>Your Bookcase – Kath

>

Před nedávnem jsem vyhodila na FB tak nějak do éteru otázku s tím, jestli byste jako čtenáři měli zájem podělit se s ostatními o to, jak vypadá vaše knihovnička. Nejde o to, kolik knih doma máte, ale o to, jak vaše knihovna vypadá, kde čtete nejraději a co vůbec čtete rádi. Pokud se chcete taky „pochválit“ napište mi dotaz.

Nejdříve něco málo o mně. Moje jméno … tedy blogový nick je Kath (zkrácenina jména Katerina, mé oblíbené jméno). Je mi šestnáct let a jsem z Prahy. Chodím druhým rokem na střední odbornou školu pro administrativu EU (fuj, to je dlouhý název) a naprosto miluju knihy. Můj blog, zaměřený právě na knihy, můžete najít na adrese – kathsworldofbooks.blogspot.com, dále jsem také na FB (Kath Ellens), Twitteru (kathellens), Goodreads (Kath Ellens) a weheartit (Kath Ellens).

Mé dvě poličky bych nenazvala knihovnou ani knihovničkou, spíš je to taková malinká sbírka knih, která se pomalu, ale jistě rozrůstá. Pamatuji si, že mojí první knihou, kterou sem si sama z vlastní vůle koupila, byla Pýcha a Předsudek od Jane Austen. Má něco okolo 300 stran, ale v tu dobu to bylo pro mne strašně tlusté a nevěděla jsem, jestli to vůbec přečtu. No přečetla jsem to. 😀 Zlomových bodem bylo, když jsem si stáhla všechny díly ságy stmívání. Každý díl jsem přečetla za přibližně dva dny a to byl můj rekord. Od té doby, ani nevím jak a proč, jsem začala chodit na čumendu do knihkupectví a každý měsíc přemlouvala mamku, ať mi nějakou knížku koupí. A tak začaly knihy přibývat a přibývat a já četla a četla, až se z toho stal můj koníček. Velikou většinu z všech knih co mám, zaplatila moje mamka a část jsem si pořídila většinou za peníze k narozeninám, vánocům nebo svátku. Moje mamka mi většinou řekne, ať si nějakou knihu vyberu sama, než aby mi jí vybírala ona a pak jí šla zase vrátit, kdyby se mi nelíbila, což mi celkem vyhovuje. 😀 A teď trochu zblízka.

 

Začnu spodní policí. Na spodní poličce zleva sedí knížky Dům na Páte avenue od Candace Bushnell, Jiskření od Luise Bagshawe, Velikost L & XL od Meg Cabot, V rytmu charlestonu od Sophie Kinsella, Díky za vzpomínky, Vzpomínky na zítřek, Kde končí duha a Kdybys mě teď viděla od Cecelie Ahern, Mrazení & Váhání od Maggie Stiefvater, Napořád od Alyson Noel, Krátký druhý život Bree Tannerové od Stephenie Meyer, Levá ruka boží od Paula Hoffmana, Proroctví sester od Michelle Zink, Vítěz je sám od Paula Coelha, RC Nádherné bytosti od Kami Garcia & Margaret Stohl, Princezniny deníky od Meg Cabot, Až tak moc tě nežere od Grega Behrendta & Liz Tuccill, Pýcha a předsudek od Jane Austen, Milý Johne od Nicholase Sparkse, Kronika upírů od Ditte Banditi & Giovanni Banditi, Becoming Jane od Jane Austen a pak na fotce již není vidět – Průvodce Stmíváním a LOST – kronika TV seriálu.

Knihy Dům na Páte avenue a Jiskření jsem popravdě nikdy nečetla. Tedy začala jsem, ale totálně mě to nebavilo. Ani nevím kde, a proč jsem si je koupila. Zato Velikost L & XL jsem si zamilovala. Sice to není přesně to, co mne baví číst, ale i tak si mě knihy získaly. Delší dobu si plánuji koupit poslední díl, ale stále na to zapomínám. Kniha od Sophie Kinselly – V rytmu charlestonu je nádherná kniha, úžasně napsaná, vtipná, prostě bylo příjemné ji číst. Příběh, ve kterém se objeví duch pratety hlavní hrdinky podle mne není tak okoukaný jako třeba na sluníčku třpytící se upíří. Knihy od Cecelie Ahern jsou úžasné, tedy podle mě až na Kdybys mě teď viděla. Tato kniha mi přišla nudná, měla divný děj a vůbec mě nezaujala.

Druhá polovina této poličky je ta oblíbenější. Kromě knih Levá ruka boží, Vítěz je sám a Až tak moc tě nežere, mám ráda všechny. Opravdu všechny. Málem bych zapomněla. Patří sem ještě RC Smečka, na ní jsem nějak zapomněla, proto není vyfocená.

A teď horní polička a zase zleva: Gossip Girl (2, 3, 4, 5, 7, 9) od Cecily von Ziegesar, Škola noci (1, 2, 3, 4, 5) od PC & Kristin Cast, Vampýrská akademie (1, 2, 3, 4, 5) od Richelle Mead, Harry Potter (1, 2, 3, 4, 5, 7) od J. K. Rowling a Upíří deníky (1, 2, 3, 4, 5, 6) od L. J. Smith.

Původně jsem plánovala koupit si všechny díly GG, ale nakonec jsem stihla koupit jen 6 knížek, ještě ke všemu polovinu na přeskáčku (5, 7, 9). Docela hodně mě naštvalo, že BB Art přestalo tuto sérii dotiskovat. No hold se budu muset porozhlédnout u nás v antikvariátě. Když jsem tam sehnala princezniny deníky, tak by tam mohli mít i GG. 😀 Školu noci mám ráda, ne nijak zvlášť, ale vždy si ráda přečtu nový díl. Pak přichází na řadu Vampýrská akademie. Moje srdeční záležitost. Tahle série je moje úplně nejoblíbenější. Dokázala bych jí číst znova a znova. Těším se, až vyjde Last Sacrifice a já budu mít doma sérii kompletní. Poslední díl jsem už četla v aj a dopadlo to přesně podle mých představ. Prostě happy ending. A nakonec HP a upíří deníky. Ze všech HP, co mám jsem četla jen Relikvie smrti, abych se dozvěděla, jak to celé skončí a Upíří deníky jsem si koupila jen proto, abych zjistila, jak moc se knihy liší od seriálu. Hodně a seriál je mnohem lepší.

A moje místo, kde nejraději čtu? Pravděpodobně to bude kožené křeslo u okna v obýváku. Když je teplo otevřu okno, udělám si mojito (alespoň k něčemu mi je ta nudná praxe, umím udělat mojito), otočím křeslo k oknu, hodím nohy na parapet a čtu. Když je zima, tak si uvařím čaj (poslední rok piju jen Sweet Savannah od pickwicku, ale to jen takový detail), čapnu tu největší chlupatou deku, do které se zabalím, otočím křeslo, přitáhnu si stoleček s čajem, také hodím nohy na parapet a čtu. Nijak zvlášť mi při čtení nevadí televize nebo hudba, tedy pokud není puštěná na nejvyšší volume, to se pak nedokážu soustředit na čtení a začnu si místo toho zpívat 😀 Co nesnáším je, když si čtu a někdo na mne začne mluvit, to pak nevím, kde jsem skončila a naprosto se v ději ztratím. To se stalo minulý rok, když jsem četla třetí díl Vampýrské akademie, kdy se akorát na konci chtěla Rose vrátit pro Dimitrije a Janine na ní zavolala, ať běží pryč a ona ho tam nechala. Pak když se Rose ptala ducha Masona, co se s ním stalo, přiletěla do obýváku mamka, celá naštvaná, prý ať jdu ven se psem. 😀 Pak sem si to musela číst celé znova a dohromady.

Kath

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

3 komentáře

  1. Haiska napsal:

    >Souhlas 😀 – musím ti dát za pravdu s tím, že nesnášíš když tě někdo vyrušuje od čtení, to bych toho dotyčnýho uškrtila 😀 a z HP jsem četla poslední dva díly, abych pak porovnala s filmem 😀 smekám 😉

  2. Willinda napsal:

    >Jé, ty se máš. Já bych tak chtěla Levou ruku boží, Nádherné bytosti a Mrazení s Váháním, ale obávám se, že mi na ně nezbudou penízky. 🙁

  3. ann.peter napsal:

    >U Nádherných bytostí jak máme všechny tu rýhu uprostřed 😀

    Jinak ke Kath na blog chodím často, tak jsem byla potěšená, že zrovna o ní je tento článek, který je mimochodem skvěle napsanej,
    knihovnička opravdu pěkná např.: Mrazení,V…, ti závidim 🙂 navíc jak to máš pěkně složený 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge