Jarní dumání (5)

V pořadí již páté jarní dumání. Jestli nevíte, co to dumání vůbec je a chtěli byste o něm vědět více, podívejte se sem. Tentokrát máme krapet lehčí téma na dumání, řekla bych a možná o to víc jsem zvědavá, co si všichni z vás myslí.

Knihovna versus knihkupectví

Pokud si dobře pamatuju, naposledy jsem navštívila knihovnu, když jsem ještě chodila na základní školu. A to už je sakra nějaký ten pátek. Ještě teď si pamatuju, jak to v naší staré regionální knihovně v Městském domě kultury vypadalo. Tuhle pobočku jsem totiž měla od bydliště nejblíž. Tenkrát ještě tolik knih pro děti ze zahraničí nebylo – vlastně vrcholem býval Harry Potter. Takže jsem si hlavně půjčovala českou klasiku pro dospívající. Převážně tedy Lenku Lanczovou… anebo taky Robinsonku, kterou až do dnešního dne budu mít kdoví proč spojenou s vyklízením protileteckého krytu dole ve škole. My jsme ještě měli něco jako „brannou výchovu“, i když to už nebyla ta správná a pořádná branná výchova, jakou ji znají naši rodiče.

Pak jse ovšem do knihovny přestala chodit, jelikož neměli tituly, které by mě lákaly. Klasiku, která mě zajímala, jsem měla už dávno přečtenou a když jsem potřebovala něco k maturitě, šla jsem k babičce a knihy si půjčila. U nás v rodině se to totiž nosí – velké knihovny. Myslím, že jsem později pak už jen doprovázela kamarádku, která si v knihovně stále knihy půjčovala a sem tam jsem se na něco koukla. Spíš jsem tam asi chodívala na internet, jelikož první počítač jsem doma měla až v prváku na střední a to tehdy ještě nebylo běžné mít vůbec počítač, natož samotný internet. To už ani není pravda, jak všechno pokročilo a my všichni teď doma sedíme u počítače a internetu kdykoliv chceme. Uff, to jsem nějaká stará, co. Přitom mi je jenom 23! Vždyť já si ještě pamatuju i ty obrovské první mobily typu MOTOROLA. To bylo těžké jak cihla a i zabít jste tím mohli.

Tím vším končí má éra knihoven a nastupuje éra knihkupectví. Během dospívání jsem knihy dostávala vždycky od rodičů. Šlo převážně o encyklopedie, které miluju, a klasické dobrodružné knihy typu Správná pětka, později Harry Potter… a taky má první klasická zahraniční young adult série Mediátor. Na tu nedám dopustit a Meg Cabotová se tak stala mou nejoblíbenější autorkou vůbec. Z narozenin, svátků a za vysvědčení jsem si vždycky našetřila penízky a šla si pak něco do knihkupectví koupit. Čím víc peněz jsem měla, tím víc jsem tam nechala. A tak se to se mnou vlastně jde až do dnešních dnů. V místních dvou pobočkách knihkupectví na náměstí mě už znají, protože k nim chodím pravidelně a pravidelně si s nimi vždycky pokecám. Nejen o knihách, ale i tak všeobecně o všem.

Když nakupuju, tak ve slevách. Mamka je už nějaký ten rok členem Knižního klubu, vlastně si myslím, že je členem už od jeho založení – takže patří mezi VIP členy. Tím pádem když se jede do Ostravy do Buxu, máme slevy. Pak u nás ještě funguje nakladatelství Librex, který má právě svou pobočku i u nás v Karviné. Tam mají každý čtvrtek 15% slevy, během března i 20%, pak různé procentové slevy na různé typy knih,  či přímo na nakladatele… a to už pak je o poznání levnější. V Ostravě je také obrovský Librex, který má snad 5 pater (?). Škoda jen, že ten roh s fantasy knihami je takový ošemetný na hledání titulů a ani těch knih v angličtině tolik nemají.

Co se týče knih v angličtině, tak ty jsem kdysi četla převážně z počítače. Pak jsem objevila svět BookDepository a hned jsem si kniha v různých slevách objednávala a předobjednávala. Kolikrát vás předobjednání knihy vyjde klidně i na 80 kaček za kus a to se nejedná o malou knížečku. Určitě se mi to vyplatí. A pak mi knihy postupně přicházejí domů. To je pak na těch hromádkách na fotkách vždycky vidíte. Takže – jde o předobjednané knihy za menší peníz. Pokud bych měla sečíst, kolik měsíčně do knih vrazím… těžko říct.

Jsou měsíce, kdy si nic nekoupím, jsou měsíce, kdy utratím majlant. Kdybych to zprůměrovala, tak možná tu tisícovku měsíčně. Ale to jen poslední rok, jelikož jsem měla práci. Od září už zase budu chudý student a budu dočítat to, co jsem si nashromáždila. Taky jsem za poslední dva měsíce dostala hodně recenzních výtisků, což dříve rozhodně nebývalo a ještě pořád si na to nějak nemůžu zvyknout. Ale z těch knih zase něco rozdám dál do soutěží, aby se i jiní měli dobře.

Jaké je mé rozhodování při koupi? Kniha mě prostě musí něčím zaujmout. Ať už je to obálka, anotace… nebo jsem si dříve přečetla výbornou recenzi a chci si knihu doma vyzkoušet sama…

V poslední době jsem si také říkala, že bych mohla zajít zase do knihovny, podívat se, jak teď vypadá. Dali největší pobočce totiž úplně nový kabátek a vypadá vážně dobře. I uvnitř by se měla rozšířit. Přesto mám knihkupectví pořád radši, protože jsem v tomhle směru sobeček. Chci mít svou vlastní knihu. Ve své knihovničce a sáhnout po ní kdykoliv budu mít chuť. Nechci na knihu čekat, nechci jí číst po XY lidech, kteří s ní dělali kdoví co, nechci číst „do termínu“, abych neplatila pokutu… ani z donucení, když na knihu chuť mít nebudu. V tomhle mám prostě raději svobodu. Ale moc dobře chápu ty, kteří se ke knize nemají jak jinak dostat, než přes knihovnu.

A jak jste na tom vy?

 


Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

7 komentářů

  1. Freckles napsal:

    Já do knihovny chodím docela často. Přeci jen, Praha je Praha a máme tu asi padesát poboček na jednu kartičku… A mají opravdu všechno. Něčeho jen pár výtisků na celé město, ale metrem se dá dojet všude. Opravdu si nemůžu koupit vše, co chci, takže asi tak třetinu titulů čtu z knihovny. Oddechovky, třeba červenou knihovnu, o kterých vím že to přečtu jednou a dost, si půjčuju zásadně z knihovny. Na druhou stranu, když se mi knížka z knihovny zalíbí, s radostí si ji dodatečně koupím.
    Navíc na knihovně je dobré, že si můžu půjčit učebnice, takže do nich nevrazím majlant (a zůstatek mohu utratit za knihy :D)
    Freckles recently posted..Autogramiáda Christophera Paoliniho v PrazeMy Profile

  2. Simona napsal:

    S tou Motorolou – já jsem sice mladší než ty, ale pamatuju, jak měl táta Alcatel (takovej s anténkou) a všichni jsme z toho byli úplně na větvi :D…

  3. Zuzana napsal:

    Do knihovny jsem chodila často, na základce a gymplu jsem tam byla pečená vařená, a i poté, co jsem si začala při vysoké vydělávat, jsem chodila do knihoven nejen pro odbornou literaturu, protože jsem nějak nenašla žádnou knihu, po které bych toužila natolik, abych si ji kupovala. A pak přišla éra urbanek a paranormálek, recenzní výtisky třeba na třetí díl v sérii, a to pak člověka donutí si ty první dva koupit… A postupně se to nabalovalo, tuhle skvělá knížka, tu chci domů, tamhle úžasná, tu chci taky… Jak jsi napsala – abych si ji mohla kdykoli otevřít nebo třeba nechat zavřenou tak dlouho, až na ni budu mít chuť. Takhle mám doma cca 20 koupených knih, které jsem doteď neotevřela. A v knihovně byla naposled… Nevím. Fakt nevím. Teď dokonce kupuji i knihy, o kterých jsem předtím tvrdila, že je pro mě jejich koupě zbytečná – ale vždy ve slevě. Mnoho detektivných současných romancí jsem koupila doslova za pár kaček ve slevě, 30dílnou detektivní sérii Smrtící od Robb jsem díky inzerátům, bazarům, antikvariátům a různým akcím dala dohromady za odhadem dva tisíce, tedy zlomek její původní hodnoty.
    A víte, mně se líbí pohled na plné police. Líbí se mi mít možnost si kdykoli otevřít knihu a pohroužit se do příběhu tak často a na tak dlouho, jak budu chtít.

  4. Neliss napsal:

    Ahoj, píšem trochu odveci, len ma napadá, či sa môžem zapojiť aj teraz, keď už je to rozbehnuté?:)
    Neliss recently posted..Posuď knihu podle obalu (1)My Profile

    • Syki napsal:

      Určitě můžeš 🙂 Všechny linkovače jsou otevřené až do konce května, takže i zpětně to ještě jde. Plus klidně i po uzavření linkovače můžeš svůj link do tématu nahodit dolů do komentářů 🙂

  5. Illandris napsal:

    Do knihovny jsem pravidelně začala chodit až v posledním ročníku na gymplu, kdy jsem knihy potřebovala k maturitě. Od té doby nedám na knihovnu dopustit, jsem tam skoro každý týden a většinou nikdy neodcházím s prázdnou. Když se mi občas povede ukořistit třeba čtyři knihy, to jsem vážně nadšená. Vlastních knih teda doma moc nemám. Ne, že bych je nekupovala vyloženě kvůli nedostatku peněz, ale prostě mi to tak nějak přijde zbytečný, když mám v místě bydliště spoustu knihoven, kde knihy mají. Samozřejmě mám doma celou sérii Harryho Pottera, protože to je klasika. A někdy prostě neodolám a nějakou tu knihu si koupím, nedávno to třeba byly Pokrevní pouta, to jsem prostě musela mít. Takže pár knih doma mám, to jo, ale žádný zázrak to není. Ale co se týče těch Pokrevních pout, tak ty si koupím všechny:D

  6. Ladislav napsal:

    Knižnica je super, úprimne sa priznám, že som jej čaro objavil až na vysokej škole, keď som zháňal knihy na bakalárku/diplomovku. Len som tak prechádzal okolo kníh a zaujali ma názvy a musel som sa tam proste znovu vrátit a niečo si prečítať 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge