Sladká políbení (37)
Týdenní meme hostované mnou… A dneska vybírám…
Upozornění: Vybrané úryvky můžou případně naspoilerovat děj, proto číst jen na vlastní nebezpečí!
Veronica Rossi
Under the Never Sky
„Co to děláš?“ zeptala se.
„Nemůžu se soustředit. Myslel jsem, že to zvládnu.“ Zvednul ruce na znamení porážky. „Nemůžu.“ Pak přišel blíž. Aria si nemyslela, že její srdce dokáže bušit ještě rychleji, ale ono mohlo, rychleji a rychleji s každým jeho dalším krokem, dokud netlouklo proti její hrudi tak silně, až se jí zastavil dech, když stál těsně před ní. Její dřevěný meč se dotýkal jeho těla. Zírala na něj, srdce až v krku. Zírala na to, jak se meč napínal oproti jeho tričku.
„Sledoval jsem tebe a Roara. Toužil jsem být tím, kdo s tebou trénuje.“ Přitáhl ramena. „Ale teď to dělat nechci.“
„Proč?“ Ariin hlas byl vysoký a tenký.
Usmál se, záblesk plachosti, dokud se nenaklonil blíž. „Jsou tu jiné věci, které bych s tebou mnohem raději dělal o samotě.“
Čas na to překročit okraj. „Tak to udělej.“
Zvedl ruce a objal jimi její tvář. Tvrdá kůže na straně jedné, měkkost na té druhé. Sehnul hlavu a přitiskl své rty na její. Byly teplejší a měkčí než si je představovala, ale nemohla si jich užívat příliš dlouho. Odtáhl se od ní dřív, než si to uvědomila.
„Bylo to v pořádku?“ zašeptal, blízko. „Vím, že dotýkání… tohle by mělo být na tobě, tvůj krok…“
Aria se postavila až na špičky. Omotala své ruce okolo jeho krku a políbila ho. Měkké teplo jeho úst do ní veslalo proud ohně. Perry zamrzl, pak se jeho ruce okolo ní sevřely, když polibek prohloubil. Přitiskli se k sobě ještě víc. Aria se takhle ještě nikdy necítila, objevovala jej. Cítila sílu jeho rukou okolo. Vdechovala pot a kůži a vůni dřeva. Jeho pach. Cítila, že našla moment dobrý navěky. Jakoby takhle měli zůstat napořád.
Když se konečně od sebe odtáhli, první věc, kterou spatřila, byl úsměv, po kterém vždycky toužila.
