… a tak by to mělo být. Né, že všichni budou číst stejné knihy, jen aby byli jako ostatní. Co je mi jako čtenáři platné, když bude všude nadšená recenze na jednu knihu, o které vím že je skvělá, ale ostatní budou opomíjené?

    Já mám blog více méně půl roku, a jsem na poli blogování ještě takové miminko, ale i tak se snažím jít kupředu. A i když vím, že se mi to častokrát nepovede, snažím se být objektivním. Neskutečně bych se styděla poslat nakladatelství recenzi o dvaceti větách, a čekat, že všichni budou psát, jak je ta recenze úžasná. To je ale i problém dnešních čtenářů. Napíší jak je recenze dobrá, i když ji ani nečetli, jen aby bloggera potěšili, nebo si zvedli návštěvnost. Já blogguji pro radost, a i když každý nový komentář radost je 😀 asi bych nemohla spát kdybych věděla, že čtenáři komentují recenze, které nečetli, nebo prostě lžou. Člověk si pak říká, že je „celkem dobrý“ protože se lidem jeho recenze líbí, ale oni mu přitom prostě lžou. Naštěstí se najdou i tací, kteří se nebojí ukázat například na hrubky, nebo hloupí věty (viď Annie 😀 ) No to jsem ale zase odbočila 😀 Takže ještě jednou, skvělý, pravdivý článek (brzy jich čekám víc ;))

    Sakra to jsem se rozepsala 😀
    Míša* recently posted..Colleen Houck:Tygrovo prokletíMy Profile

    • Syki napsal:

      Vůbec nevadí, že ses rozepsala 🙂 Alespoň si mám co počíst. Souhlasím s tím, že blogování by mělo být hlavně o radosti. A připadá mi, že ta radost se z toho blogování v poslední době nějak vytratila. A to je velká škoda. Hlavně piš recenze tak, aby ses za ně nemusela sama stydět, abys věděla, že jsou tvoje a nevylhané.

  9. Kristen napsal:

    Tak jsem právě dočetla celý článek a musím říct, že s ním souhlasím. Též jsem si všimla, že se často na blogech vyskytují recenze na ty samé knihy – hlavně na knižní novinky. Což mi tedy většinou nevadí – obzvlášť pokud se sama rozhoduji nad koupí knihy, to mi pak některé recenze pomůžou rozhodnout. Ale také nečtu všechny ty recenze celé, někdy prostě rovnou přeskočím na konečné hodnocení. Já osobně mám YA knihy ráda, ale taky si občas ráda přečtu nějaké dobré fantasy či detektivku. A to mě právě pak mrzí, když nenajdu moc blogů, kde bych recenze na knihy z těchto žánrů našla (neříkám, že takové blogy nejsou, ale já osobně jsem objevila asi jen dva nebo tři).
    Co se pak týče recenzí, které píšu já sama – nu, já tomu sice říkám recenze, ale asi to jsou prostě jen mé názory na knihy. Jelikož žádné recenzní výtisky neberu (knihy si buď sama kupuji nebo navštěvuji naši skvělou knihovnu), tak prostě píši recenze hlavně na knihy, které mě baví, proto většinou mívám kladná hodnocení. Snažím se v psaní zlepšovat a řekla bych, že oproti mé první recenzi jsem se zlepšila docela dost, i když teď mám možná tendence všechno moc okecávat. 😀 Ale prostě jsou to mé recenze, které mě prostě baví psát a psát je budu, i kdyby mi někdo tvrdil, že je píšu naprosto špatně. 🙂
    Nó, takže ještě jednou – velmi dobrý článek! 🙂
    Kristen recently posted..Recenze: Jezdci časemMy Profile

    • Syki napsal:

      Je pravda, že by to chtělo více různorodých blogů a já doufám, že to časem bude. Teď se jen musíme dostat z toho nekonečného kruhu stále stejných knih 🙂 On je přece jenom ten tvůj názor také typem recenze, protože se o něj dělíš s ostatními. Já dělám totéž. A o okecávacích recenzích toho vím sama to své 😀 Taky mívám stejné tendence – viz i tento super ultra dlouhý článek. Vítej do klubu!

