>Quote of the Week (8)

>

Quote of the Week je týdenní meme, které pořádá Judit a má své místo na blogu každou sobotu.

O co jde:
  • Postnout 1 vtipný výrok z knihy.
  • Postnout 1 romantickou scénu z knihy.
  • Postnout 1 výrok, který vás donutil zamyslet se, nad kterým jste se pozastavili, který pro vás něco symbolizoval…

Opět budou všechny momenty pouze z jedné knihy, kterou jsem nedávno dočetla.

Upozornění: Vybrané momenty vám můžou naspoilerovat děj, proto si je čtěte pouze na vlastní nebezpečí.

Mrazení
Maggie Stiefvater

Vtipný moment:
„Tak pověz, kluku, co děláš u Grace v autě?“

Musela jsem se usmát. Jak je to se Samem doopravdy, muselo samozřejmě zůstat tajemstvím, ale s ním samotným jsem se přece tajit nemusela. Najednou jsem hrozně stála o to, aby mi ho Rachel schválila. „No vážně, kluku,“ natahovala jsem krk a prohlížela si Sama, ačkoli seděl vedle mě. Na tváři měl nerozhodný výraz, něco mezi pobavením a pochybnostmi. „Co děláš v mém autě?“

„Já jsem něco jako módní doplněk,“ odpověděl Sam.

„Páni,“ vyjekla Rachel. „A na dlouhodobý, nebo řekněme omezený úvazek?“

„Dokud nevyjdu z módy.“

Romantický moment:
„Pověz mi, copak mě chce políbit jen ten vlk v tobě?“

Toužil jsem ji políbit úplně vším, čím jsem kdy byl, líbat ji tak dlouho, až bych sám zmizel. Opřel jsem se rukama o dveře po stranách její hlavy, až zapraskaly pod mojí váhou, naklonil jsem se k ní a přitiskl jí ústa na rty. Žhavými rty mi polibek oplatila. Její jazyk mi kmital po zubech, ruce měla za zády a ještě pořád se opírala o dveře. Celé tělo mi vibrovalo, nedočkavé překonat těch posledních pár centimetrů mezi námi.

Začala mě líbat důrazněji, její dech mi vanul do úst a kousala mě do spodního rtu. Panebože, to byla nádhera. Než jsem si uvědomil, co dělám, vydralo se mi z hrdla zavrčení, ale nestihl jsem nad tím ani upadnout do rozpaků, protože Grace vytáhla ruce zpoza zad, ovinula mi je kolem krku a přitáhla si mě k sobě.

„To bylo ohromně sexy,“ zašeptala zajíkavě. „Netušila jsem, že umíš být ještě lákavější.“

Silný moment:
Bože, ne. Ne. Ne. Vzpíral jsem se, snažil se vytrhnout z jejího sevření, pohled uhranutý předmětem u protější stěny vykachlíčkované místnosti. Jako otevřený hrob přede mnou stála vana. Z vody se valila pára a její nádherné teplo mě lákalo k sobě, ale moje tělo se vzpouzelo každičkou svou částí.

S očima upřenýma na vanu jsem zaklesl prsty za okraj dveří. „Ne, prosím“, zašeptal jsem.

V duchu jsem na těle cítil ruce, které mě tisknou ke dnu, ruce s vůní dětství a důvěry, s vůní objetí, čistého povlečení a všeho, co jsem kdy znal. Držely mě ve vodě. Byla teplá, teplá jako moje tělo. Hlasy společně odpočítávaly. Moje jméno přitom nepadlo. Řízni. Řízni. Řízni. Řízni. Otvírali mi v kůži díry, pouštěli jimi ven, co bylo uvnitř. Voda se začala zbarvovat tenkými roztřepenými pramínky červeně. Lapal jsem po dechu, bránil se, plakal. Nemluvili při tom. Žena mě držela a slzy jí kapaly do vody. Já jsem Sam, říkal jsem jim s tváří nad tou červenou vodou. Já jsem Sam. Jsem Sam. Jsem…

Sam mi neskutečně přirostl k srdci a je pro mě tím pravým hrdinou.

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

You may also like...

2 Responses

  1. Misha napsal:

    >Mrazení byla pěkná knížka. Rozhodně patřila k lepší polovině. Už se těším až se konečně dostanu k druhému dílu.

  2. Toury napsal:

    >To mě Sam moc k srdci nepřirostl :D. Mám radši takové ty hrdiny s plným sebevědomým, humorem. Prostě ty dokoalé jako je třeba Jace z Nástroje Smrti nebo Peeta z HUnger Games 🙂 Jinak moc pěkně vybrané momenty :))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..