Sladká políbení (29)

Týdenní meme hostované mnou… A dneska vybírám…

Upozornění: Vybrané úryvky můžou případně naspoilerovat děj, proto číst jen na vlastní nebezpečí!

Shut Out

Kody Keplinger

Dřív než jsem mohla vůbec odpověď, jsem ucítila, jak Cashova ruka překryla tu mou. Chytil můj ukazováček a natáhl jej směrem k obloze.

“Co to děláš?” zeptala jsem se. “Ještě jsem tě nevyzvala.”

“Ne,” odpověděl. “Ale zrovna jsem něco sám uviděl. Podívej se na to.”

A já pozorovala, jak Cash pohyboval mým ukazováčkem podél linie hvězd, do obloučku a do druhého obloučku, ze kterého celý obrazec spojil.

“Srdce,” zamumlala jsem.

A mé vlastní na jeden úder vynechalo.

Odkašlala jsem si. “Víš, tohle… je tak trochu… sladké.”

“Jo, možná.”

Otočila jsem se ke Cashovi ve stejnou chvíli jako on ke mně. Položila jsem ruku na tu jeho, a pak se naklonil on, naklonila jsem se já a bylo to, jako by mě k němu přitahovala gravitace. Jako by pohyb směrem ke Cashovi byl tou nejpřirozenější věcí na světě.

A přesně takový byl i polibek. Přirozený. Jako bych ho líbala vždycky. Jako bychom se v ten moment líbat měli. A možná i každý další.

Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších scén z knihy. Kreslení obrazů z hvězd na obloze byl opravdu neskutečně a nádherně romantický tah.