  10. R-e-n napsal:

    Nevím proč, ale při čtení článku jsem se chtě nechtě musela několikrát pousmát a zakroutit hlavou, kam až se ta rivalita mezi knižními blogy zvrhla :-x. Je fakt, že knižní blog nemám, tudíž do té problematiky nejspíš nijak hluboce nevidím, ale to co bylo popisováno v článku mi přijde už přehnané a pokud se tak děje, tak lituji knižní blogery ;-). Snad vám to blogování stále přináší i nějakou tu radost.

    Několik knižních blogů sleduji a uznávám, že nával recenzí na čerstvé recenzní výtisky připomínají přívalové články beauty bloggerek na novinku v drogerii či beauty box, hehe. Kdo přijde první, má jistou výhodu, i když se musím přiznat, že poslední dobou už čtu jen pár jedinců a u ostatních se zastavím, pokud mne kniha obzvláště zaujme. Onu nevraživost nepociťuji přímo na blozích, ale na fb nejsou výjimkou a to mne mrzí.

    Nevím, co víc k tomuto tématu dodat. Pravdu díž, že spousta dnešních blogů je jako přes kopírák, o to víc mi to přijde, když čtu nové příspěvky v google readeru bez designu. A tak prostě jen přejíždím, kouknu na obrázky či finální hodnocení. Přesto bych nerada někomu do blogování kecala a každý ať si to dělá po svém 😉

    Hlavně ať vás to baví! 😉
    R-e-n recently posted..Hell Yeah! Wrath of the Dead RabbitMy Profile

  11. Hanulla napsal:

    Super článek, musela jsem se zamyslet, jaké z těch chyb dělám já sama. I když se snažím zlepšovat se, ještě pořád na tom nejsem tak jak bych chtěla. 😀
    Dřív jsem četla hodně knížky žánru YA, ale momentálně spíš tíhnu k Sherrilyn Kenyon, nebo L.K.Hamillton a dalším autorkám urban fantasy. Občas přečtu i něco jiného, většinou podle toho, co se mi povede ulovit v knihovně. Někdy o knižnách novinkách píšu, jindy ne. Podle toho, jestli mě ta novinka zaujme. Většina knížek u mě na blogu má hodně pozitivní hodnocení, teď přesně nevím, kdy jsem knížku ohodnotila negativně, protože se hodně rozmýšlím, co si přečtu, protože poslední dobou jsem z časem hodně na štíru, což se mi odráží i na blogu, protože jsem ráda, když tam dám jeden článek za týden.
    Musela jsem si ale zavést kategorii pro „vykecávací recenze“ protože některé knížky ve mně zanechají takové dojmy, že to nedokážu v klidu vyjádřit 🙂
    Hanulla recently posted..Mám přečteno: Rachel Hawkins – Čarodějnice z Hex HallMy Profile

    • Syki napsal:

      O to mi šlo, aby se všichni nad sebou zamysleli – i když se mi daří některé i docela děsit, to primární účel nebyl. Já sama jsem se nad sebou zamyslela, dřív, než jsem tohle všechno vypustila ven. Já myslím, že si časem každý vyvine svůj vlastní „vkus“, tedy spíše žánrové zaměření. Někdo víc potáhne ke klasické fantasy, jiný zase k young adult, jiní zase k paranormal romance atd. Každý na to bude mít svůj, individuální, čas. Osobně se snažím být flexibilní, i když klasickou beletrii či fantasy v poslední době nečtu, ale zaměřuju se jak na knihy pro děti, tak pro dospívající i dospělé. Hlavně si vybírám to, co zajímá mě samotnou a i když sem tam sáhnu po knize, která není mým šálkem kakaa, pořád to objektivně zhodnotím. A vůbec nevadí, když si člověk vybírá jen knihy, které za to stojí a tím pádem jim pak nedává nízká hodnocení. Co je ovšem na pováženou, když je těch pochvalných recenzí až až, to už si čtenář začne říkat, jestli takový recenzent nehodnotí jen pozitivně. Ale tím nemyslím tebe, aby ses nelekla.

  12. Ohana napsal:

    Možná radši nevědět, co si myslíš o mém blogu 🙂 Jinak je to skvělý článek, opravdu k zamyšlení..
    Ohana recently posted..Vyhlášení vítězů soutěže pro radostMy Profile

    • Syki napsal:

      Ty jsi trubka 😀 Jako bych snad chodil a dělala si seznam blogů na černou listinu. I kdyby ano, ten tvůj tam určitě nepatří 😀

  13. Spirit napsal:

    Taky jsem dočetl tvůj článek a s většinou tvých názorů souhlasím. Já jsem v knižní komunitě pořád takový „nováček“, takže zatím všechno nemůžu posoudit, ale už dřív jako tichý čtenář mi připadalo, že velká část komunity začíná s blogem, napíše pár recenzí, začne s nějakým nakladatelstvím spolupracovat, a už píše recenze jen na recenzní výtisky – a ještě hůr, už si třeba ani knihy nekupuje, pouze si jen žádá RC. To mě prostě štve. :/
    Já se snažím psát i recenze na knihy koupené, a myslím, že je to tak správné. Čtenář má větší výběr (každý nespolupracuje se všemi nakladately) a myslím, že o tom celé to blogování je – sdílení pocitů z knih, ne pouze honění se za recenzáky…
    Taky je samozřejmě dobré blog aktualizovat co nejčastěji (tvoje tempo je vážně k neuvěření :D) a nepsát jen samé recenze – to se mi osobně moc v poslední době nedaří, ale určitě plánuju více rozmanitých článků. Vidím, že jsem se zase rozepsal, radši to utnu, i když mám na srdci ještě hodně věcí… 🙂
    Spirit recently posted..Cinder » [Lunar Chronicles #1] • MeyerMy Profile

    • Syki napsal:

      Bohužel to tak v poslední době je a těžko to nějak zastavíme či napravíme. Jen můžeme s hrůzou očekávat, jestli se to neubere špatným směrem. Přesně tak, bloger by to prostě měl střídat, aby si o něm čtenář nemyslel, že píše „za úplatu“. Protože ono to tak může působit. A správně, já si myslím, že knižní blogování by v prvé řadě mělo být o tom, že banda nadšenců do knih sdílí své pocity z knižního světa.

  14. Annie napsal:

    Já už jsem psala na facebooku, že mě hned po přečtení článku zamrazilo a šla zkoumat svoje recenze, protože ty jsi Syki a na tebe většinou dám. Tedy, ne tak, že bych bezmezně souhlasila se vším, ale jistý vliv na mě máš.
    Taky nemám(e) blog dlouho a recenzím se věnuji teprve někdy od ledna, ale myslím, že za tu dobu jsem urazila obrovský kus cesty, vylepšovala systém svých recenzí do co nejlepší podoby (možná je trochu tuctová, ale hrozně mi to takhle vyhovuje) a pomalu se začínám vyvarovávat těch častých i méně častých chyb. První pravidlo, podle kterého jsem se řídila bylo: žádné spoilery, nikdy a nikde, maximálně vůči předchozím dílům série – a neskutečně se mi to vyplatilo.
    Nedělám si iluze, že jsem nějaký skvělý blogger, ale cením si každého nakladatelství, co se se mnou rozhoduje spolupracovat a do RC recenzí dávám obrovský kus práce, strávím nad nimi i několik hodin. Ostatní si občas, když mi třeba není dobře, dovolím trošičku odfláknout, nerozepsat a nevysvětlit svoje myšlenky, ale za tu knihu zadarmo se vždycky snažím dát dohromady názor, který můžu i někde prezentovat, a zmínit jak objektivní, tak subjektivní pohled na věc.
    Píšu i recenze na koupené a půjčené knížky a publikuji i zamýšlecí články, úvahové meme, fotky přírůstků, věci co mě zaujaly… snažím se to prostřídat. I když většinou je období, kdy jsou na blogu jen RC recenze a poté zase jenom ‚moje‘ knihy a sem tam meme, protože „recenzní first“ a potom až se můžu začít věnovat těm čtyřiceti nepřečteným knihám za moje peníze nebo na moji průkazku do knihovny. A co začala škola, není na nějaká rozepisování a zamyšlení moc času, což mě hrozně mrzí.
    Hrozně nerada dávám knihám nízké hodnocení, ale zase si dokážu dupnout i u recenzáku nebo když píšu recenzi na knihu od nakladatelství, kterému jsem posílala žádost nebo dotaz (nejen o RC, o cokoli) a říct ‚tohle se mi nelíbilo.‘ Proto mám hrozně ráda nakladatelství, u kterých si můžeš vybrat, co recenzovat chceš a co ne, protože se většinou trefím do knih, které jsou mým šálkem kávy. Může to vypadat, že se snažím vlichotit, ale já vážně nechci srážet knihám hodnocení jen proto, aby to nevypadalo, že chválím jen recenzní výtisky. Chválím totiž knihy, které se mi líbily a zaujaly mě.
    Co se designu týče, našli se lidé, co blogu vyčítali ‚newebový‘ vzhled, rušivé tečky, etc. O to víc mě potěšil každý, kdo řekl, že se díky tomu náš Bookland nějak odlišuje, vykukuje z řady, je rozpoznatelný a že je ten design dobrý.

    No, jak tak koukám, melu tu jen o sobě, ale myslím, že tvůj článek byl právě hodně k zamyšlení a to jsem taky udělala. Klidně kopej do vosích hnízd častěji, člověk má potom motivaci na zlepšování 🙂

    A hrozně mě mrzí, co se s knižním světem děje, jak se tu hned na každého útočí… když jsem si poprvé řekla, že bych sem chtěla patřit, byla to mnohem menší komunita, která ale držela při sobě…
    Annie recently posted..K. Petrusová – Nebezpečná láskaMy Profile

    • Syki napsal:

      Pěkně ses rozepsala 🙂 Myslím, že zrovna tvá cesta je taková ta „správná lajna“. Na tvém blogu by mělo být dobře hlavně tobě, vždycky se najde někdo, kdo bude něco kritizovat, tak už to prostě bývá. Já pořád doufám, že se dokážeme napravit a i když z nás všech možná nebudou nejlepší přátelé na život a na smrt, vždycky se budeme ve své komunitě cítit dobře a ne naopak.

  15. Dasha napsal:

    Huh… jak to tak čtu, jsem docela ráda, že jsem v týhle komunitě outsider. Takovýhle problémy jdou naprosto mimo mě. Připadám si jako na základní škole. Tam to bylo taky o pózách, kdy si všichni vzájemně lichotí, jen aby nevypadly z toho kruhu nejlepších kamarádek. Aby vzápětí pomlouvaly tu či onu kvůli tomuhle nebo támhletomu. Toho jsem si užila dost tehdy, díky, nechci.

    Dávat dobrý hodnocení knihám, který jsou strašný nebo se mi prostě jen nelíbily? Proč bych to dělala? Moje „recenze“ jsou spíš názory, jak píšeš. Ani se nesnažím tvářit, že bych se snažila nějak profesionálně hodnotit nějakou knihu. A když bych řekla, že se mi něco líbilo jen proto, abych se třeba nedotkla někoho, kdo danou knihu div neuctívá, tak by to bylo obyčejný lhaní, přetvařování a veškerý moje psaní by pro kohokoliv naprosto ztratilo smysl. A jak by potom vynikly ty knihy, který se mi opravdu líbily? Stejně tak chválit něčí recenzi, když postrádala hlavu i patu a já z toho nepochopila, o čem že to vůbec je, mi nejde do hlavy. Protože chudák recenzent si pak bude myslet, že takhle má psát dál, že tohle je přesně ten styl, co se ostatním líbí. A nepřinese to užitek ani bloggerovi, ani čtenářům. I když tady jsou na vině hlavně ti čtenáři, kteří si nestěžujou. Jak pak ten danej blogger má vědět, že dělá něco špatně, když nemá žádnej feedback? I když přiznám se, ani já nekomentuju, když se mi něco nelíbí. Některý lidi kritiku dost špatně snáší… Tak to zkusím takhle anonymně a nezacíleně – lidi, když něčemu nedáte plnej počet, tak by to chtělo míň jů a jé a byla bych ráda, kdybyste napsali, co se vám na tom nelíbilo. Neinformativní recenze typu „bylo to moc hezký, ale nebylo to dokonalý, proto tomu dávám jenon tři hvězdičky“ mě dokážou vytočit.

    Jinak co se týče těch recenzí na neustále stejný knihy, já to chápu. Zase mě to vrací zpátky na základku, kdy jsem se dívala na telenovely a pochybný seriály jen proto, že jsem věděla, že o tom budou další den ve škole všichni mluvit. A jak dlouho člověk vydrží sedět stranou takových diskuzí jen proto, že neví, o čem je řeč? Takže když tu všichni neustále dokola omílají Divergenci, nebo jak jsem se teď dívala, na blozích poměrně frčí série Drahokamy nebo Meg Cabotová, tak spousta čtenářů/blogerů si řekne, že by si to taky chtěli přečíst a přidat svou trošku do mlýna. Neříkám, že se mi to líbí, ale chápu to. Navíc, umíte si představit, že by všechny blogy byly naprosto originální a perfektní? Nevím, kolik jich je, ale přes sto určitě. To bych nedělala nic jinýho, než že bych jen četla o tom, jak ostatní čtou. Na moje čtení by mi už asi nezbyl čas 🙂 Ale uvítala bych určitou různorodost, co se žánrů týče. Drtivá většina blogů je o YA.

    A krátký RC recenze? Když to nevadí těm nakladatelům… Kdo jsme pak my, abysme si stěžovali? Nehledě na to, že průměrnýmu čtenáři stačí, aby ty tituly viděl na každým druhým blogu a řekne si, že to asi musí bejt skvělý, když o tom všichni mluví, a půjde si to koupit. Ani to nemusí číst.

  16. Mizuru Kia napsal:

    Když jsem článek četla, tak jsem se musela v myšlenkách vrátit do dob, kdy jsem z blogováním začínala. Pamatuju si,že tenkrát bylo spousta lidí v pohodě oproti dnešní době, kde jakmile někomu něco nesedí, tak začne útočit..a mnohdy se stává, že majitele blogu vydeptá natolik , že majitel blog zruší. Což je dost škoda, zvlášť když blog za něco stál. prostě blogování už není co bývalo. Ale to jsem odbočila. V literární řekněme knižním světě se orientuju rok, z toho asi 3 měsíce píši recenze, takže si asi dovedeš představit jaký začátečník jsem. I přesto se mě ale už ujalo nejedno nakladatelství. Měla jsem už nějaký čas jisté pochybnosti, zda jsou moje recenze alespon průměrné, takže jsem projistotu psala do nakaldatelství a tam mě ujistili, že se jim mé recenze líbí. Tak by mně tak ze zajímavosti zajímalo, co na ně říkáš ty. Přece jen už píšeš recenze deeeelší dobu. Musím se přiznat, že na tvuj blog už chodím asi ten rok..vlatsnš od doby co jsem začala číst. Ne jednou jsem žasla nad tím, jak napíšeš tvůj názor, i když se třeba neshoduje s většinou lidí a prostě se nebojíš to napsat jak to říct „na plnou pusu“ .. To já s tímhle problémy mívám občas doted..Vyjádrit se k problematice knizniho recenzovani verejne.? ja.? no to asi ne..:D
    No..tak jen doufám, že nejsem ten typ krátkých recenzí..a že s ebudu postupně zlepšovat. I když píši recenze tak krátkou dobu tak si myslím, že se miniaturními krucky cimdal vice zlepsuji..ale mam pred sebou jeste dlooouhou cetu..
    Přeji hezký den..:)
    Mizuru Kia recently posted..Temné vize (1): ODHALENÍ – L. J. SmithMy Profile

  17. Astesia napsal:

    To bol teda nášup. V komentároch už bolo povedané všetko, čo som chcela dodať. Občas sa mi stane, že keď vidím za jeden týždeň mnoho recenzií na jednu knihu, tak sa mi sprotiví a nemám chuť sa púšťať do jej čítania. Všetci ju vychvaľujú, ale ani jeden nenapíše poriadny dôvod, prečo je kniha tak skvelá.
    Musela som sa zamyslieť aj nad sebou a príspevkami na mojom blogu, ale hádam niesom stratený prípad =)
    Astesia recently posted..ZáhrobieMy Profile

  18. moira napsal:

    Já se na začátku SNAŽILA udělat řádnou recenzi podle návodu. Vedlo to k ničemu. 😀 Píšu dneska úplně jinak (a doufám, že dobře. :D), takže jak jsi psala, je to prostě o tom, jak to čtenář cítí, ne jak to má být. x))

    zmínila jsi hádky do krve. Já jsem asi šťastné dítě, bloguju přes tři roky a ještě se mi to nestalo ani jednou. 😀 Pravda, moje návštěvnost není nejvyšší, ale stejně… Na druhou stranu jsem si nemohla nevšimnout toho, jak se někteří obouvali do úspěšnějších blogů, což je škoda. xP

    jak jsem zmiňovala dlouhé/krátké recenze, já měla problém s dlouhými recenzemi. Snažím se je krátit… ale jaksi mi to nejde. Vždycky je toho tolik k vyslovení. Jen mě žere, že moje dlouhé recenze možná lidi odrazují. Dilema. :DD

    Já mám sice povídko/knižní blog. Ale obávám se, že jsem případ – recenze za recenzí, protože jen pár šílenců čte moje povídky (vlastně teď jen povídku), takže je to krapet jednotvárné. o.O A musím se přiznat i k tomu, že většina mých recenzí je prostě jen na RC. Kvůli škole nemám čas číst nic moc jiného, a když čtu, tak jsem ráda, že jsem ráda, že můžu sáhnout po další knize. Někdy si udělám pár poznámek, abych později věděla, jaká kniha byla, ale na recenzi to občas nestačí…

    Zajímavý článek. x))
    moira recently posted..Horečka – Lauren DeStefanoMy Profile

    • Faye napsal:

      Dlouhé recenze jsou hrozně fajn, jsem ráda, že jsem našla další takový blog :). Já mám občas opačný problém .- napsat článek dost dlouhý… proto už píšu jen o knihách, které mě opravdu zaujaly.
      Faye recently posted..Kouzelná knihovnička poprvéMy Profile

  19. Faye napsal:

    Co se týče těch stejných recenzí, také jsem si toho všimla už před nějakou dobou… především nejde přehlédnou, že jsou to většinou pouze a jen fantasy knihy a také ne starší než několik měsíců. Proto jsem v poslední době přestala číst recenze. U tebe je to samozřejmě jiné, protože tady nacházím stále nové a nové a hlavně zahraniční knihy.
    Upřímně, očekávala jsem tu alespoň zmínku zakládání blogů za účelem recenzních výtisků, ale mám dojem, že takový článek už jsi psala, ba že jsi na to jako první upozornila. Vůbec se mi to nelíbí a velice se divím, že si toho velká část nakladatelství ještě nepovšimla.
    A když už zmiňuješ recenze samotné, souhlasím prakticky ve všem :). Většinou to recenze ani nejsou, pokud pominu délku a vezmu v úvahu obsah. Po přečtení už kolikrát nemá cenu knihu číst, protože „recenzent“ vyzradí celou zápletku. Právě to je jeden z důvodů, proč jsem žádný ze svých článků neoznačila jako recenzi, i když se snažím nespoilerovat, ale jak jsem si všimla, v mnoha komentářích čtenáři o článku jako o recenzi píšou. To je potom těžké nebýt nařčen ze spoilerování…. nemyslím to ve zlém :).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge